Vyhledávání

10.5.2005 — informace z RŽP 2004

1.12.2017 — Zastupitelstvo hl. m. Prahy na včerejším zasedání zamítlo dvě úpravy územního plánu na zvýšení kapacity výstavby, které se týkaly výstavby ve dvou čtvrtích Prahy 6. Šlo o novou budovu na Vítězném náměstí a o změnu charakteru výstavby v Břevnově v okolí Kutnauerova náměstí. Výstavba tak v obou případech bude citlivější k charakteru čtvrtí, ve kterých má vzniknout.

20.5.2026 — Hlavní město společně s Pražskou vodohospodářskou společností a.s. (PVS) zajišťuje další etapu vybudování protipovodňové ochrany na stokové síti v oblasti Karlína, která zásadně zvyšuje ochranu Prahy před povodněmi, zlepšuje nakládání s dešťovými vodami a přispívá k ochraně řeky Vltavy.

29.9.2020 — Barrandovský most, který je jednou z nejdůležitějších tepen pražské dopravy, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Její první etapu zahajuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., (TSK) již 29. září, řidiči se jí ale obávat nemusejí. S výraznějšími dopravními omezeními na mostě je však potřeba počítat v další etapě rekonstrukce, a to od roku 2022. Zástupci TSK již nyní návrhy vedení dopravy plánují spolu s pražským magistrátem tak, aby co nejméně zatížili dopravní síť metropole.

26.7.2017 — Hlavní město zmodernizuje některé své budovy tak, aby byly energeticky méně náročné. Týká se to především objektů mezi Mariánským a Staroměstským náměstím, tedy Nové radnice, Městské knihovny, Nové úřední budovy a Staroměstské radnice. Zvolena byla moderní metoda energetických služeb se zaručenými úsporami energie, nazývaná zkráceně jako EPC (z anglického Energy Performance Contracting).

28.1.2003 —

10.5.2017 — Rokytka představuje z hlediska protipovodňové ochrany významný tok, který hlavní město Praha zahrnulo do systému výstavby protipovodňových opatření. Na revitalizační úpravu Rokytky v městské části Praha-Nedvězí provedenou v loňském roce vynaložilo město 18 855 202 korun (vč. DPH).

28.7.2023 — Chodci i cyklisté mohou konečně cestovat mezi Holešovicemi a Karlínem rychleji a bezpečněji. Štvanická lávka, kterou Praha uvádí do provozu, má přitom řadu architektonických i technologických unikátů. Na 300 metrů dlouhou konstrukci použili mostní specialisté unikátní ultra-vysocehodnotný bílý beton, poslední pole na holešovické straně je pak zvedací, aby odolalo i tisícileté vodě. Lávku navíc doplňují umělecká díla. Výstavba vyšla zhruba na 352 milionů Kč. S otevřením Štvanické lávky zároveň končí provoz přívozu P7, který doposud propojoval oba břehy.