Výstava vás vtáhne do doby, kdy byl Břevnov, dnes významná pražská lokalita, ještě samostatnou vesnicí. Přiblíží vám návštěvu císaře Františka Josefa I., expozice nezapomíná ale ani na místní spolky, sport, kulturní události, lomy, pískovny a cihelny, které zde byly v minulosti hojně zastoupeny.
„Výstava zachycuje dějiny místa do poloviny 20. století, s vybranými tematickými přesahy až do 80. let 20. století,“ shrnuje vedoucí oddělení prezentace Muzea hlavního města Prahy Olga Šámalová.
Nejcennější je relikviář ze 7. - 8. století
Co vlastně na výstavě uvidíte? Její autorky - Renata Kalašová a Jana Bělová – pro expozici shromáždily trojrozměrné sbírkové předměty, obrazy, dobové pohlednice, stovky unikátních historických fotografií, tisk a další předměty se vztahem k Břevnovu.
Asi nejcennějším kouskem je relikviář, který pochází ze 7. – 8. století. Břevnovskému klášteru ho podle tradice věnoval jeho zakladatel sv. Vojtěch. Vzácný je i fragment gotické dlažby z jižního ramene ambitu kláštera ze 14. století.
Vystaveny jsou rovněž vzácné medaile, faksimile zakládací listiny kláštera, či dobové spolkové prapory. Audionahrávky vám rovněž zprostředkují vzpomínky na zajímavé okamžiky všedních dnů břevnovských pamětníků, období první republiky zase přiblíží výběr z dokumentárního a zpravodajského filmu.
Venkovský charakter se začal měnit koncem 19. století
Dějiny Břevnova, jehož dominantou je Břevnovský klášter, se píšou už od desátého století. Původní osídlení oblasti podél Bělohorské silnice tvořily vesnice Břevnov (později Velký Břevnov), Malý Břevnov (Břevnovek) a Tejnka.
Venkovský charakter tohoto bývalého pražského předměstí se začal měnit ke konci 19. století. Začaly se zde totiž stavět domy městského i maloměstského charakteru.
Císař omylem Břevnov povýšil na město
Do historie tehdy samostatné obce se významně zapsal 27. duben roku 1907, kdy Břevnov navštívil císař František Josef I.
„Tehdy prý vystoupil z vozu, poděkoval za uvítání a pronesl památnou větu: Břevnov je krásné město. Toho se chytil břevnovský starosta Jan Kolátor,“ říká spoluautorka výstavy Renata Kalašová s tím, že tehdejší starosta obce jednal rychle a brzy pasování Břevnova na město prosadil.
Urbanistické šoky
Samostatným městem byl Břevnov až do konce roku 1921, kdy se stal součástí Prahy. Velkoměstským urbanistům se zalíbila i představa propojit Břevnov s městem stavebně.
„Ve dvacátém století Břevnov zažil několik urbanistických šoků. Tím prvním byla výstavba ulice Pionýrů, dnešní Patočkovy třídy, která Břevnov rozdělila na dvě části. V podstatě znemožnila obyvatelům takový ten příjemný průchod mezi oběma stranami,“ uvádí příklad Renata Kalašová.
Od té doby vlastně musí obyvatelé původní Tejnky překonávat na cestě do Velkého Břevnova širokou výpadovku. Těžké doby Břevnov zažíval co chvíli od husitských válek přes bitvu na Bílé hoře až po modernizaci v druhé polovině dvacátého století. A to vše zachycuje výstava Muzea hlavního města Prahy, kterou můžete navštívit až do konce října.