Vyhledávání

14.7.2026 — Města v České republice mají v současné době dvojí možnost výpočtu své „zelené vizitky“ – ekologické stopy. V článku se můžete seznámit s podrobným a orientačním výpočtem, jejich odlišnostmi a nároky na vstupní údaje. Co ekologická stopa města měří a co ne?

12.6.2026 —

5.3.2002 —

13.4.2016 — Klíčový dokument pro nakládání s odpady, Plán odpadového hospodářství pro příštích 10 let, má již k dispozici hlavní město Praha. Plán koncepčně řeší odpadové hospodářství v metropoli, jeho součástí je předcházení vzniku odpadů a zvýšení podílu jejich recyklace a materiálového využití.

28.2.2017 — Přijetím Plánu odpadového hospodářství (POH obce) na období 2017-2026 se hlavní město zavazuje k plnění strategických cílů v oblasti odpadového hospodářství České republiky, které plně kopírují cíle EU. Mezi tyto cíle mimo jiné patří předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné využití, snižování měrné produkce odpadů, maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů se snahou k přechodu založeného na principech oběhového hospodářství.

9.7.2007 — Kuchyňský odpad patří na kompost, do kompostovatelného odpadu nebo do směsného odpadu. Podle Kanalizačního řádu platného pro území Prahy se nesmí dostat do stokové sítě ani v rozmělněné podobě. Za porušení tohoto ustanovení hrozí provozovateli drtiče pokuta.

17.6.2019 — Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Proto dnes městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.

3.4.2002 —

11.6.2003 — Většina odpadů stále končí ve spalovně a na skládkách. Naházet veškerý odpad z domácnosti do popelnice se sice pomalu stává minulostí, ale ke spokojenosti máme stále daleko. Pražané si teprve zvykají na to, že sklo, plasty a papír patří do speciálních kontejnerů. Přibývá i těch, kteří s nepotřebnými věcmi zajíždějí do sběrných dvorů. "Začínáme být ohleduplnější k surovinám," konstatoval ředitel odboru infrastruktury města Petr Šulc.

27.6.2014 — Pražané již několik let zodpovědně třídí elektroodpad. Nyní je možné přesně vyčíslit, kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody bylo díky recyklaci ušetřeno životnímu prostředí. V roce 2013 občané Hlavního města Prahy odevzdali k recyklaci 53 716 televizí, 21 940 monitorů a 672 990 kg drobného elektra. Víme také, o kolik byla snížena produkci skleníkových plynů nebo nebezpečných odpadů. Informace vycházejí ze studií neziskové společnosti ASEKOL, která zajišťuje sběr a recyklaci vytříděných elektrozařízení.

7.11.2008 — Malešická spalovna si svoje renomé mezi Pražany získávala jen velmi pomalu. Trvalo skoro celé desetiletí, než ji obyvatelé hlavního města začali vnímat více pozitivně.

14.11.2001 —

10.4.2024 — Cílem cirkulární ekonomiky je vytvořit udržitelný ekonomický systém, který minimalizuje negativní dopady na životní prostředí a zároveň podporuje trvalou prosperitu a blahobyt společnosti. Tento koncept získává stále větší pozornost jako reakce na rostoucí environmentální a ekonomické výzvy spojené s lineárním modelováním hospodářství.

5.5.2021 — Bioodpad tvoří významnou složku směsného komunálního odpadu v Praze. Ze statistických dat vyplývá, že množství bioodpadu sebraného v rámci služeb poskytovaných občanům v průběhu let stále roste. V loňském roce "hnědé" nádoby využívalo už téměř 14 000 vlastníků nemovitostí a zástupci konsorcia "Pražské odpady 2016 - 2025" v rámci této služby svezly v roce 2020 celkem 4 994 tun biodpadu rostlinného původu.

11.7.2008 — Den alternativ ke spalovnám odpadů vyhlásila na 14. červenec mezinárodní síť GAIA (Global Aliance for Incineration Alternatives). Akce k Celosvětovému dni alternativ ke spalovnám pořádá celkem 235 organizací v 62 zemích všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

13.12.2024 — Praha rozhodla o novelizaci vyhlášky o obecním systému odpadového hospodářství.

27.10.2021 — Hlavní město dále rozvíjí systém nakládání s komunálními odpady. Po úspěšném zavedení celoplošného sběru rostlinného bioodpadu se nyní zaměřuje na bioodpady s podílem i živočišné složky - tzv. gastroodpady. Po pilotním projektu sběru tohoto typu odpadu v podobě kuchyňských zbytků rostlinného i živočišného původu z domácností nyní Praha přichází se zavedením svozu gastroodpadu ze školních jídelen. Zapojit se mohou i soukromé subjekty, zejména jídelny a restaurace.

23.4.2019 — Hlavní město Praha chce přispět k tomu, aby se snížilo znečištění životního prostředí plasty. Proto radní pro školství, Vít Šimral, inicioval spolu s primátorem Hřibem soutěž, která cílí na pražské žáky. Týmy, které vymyslí nejlepší projekty na snížení produkce plastového odpadu, magistrát zafinancuje sumou do výše 10 000 Kč. Inspirací byl projekt "Praha 6 neplastuje".

2.11.2021 — Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání schválila novou smlouvu s Operátorem ICT o zajištění správy a rozvoje senzorické sítě pro sledování hladiny zaplněnosti nádob na tříděný odpad v ulicích metropole a rámcovou smlouvu o rozvoji této senzorické sítě. Městská společnost Operátor ICT ve spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí bude pro Prahu poskytovat správu senzorické sítě, zpracovávat a vizualizovat nasbíraná data a poskytovat její základní servisní podporu. Jedná se tak o další krok k vybudování a provozování komplexního nástroje pro monitoring a optimalizaci svozu tříděného odpadu, který bude hlavnímu městu ušit na míru.

13.2.2002 —