Praha pro lidi, přírodu a klima - téma 2: Voda, kterou nenecháme utéct
V Praze každoročně naprší 223× více vody, než kolik se vejde do Hostivařské nádrže. A přesto parky a stromy v létě trpí žízní. Proč? Protože většina dešťové vody v přehřátém betonovém městě zmizí do kanalizace dřív, než může udělat cokoliv užitečného. Praha to mění – a dělá z města gigantickou houbu.
- 4 minuty čtení
4 minuty čteníProč je zadržování vody pro město tak důležité?
Voda v městské krajině plní tři nenahraditelné funkce zároveň:
Ochlazuje město – výpar vody ze zavlažené půdy, trávníků a stromů snižuje okolní teplotu přirozeně a bez jediné kilowatthodiny elektřiny. Strom, který má dost vody v kořenech, ochladí své okolí o několik stupňů. Strom bez vody tuto schopnost ztrácí.
Voda je život – vitální stromy v ulicích a trávníky v parcích potřebují pravidelný přísun vody. Bez ní usychají, ztrácejí schopnost poskytovat stín a postupně odumírají. Zachycená dešťová voda je přitom ideální zálivkou – má ideální parametry pro zdravé rostliny, a především ji nemusíme dovážet nebo upravovat, stačí ji zachytit tam, kde potřebujeme.
Zadržování vody nám pomáhá chránit kanalizaci při letních bouřkách – když v Praze udeří bouřka, mohou za hodinu spadnout desítky litrů vody na metr čtvereční. Ta nejcennější část odtéká pryč a cestou ucpává městskou kanalizaci. Každý metr čtvereční propustného povrchu nebo každá nádrž, která vodu zachytí, snižuje náklady na údržbu kanalizace a může pomoci proti zatopeným ulicích či sklepům.
Standardy hospodaření s dešťovou vodou – Praha má vlastní pravidla
Praha schválila v roce 2021 vlastní Standardy pro hospodaření se srážkovou vodou (Standardy HDV), které navazují na Klimatický plán a Strategii adaptace na změnu klimatu. Upřesňují, jakým způsobem chce Praha přistupovat k nakládání s dešťovou vodou a k projektům takzvané modrozelené infrastruktury.
Základním pravidlem standardů je minimalizace nepropustných povrchů. Zahrnují budování střech s retenční vrstvou, odvádění srážkových vod do vegetace, akumulaci a retenci vody i vsakování do půdy a různorodá přírodě blízká řešení, která maximalizují využití vody a minimalizují odtok do kanalizace.
Obrázek přebalu Standardů HDV
Ilustrační fotografie (bude doplněno)
Konkrétní projekty: velké nádrže pod pražskými náměstími
Praha investuje do akumulačních nádrží přímo pod frekventovanými veřejnými prostranstvími – vodu, kterou zachytíme pak používáme pro zavlažování stromů a trávníků v ulicích a na náměstích:
Náměstí Jiřího z Poděbrad – podzemní akumulační nádrž o objemu 150 m³, která sbírá vodu ze střechy kostela zásobuje automatickou závlahu pobytových trávníků, trvalkových záhonů a keřů na náměstí.
Václavské náměstí – horní část – připravovaná akumulační nádrž o objemu 2 100 m³ (to jsou tři plavecké bazény) zajistí zálivku stromů na nejznámějším náměstí v Česku bez jediného litru pitné vody z vodovodu. Dešťová voda je sváděna z rozšířených chodníků a střední promenády novou dešťovou kanalizací a bude využívána pro zalévání a kropení náměstí.
Karlovo náměstí – v rámci jeho připravované rekonstrukce vznikají také akumulační nádrže, které budou zásobovat závlahu obnoveného parku.
Fotografie Jiřího z Poděbrad
Stromy a dešťová voda: chytré samozavlažování
Tam, kde Praha vysazuje stromy novými technologiemi (třeba do strukturálního substrátu), je součástí systému i hospodaření s dešťovou vodou. Voda z okolních chodníků a povrchů sama při dešti natéká přímo ke kořenům – bez čerpadel a bez obsluhy. Přebytek vody pak pomalu odtéká přes tzv. regulační šachtu do dešťové kanalizace ve chvíli, kdy je prostor u kořenů nasycený vodou. Výsledek: stromy mají vodu i v období sucha.
Zajímá vás, jak to celé funguje? Tento systém a jeho principy jsou popsané zde.
Ilustrační obrázek systému
Proč v Praze v létě kropíme ulice – a odkud bereme vodu?
Kropení ulic v horkých dnech ochlazuje povrch vozovky a chodníků, snižuje prašnost a pomáhá likvidovat přízemní ozon, který ve vedrech dosahuje zdraví škodlivých koncentrací. Praha k tomu stále více využívá zachycenou vodu ze své podzemní kolektorové sítě, která tvoří 94 kilometrů podzemních tunelů, do nichž přirozeně prosakuje podzemní voda, jež se dříve bez užitku přečerpávala do Vltavy.
První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár vzniklo pod Uhelným trhem, kde se v hloubce 30 metrů nachází zásobník schopný zachytit až 100 m³ vody. Naplnění cisterny o objemu 8 m³ trvá 15 minut. Voda prošla všemi testy, je zdravotně nezávadná a plně využitelná pro kropení ulic a zalévání zeleně – aniž by bylo třeba sahat na pitnou vodu z vodovodu. Mezi další taková odběrná místa patří kolektor na žižkovském Havlíčkově náměstí.
Mlžítka a pítka v pražských ulicích jsou naopak vždy napojena na pitnou vodu a můžete se u nich ve vedru bez obav svlažit.
Ilustrační fotografie (bude doplněno)
Dotace na dešťovku: od 1. července 2026 i pro tebe
Hospodaření s dešťovou vodou není jen věc velkých městských projektů. Od 1. července 2026 mohou vlastníci rodinných domů v Praze i SVJ a bytová družstva žádat o dotaci na vlastní akumulační nádrž na dešťovou vodu. Podmínky:
- minimální objem nádrže: 4 m³
- maximální výše dotace: 250 000 Kč
- další požadavky: odborné provedení a umístění pod terén nebo do suterénů či sklepů budov
- žadatelé: vlastníci rodinných domů, SVJ, bytová družstva na území hl. m. Prahy
Více informací a podmínky žádosti: praha.eu – Program Čistá energie Praha 2026–2027