TISKOVÁ ZPRÁVA: Jubileum Karlova mostu naplní metropoli středověkou atmosférou

650. výročí položení základního kamene Karlova mostu, unikátního výtvoru české gotické architektury a klenotu Pražské památkové rezervace, si město připomíná vydáním reprezentativní publikace, pamětní mince a známky, otevřením Muzea Karlova mostu a především pestrým programem oslav. Ten veřejnosti přiblíží historii vzniku mostu, legendy, které se k němu váží, ukáže rytířská klání a turnaj korouhví, Staroměstské náměstí a Kampu přemění ve středověká tržiště a přiláká zástupy turistů i představitele partnerských evropských měst.

 

Na dnešní tiskové konferenci v nedávno zpřístupněném Muzeu Karlova mostu představil program oslav pražský primátor Pavel Bém, publikaci Karlův most vedoucí autorského kolektivu Ondřej Šefců, pamětní minci ředitel  sekce peněžního a platebního styku ČNB Tomáš Hládek a známku autor grafického návrhu Adolf Absolon a rytec Martin Srb.

 

„Oslavy začnou v neděli 8. července na Staroměstském náměstí Turnajem korouhví k poctě Karlovu mostu, kdy bude sto rytířů v plné zbroji defilovat před zraky diváků přímo v centru Prahy a předvádět půtky ve formacích. V pondělí 9. července, ve výroční den položení základního kamene mostu, začne program hned po půlnoci, kdy na Křížovnickém náměstí, v ulicích Křížovnická a Karlova a na samotném Karlově mostě ožijí legendy, které se k mostu váží. Tento noční program vyvrcholí v půl šesté ráno požehnáním základnímu kameni kardinálem Miroslavem Vlkem,“ představuje program oslav primátor Pavel Bém. „Na Staroměstském náměstí a na Kampě návštěvníci uvidí kováře, keramickou dílnu, heraldickou dílnu, ražení mincí a košíkářky. Program přenese všechny Pražany a návštěvníky metropole do středověku. Uslyší dobovou hudbu, uvidí na vlastní oči ruch na tržišti, scénky potulného divadla, tance či kejklíře. Atmosféru dokreslí výstava dobových zbraní z vojenského ležení doby Karla IV. Královská cesta navíc bude během celého dne svědkem průchodu muzikantů i rytířů na koních.“

„Kniha Karlův most je reprezentativní a komplexně pojatou publikací, která shrnuje pohledy na tento skvost gotické architektury a nejnovější poznatky expertů z mnoha oborů – geologů, archeologů, památkářů, kunsthistoriků, archivářů, specialistů na konstrukce mostů i sběratelů pověstí. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem – vedutami, grafikami, rytinami, historickými i speciálně pořízenými fotografiemi, technickými ilustracemi i dobovými plány. Textové ani obrazové dokumenty představené v knize dosud nebyly souhrnně publikovány,“ říká vedoucí autorského kolektivu Ondřej Šefců.

 

 

Barevnou pamětní známku s motivem Karlova mostu a Staroměstské mostecké věže v hodnotě 45 Kč Na grafický návrh Adolfa Absolona zhotovil rytec a medailér Martin Srb, který je autorem celkem asi 88 československých, českých a slovenských poštovních známek. Vedle známkové tvorby se věnuje i volné grafice a práci na jiných ceninách. Své práce vystavuje od roku 1992 na samostatných i společných výstavách. Emise je kromě připomenutí výročí vzniku mostu určena k propagaci Světové výstavy poštovních známek PRAGA 2008, která se bude konat ve dnech 12. - 14. září 2008 na Výstavišti v Holešovicích.

„Česká národní banka dává do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Na lícní straně mince podle návrhu Josefa Šafaříka je stylizovaná podoba Karlova mostu, pod kterým protéká řeka Vltava. Na jeho prvním oblouku zleva je logo projektu Europa, v jehož rámci mince vychází. V horní části dvousetkoruny je nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“ a v její spodní části je označení nominální hodnoty. Značka mincovny je umístěna při pravém horním okraji u vyobrazení Staroměstské věže. Na rubu dvousetkoruny jsou kamenné kvádry, uprostřed nichž je nápis „POLOŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAMENE KARLOVA MOSTU“ a letopočty „1357 - 2007“,“ představil minci Tomáš Hládek, ředitel  sekce peněžního a platebního styku ČNB.

 

 

Pražský most – Kamenný most – Karlův most (tento název má most od r. 1870) je plným právem považován za jedinečný historický klenot a za vrcholný výtvor české gotické architektury. Je vedle Pražského hradu nejobdivovanější součástí Pražské památkové rezervace. Představuje zcela ojedinělé technické dílo a klíčovou komunikační stavbu, která po pět staletí byla nejen jediným pevným přechodem přes řeku Vltavu na pražském území, ale také jediným pevným přechodem přes velké říční toky v širokém okolí od jihočeského Písku po arcibiskupskou Roudnici.

Stejně jako jeho předchůdce, románský kamenný most Juditin, byl také Karlův most od okamžiku svého vzniku pro českou metropoli nejen životně důležitou dopravní tepnou, ale také strategickým bodem a estetickou dominantou. Vznosnost jeho oblouků a mostních věží i harmonie, s jakou gotické dílo dovršila sochařská díla vrcholného baroka a začlenila je do  nezapomenutelného panoramatu starobylého města nad říčním tokem uprostřed zelených strání, to vše již před více než dvěma sty lety zařadilo Prahu mezi nejkrásnější velkoměsta světa. Pražský most s kulisou Malé Strany, Strahova a Hradu se svým neopakovatelným koloritem stal jedním z nejznámějších městských pohledů-vedut v celosvětovém měřítku, a jedním ze symbolů naší starobylé evropské civilizace.  

Když katastrofální povodeň roku 1342 nenávratně zničila Juditin most, vyjádřil kronikář František Pražský dosah jeho zhroucení slovy „jakoby padla koruna království“. Netrvalo však dlouho a starý most byl nahrazen dílem novým, ještě užitečnějším, velkolepějším, vznosnějším. Samo založení mostu Karlem IV. bylo inscenováno jako důležitý, astrologicky podmíněný akt. Pečlivě zvolil datum a čas založení vtělené do vzestupné a sestupné řady lichých čísel tj. 135797531, tj. 1357 9. 7. v 5:31 (zřejmě podle tehdejšího počítání času, tedy od východu slunce). 

Také Karlův most byl vodními přívaly dvakrát pobořen (v letech 1432, 1890) a několikrát těžce poškozen. Vždy však byl obnoven, zpevněn a současně obohacen o nové estetické hodnoty. Bylo to na prvním místě zásluhou pražské obce, neboť tento architektonický a umělecký klenot  byl od svého zbudování svěřen do péče Starého Města pražského, které se prostřednictvím úřadu mostu pražského po více než čtyři sta let staralo o jeho údržbu, provoz i ochranu. Po spojení pražských měst v roce 1784 péči o most převzal magistrát sjednocené Prahy a dovedl ji až na práh současnosti.

Přestože památkový a kulturní význam Karlova mostu daleko přesahuje místní pražské měřítko, proto je namístě, aby také dnešní Praha a orgány její demokratické samosprávy se hlásily k zodpovědnosti za uchování tohoto vzácného historického dědictví a usilovaly o jeho obnovu, zvelebení a přiměřené využití, aby nejen sloužilo dnešním občanům i návštěvníkům Prahy a skýtalo jim vzácný zážitek přímého dotyku s živou historií, ale aby také mohlo být neporušené předáno dalším generacím.

 

V Praze 2. 7. 2007

___________________________________________________________________________________
MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy
do funkce opětovně  zvolen 30.11.2006, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.