Historické centrum Prahy - Pražská Památková rezervace
Vlastní Historické centrum Prahy je největším a nejvýznamnějším památkově chráněným územím České republiky. Svým rozsahem je totožné s oblastí, která byla již v roce 1971 vládou prohlášena Památkovou rezervací v hlavním městě Praze (nejčastěji se užívá kratšího názvu Pražská památková rezervace – PPR). Tato rezervace zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivých památek včetně cenných archeologických terénů a reliktů. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti. Hranice rezervace sleduje linii místy ještě dochovaných historických hradeb Starého a Nového Města, jejíž součástí jsou i nejcennější sídla českých panovníků – Pražský hrad a Vyšehrad. Jedinečnost historického centra spočívá především v souvisle zachovalém půdorysu středověkého města a jeho souladu s krajinným reliéfem, kterým je obklopeno. V Praze jsou díky součinnosti lidského díla s dílem přírody dodnes čitelné okolnosti zrození města i jeho tisíciletý historický vývoj.
Pražské památkové rezervaci bylo rozhodnutím tehdejšího Národního výboru hlavního města Prahy v roce 1981 stanoveno ochranné pásmo. Účelem ochranného pásma rezervace je zabezpečit její kulturně historické, urbanistické a architektonické hodnoty před rušivými vlivy vyvolanými stavebními či jinými změnami v jejím okolí.
Praha i její dominanta, Pražský hrad, jsou svým stavebně historickým a umělecko-architektonickým vývojem řazeny mezi nejvýznamnější památky Evropy. Tvoří unikátní soubor nejrůznějších stavebních slohů. Od svého založení v raném středověku byly centrem světské i církevní moci, sídlem českých panovníků a posléze prezidentů. Za dlouhou dobu své existence se staly místy, která vždy vyjadřovala potřeby i vkus svých obyvatel.
V historickém centru města se také nacházejí cenné, dosud neprozkoumané archeologické terény i dochované části středověkých i pozdějších staveb. Řada staveb (kostelů i obytných domů) má v suterénech zachované originální středověké prostory. Původně se jednalo o přízemní partie, postupným zvyšováním úrovně terénu se tyto části postupně ocitly v podzemí.
Praha se řadí do skupiny historických měst s dosud výrazně zjevnou vývojovou strukturou. Její jádro má charakter městského sídla rostlého ve složitém vývoji a zachovalého přitom ve své konfiguraci, v půdorysné struktuře i prostorové skladbě postupných fází svých proměn a růstu. Zjev historického jádra města, jasně ohraničeného na obou březích Vltavy, pronikavě převažuje nad přilehlou zástavbou převážně z 20. století. Praha je jedním z nejvýznamnějších evropských reprezentantů urbanistického a architektonického vývoje v průběhu 1100 let své existence.
Základní informace o Historickém centru Prahy – Pražské památkové rezervaci:
Rozloha PPR | 8,95 km2 |
Poměr k velikosti celého města | 1,8% |
Rozloha ochranného pásma PPR | 89,63 km2 |
PPR leží na území městských částí | celá Praha 1, část Prahy 2, menší části Prahy 4, Prahy 5, Prahy 6, Prahy 7 a Prahy 8 |
PPR zahrnuje katastrální území | Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Nové Město, Vyšehrad; částečně Vinohrady, Holešovice, Podolí, Nusle a Smíchov |
Severní hranice PPR (zeměpisné souřadnice) | 50° 05‘ 51‘‘ severní šířky |
Jižní hranice PPR (zeměpisné souřadnice) | 50° 03‘ 44‘‘ severní šířky |
Východní hranice PPR (zeměpisné souřadnice) | 14° 26‘ 17‘‘ východní délky |
Západní hranice PPR (zeměpisné souřadnice) | 14° 23‘ 10‘‘ východní délky |
Nejvyšší místo PPR | Petřín, 325 m. n. m. |
Počet obyvatel v PPR | cca 44 200 |
Poměr k počtu v rámci celého města | cca 3,5% |
Počet bytů v PPR | cca 23 000 |
Národní kulturní památky na území PPR | 29 (nemovité objekty) |
Národní kulturní památky mimo území PPR | 17 (nemovité objekty) |
Nemovité kulturní památky na území PPR | 1364 |
Nemovité kulturní památky mimo území PPR | 769 |
Stáří domů | cca 60% starších 100 let; cca 20% 1900-1945; cca 8% po roce 1945; zbytek neurčeno |
Počet pracovních příležitostí | cca 200 000 (cca 1/3 z celého města) |
Hustota obyvatel | cca 50/ha (Malá Strana 40/ha; Staré Město 70/ha; Nové Město 70/ha; Josefov 200/ha; Vyšehrad 54/ha; Hradčany 12/ha) |
Počet hotelů | cca 170 |
Počet návštěvníků | cca 4 000 000/rok |