Praha pro lidi, přírodu a klima - téma 8: Energie přímo z Prahy

 Nákup zelené elektřiny

Cílový stav Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030: jako doplněk k vlastní výrobě zelené energie bude nakupována také elektřina z OZE.

Od 1. července 2023 zajišťuje dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu městská společnost Technologie hlavního města Prahy. Ve druhé polovině roku 2023 činil celkový nákup elektřiny 59,2 GWh, a to ve formě standardního energetického mixu. V roce 2024 pak bylo nakoupeno 124,1 GWh elektřiny, opět v rámci standardního mixu.

V roce 2025 uzavřela THMP smlouvu s Pražskými službami na výkup elektřiny ze zařízení na energetické využívání odpadu. Od roku 2026 tak bude přibližně polovina celkového objemu elektřiny nakupované pro HMP pocházet právě z tohoto zdroje.

 

Snížení uhlíkové stopy teplárenství

Cílový stav Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030: úplná náhrada výroby tepla ze spalování uhlí energií z obnovitelných a druhotných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla na zemní plyn do roku 2030.

Realizace tohoto opatření bude probíhat prostřednictvím výstavby nového nízkouhlíkového zdroje elektřiny a tepla – paroplynové teplárny, která nahradí stávající uhelný zdroj EMĚ I. Přípravné práce již byly zahájeny demolicí vybraných objektů a přípravou staveniště. Uvedení zařízení do provozu je plánováno na rok 2029.

Nový zdroj s elektrickým výkonem 266 MWe a tepelným výkonem 183 MWt by měl každoročně vyrobit téměř 730 GWh elektřiny a dodat až 2 PJ tepla. Projekt je částečně financován prostřednictvím Modernizačního fondu. Společnost Energotrans na jeho realizaci získala investiční podporu ve výši 7 260 mil. Kč, přičemž celkové investiční náklady dosahují přibližně 15 000 mil. Kč. 31

 

Výroba biometanu z čistírenských kalů

Cílový stav Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030: zprovoznění jednotky pro získávání bioplynu vyráběného při anaerobní stabilizaci čistírenských kalů v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze. Po ověření pilotního provozu lze výrobu a následné vtláčení biometanu do plynárenské sítě postupně rozšířit tak, aby pokrylo významnou část stávající produkce bioplynu čistírny. Vyrobený biometan může být využíván jako náhrada zemního plynu v dopravě a při výrobě tepla a elektřiny v kogeneračních jednotkách.

Opatření je realizováno prostřednictvím jednotky pro úpravu bioplynu, kterou provozují Pražské vodovody a kanalizace. V červnu 2023 zařízení úspěšně prošlo kolaudací.

Pilotní zařízení je navrženo na zpracování 2 milionů Nm³ bioplynu ročně, s předpokládaným výstupem přibližně 1,23 milionu Nm³ biometanu. Technologie úpravy bioplynu na biometan je plně automatizovaná a vyžaduje pouze občasný dohled obsluhy. Díky modulárnímu uspořádání je možné kapacitu zařízení v případě potřeby rozšířit. Vyrobený biometan je prostřednictvím nově vybudovaného těžebního plynovodu vtlačován do středotlaké plynovodní sítě.

Investiční náklady na realizaci stavby dosáhly 66,4 mil. Kč bez DPH. Projekt zajišťovala Pražská vodohospodářská společnost na základě Smlouvy o součinnosti pro hlavní město Prahu. Takto vyrobený biometan plnohodnotně nahrazuje ekvivalentní objem zemního plynu.

Společnost PVK získala k 31. 7. 2023 certifikát ISCC pro udržitelné palivo, a to jak pro bioplyn, tak pro biometan. Dne 7. 9. 2023 dále obdržela licenci výrobce plynu, nezbytnou pro zahájení vtláčení biometanu do distribuční sítě.

Dodávky biometanu do plynárenské distribuční soustavy byly zahájeny 14. 9. 2023. Od tohoto data do konce roku 2023 se podařilo v ÚČOV vyrobit a do sítě dodat 60 313 Nm³ biometanu (přibližná úspora CO₂ oproti energetickému využití stejného množství zemního plynu je 120 tCO₂)8. V roce 2024 pak bylo do distribuční plynárenské sítě dodáno celkem 1 053 176 Nm³ biometanu (přibližná úspora CO₂ oproti energetickému využití stejného množství zemního plynu je 2 095 tCO₂).

 

Využití nízkoteplotního odpadního tepla z ÚČOV Praha

Cílový stav Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030: výstavba Energocentra na či v blízkosti Císařského ostrova na využití nízkopotenciálního tepla odpadních vod. Tepelný zdroj by byl tvořen skupinou tepelných čerpadel voda-voda o předběžném tepelném výkonu 100-150 MW, výstavba napojovacích tepelných sítí, vyvedení nízkopotenicálního tepla do rozvojového území Bubny-Zátory pro možné vytápění i chlazení.

V roce 2024 Rada HMP schválila zahájení přípravy investiční akce "Energocentrum – Využití nízkopotencionálního tepla odpadních vod z ÚČOV Praha“ v rozsahu zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), včetně související inženýrské činnosti a přípravu návrhu žádosti o dotační podporu.

Pro Energocentrum dosud nejsou k dispozici kvalifikované podklady o budoucím využití tepelné energie, nezbytné pro etapizaci výstavby; z tohoto důvodu zatím nelze připravit investiční záměr. Potřebné podklady se očekávají po dokončení Strategie teplárenství hl. m. Prahy (předpoklad 2026), která nastaví dlouhodobý rámec, bude závazná pro všechny účastníky trhu a pokryje celé území města. Teprve poté bude možné v projektu pokračovat.

V rámci přípravy Strategie teplárenství hl. m. Prahy byla doporučena výstavba energocentra v maximální možné variantě s instalovaným výkonem 180 MW, odhadovaná dodávka tepla činí přibližně 3-4 mil. GJ ročně. Rozsah projektu však dosud není definitivně potvrzen. Jako hlavní investor vystupuje PVS, jelikož projekt představuje zásah do její infrastruktury. Zároveň se zvažuje založení nové entity, do níž by mohly vstoupit společnosti Energotrans, Veolia, Pražská teplárenská a Pražská plynárenská; posledně jmenovaná by přitom zastupovala zájmy města. Tato entita by následně mohla projekt financovat nebo úvěrovat.

Byl zpracován analytický dokument, který bude sloužit jako podklad pro novou strategii teplárenství. Dokument vychází z legislativního rámce a z klíčových projektů, jako je modernizace lokality Mělník a plánovaná realizace projektu Energocentrum (zajišťující potřebný podíl OZE).

K 17. 11. 2025 existují pro návrhovou část strategie dvě výchozí varianty:

Varianta 1: základní řešení – integrace Energocentra na levém břehu. Propojení lokalit a sítí: Veleslavín, Juliska, Holešovice, Bubny/Zátory, vnitřní část P1/P2.

Varianta 2: komplexní řešení teplárenství v celé lokalitě. Propojení lokalit a sítí: stávající síť PT (pravý břeh), Veleslavín, Juliska, Bubny/Zátory, vnitřní část P1/P2.

Výběr finální varianty bude značně ovlivněn posouzením praktických možností propojení sítí (Holešovice, Juliska, Veleslavín, napáječ Třeboradice–Holešovice) a rozšíření sítí SCZT do strategických rozvojových lokalit (Bubny/Zátory, P1 a P2).

 

Energetické využití odpadů v ZEVO Malešice

Cílový stav Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030: po realizaci projektu GOLEM v ZEVO Malešice bude ročně zpracováno 350–400 tisíc tun odpadu.  

V roce 2023 bylo po rozsáhlé modernizaci projektu GOLEM uvedeno do provozu 100 % kapacity ZEVO Malešice, tedy všechny čtyři spalovací linky. Tepelný výkon zařízení činí 34 MWt, po projektu GOLEM se však zvýšila disponibilita kotlů, která v roce 2023 dosáhla 354 851 hodin oproti 270 835 hodinám v roce 2022.

Celkové skutečně vynaložené investiční náklady na GOLEM (bez obnovy po požáru) dosáhly 2 778 685 427 Kč, přičemž investiční limit činil 2 824 000 000 Kč.

V roce 2023 bylo k energetickému využití přijato 354 851 tun odpadu. ZEVO vyrobilo celkem 2 662 246 GJ tepla, z toho 1 952 640 GJ bylo využito na vlastní spotřebu (včetně spotřeby na výrobu elektřiny), 175 314 GJ bylo dodáno v páře a 534 292 GJ v horké vodě. Současně ZEVO vyrobilo 102 509 MWh elektřiny, z čehož bylo 76 662 MWh prodáno. Ze škváry bylo dále vyseparováno 6 569 tun železného šrotu.

V roce 2024 bylo k energetickému využití přijato 371 326 tun odpadu. ZEVO vyrobilo celkem 2 821 844 GJ tepla, z toho 2 022 863 GJ bylo využito na vlastní spotřebu (včetně spotřeby na výrobu elektřiny), 169 343 GJ bylo dodáno v páře a 629 638 GJ v horké vodě. Současně ZEVO vyrobilo 104 953 MWh elektřiny, z čehož bylo 77 448 MWh prodáno. Ze škváry bylo dále vyseparováno 6 747 tun železného šrotu.

 

Graf: množství prodané energie ze ZEVO Malešice (2022-2024)

 

Díky modernizaci zařízení GOLEM a navýšení kapacity množství zpracovaného odpadu v ZEVO Malešice bylo v roce 2023 ušetřeno přibližně 42 924 tCO₂ a v roce 2024 přibližně 50 314 tCO₂.8

V polovině roku 2024 získaly Pražské služby závazné stanovisko EIA, nové integrované povolení a schválení nového provozního řádu, které umožňuje energetické využití až 480 000 tun odpadu ročně a zavedení nového systému hospodaření se škvárou.