Praha pro lidi, přírodu a klima - téma 5: Více dobrých ulic
Jak poznáte dobrou ulici? Lidé jí prostě rádi chodí. Není přehřátá, není hlučná, není nepřehledná. Jsou v ní stromy, místo k sezení a obchody, které se díky tomu lépe daří. Praha se učí od Barcelony, Paříže nebo Kodaně – a výsledky jsou vidět na stále více místech ve městě.
- 4 minuty čtení
Proč na tom záleží?
Ulice tvoří přes 70 % veškerého veřejného prostoru v Praze – jsou to prostory, ve kterých trávíme největší část svého pohybu po městě. Přesto byly po desetiletí navrhované primárně pro auta. Stromy v letním žáru dokážou srazit teplotu rozpáleného chodníku o 11–25 °C. Obchody na ulicích s kvalitní zelení a chodníky mívají přibližně o 30 % vyšší tržby. A chodec sražený autem jedoucím 30 km/h přežije v 90 % případů – oproti 50–80 % u rychlosti 50 km/h. Každá dobrá ulice je zároveň bezpečnější, příjemnější a zdravější.
Jak Praha přetváří ulice a náměstí?
Za posledních 5 let prošlo v Praze zásadní proměnou hned několik ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství po celé Praze. Pro každou rekonstrukci veřejných prostranství má Praha jasná pravidla a doporučení, která pomáhají zlepšovat mikroklima a pohodu ve městě:
Manuál tvorby veřejných prostranství – první český manuál tohoto druhu, který definuje, jak mají vypadat kvalitní ulice, náměstí a parky. Integruje estetická, funkční, ekologická i sociální hlediska a je závazný pro všechny městské organizace a správce veřejného prostoru.
Manuál pro kultivovanou Prahu – pravidla pro označování provozoven v historickém centru. Méně vizuálního smogu, více respektu k architektuře. Hezká výloha nebo vkusný firemní nápis mohou hodnotu místa zvednout, ne pohřbít pod vrstvou plastů a blikajících neonů.
Metodika tvorby pěstebních cílů uličních stromořadí hl. m. Prahy – jedná se o přesný návod, jak v ulicích dlouhodobě plánovat výsadbu stromů, tak aby stromy dobře rostly, poskytovaly stín a splňovaly všechny nároky, které na ně v centru města máme po desítky let do budoucnosti. Jde také o důležitý komunikační nástroj mezi odbornou veřejností a slouží k nalezení shody nad charakterem a rozvojem daného uličního stromořadí mezi různými aktéry města.
Příklad: Dukelských hrdinů – 600 metrů ulice, která prošla zásadní proměnou. Páteří zůstala tramvajová trať, ale tramvajové ostrůvky se rozšířily. Přibyl cyklopruh a stojany na kola. Vysázely se nové stromy, rozmístily lavičky a pítka. Z rušné tepny je dnes příjemnější místo – a pro děti bezpečnější cesta do školy nebo do Stromovky.
Stromy jako přirozená klimatizace
Stromořadí v ulicích nejsou jen estetika – jsou to živé klimatizační jednotky. Koruna vzrostlého stromu zastíní až 160 m² chodníku a ochlazuje okolní vzduch výparem vody z listů. Jedno vzrostlé stromořadí dokáže snížit teplotu celé ulice o několik stupňů – bez jediné kilowatthodiny elektřiny.
Jenže stromy ve městě mají tvrdý život: pod dlažbou bývá nedostatek prostoru pro kořeny, málo vody a vzduchu. Praha proto přechází na těch nejnáročnějších místech na výsadbu stromů do strukturálních substrátů – speciálního systému pod povrchem, který stromům poskytuje prokořenitelný prostor, zásobárnu vody a dostatek vzduchu i pod zátěží chodníků a vozovek. Nejde o experiment – stejnou technologii používají Stockholm, Londýn nebo Curych.
Pro každý strom je pod povrchem připraven strukturální substrát, který umožňuje volné prorůstání kořenů a zároveň částečnou retenci dešťové vody. Srážková voda z okolních zpevněných ploch se tak svádí ke stromům nátokem do kořenového prostoru a teprve přebytek odtéká bezpečně do kanalizace přes zařízení s názvem regulační šachta.
Kde už stromy v chytrém substrátu rostou?
Tuto moderní výsadbu potkáte na stále více místech v Praze:
- Smetanovo nábřeží – 17 jerlínů japonských s prokořenitelným systémem a průběžnou kořenovou rýhou, která umí zadržet dešťovou vodu u kořenů i v době dlouhého sucha.
- Ovocný trh – jilm Lutece, jeden z nových klimaticky odolných druhů testovaných v pražských ulicích. Zde můžete vidět, že celý systém strukturálních substrátů je pod dlažbou vlastně neviditelný. Na povrchu tak může čile probíhat ruch velkoměsta a kořeny pod zemí si hoví v komfortu.
- Strossmayerovo náměstí – 17 břestovců juliiny, odrůda odolná vůči suchu a letnímu horku, vysazených do substrátu s retenční kapacitou vody až 120 m³
- Václavské náměstí a okolí Národního muzea – nové stromy vysazené do prokořenitelných buněk v roce 2018 při celkové rekonstrukci Národního muzea. Strukturální substrát v mulčovacích rýhách dodal vitalitu i stávajícím stromům okolo budovy Muzea a díky tomu nám budou poskytovat stín ještě dlouhé roky v budoucnu.
- Náměstí Jiřího z Poděbrad přes 120 nově vysazených stromů okolo kostela od Josifa Plečnika. Platany před kostelem mají kořeny také ve strukturálním substrátu a je k nim přivedená dešťová voda z dlažby náměstí. Díky tomu budou místo chladit i v době největších letních veder.
Co to znamená pro tebe a tvou rodinu?
Dobrá ulice není luxus – je to základ příjemného každodenního života a pulzujícího města. Místo, které je bezpečné pro děti, kde se dá zastavit a sednout, kde není horko ani přílišný hluk. Každá přeměněná ulice je kus města, který se vrací lidem. Projděte si Dukelských hrdinů, nově zrekonstruované náměstí Jiřího z Poděbrad, zastavte se na Smetanově nábřeží nebo na Strossmayerově náměstí – a uvidíte, jak to může vypadat.
Zjisti víc:
- Klimatický plán – kapitola Adaptace a zeleň
- Manuál kvality školkařských výpěstků vysazovaných do uličních stromořadí hl. m. Prahy
- Stromy v Praze – standardy a výsadba