Podcast
2. díl: Blackout bez paniky
Proč mluvit o bezpečnosti?
Praha je živé evropské centrum. Jejími ulicemi procházejí miliony lidí denně, ať už vlastních obyvatel, či návštěvníků, z nichž mnozí nemluví česky. Ti všichni využívají veškerou městskou infrastrukturu – veřejnou dopravu, energie, vodu, data a jiné. Ta je tak logicky citlivá na jakékoliv výpadky. Situace v hlavním městě se tak liší od zbytku České republiky. Připravenost šetří čas, zdraví i práci záchranářů.
Co se může stát?
Povodně, vichřice, blackout, technické havárie, kyberútoky, požáry, útoky na veřejném místě, zdravotní kolaps člověka na ulici nejsou v Praze nic výjimečného. Většina lidí je podceňuje nebo neví, jak reagovat, když nastanou.
Jak se chovat?
Základní zásadou v jakékoliv krizi je zachovat klid, nešířit paniku ani neověřené zprávy, sledovat pouze oficiální informace a řídit se pokyny složek Integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, Zdravotní záchranná služba).
Kde hledat ověřené informace?
Zejména na sociálních sítích se šíří spoustu „senzací“, které mnohdy bývají záměrně přehnané nebo nepravdivé. Spolehnout se můžete na web a profily Magistrátu hl. m. Prahy, dále na vysílání ČT a ČRo, informace z Českého hydrometeorologického úřadu a povodňového portálu, SMS zprávy z InfoKanálu, informace v aplikaci Záchranka popřípadě z obecního rozhlasu.
Koho poslouchat a proč?
Nejlépe hasiče, policii, zdravotníky, krizové štáby a představitele samospráv a státních orgánů. Mají totiž aktuální data a koordinují celý zásah. Respektování pokynů zrychluje pomoc ostatním a snižuje rizika.
Dotazník