Často kladené otázky - Pro podnikatele

  1. Co to je JPD 2?
  2. Jaké projekty mohou podávat podnikatelé?
  3. Co to je grantové schéma?
  4. Které podnikatelské aktivity mohou být z GS podpořeny?
  5. Kdo je považován za podnikatele v JPD 2?
  6. Kdo je považován za malého a středního podnikatele?

  7. Jakého území se musí projekt týkat?
  
8. Proč není do JPD 2 zahrnutá celá Praha?
  9. Může být podpořen i projekt mimo vybrané území?
10. Komu a kam se žádost/projekt podává?
11. Kdy je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu v rámci JPD 2?
12. Mohu z dotace uhradit výdaje vzniklé před schválením projektu?
13. Kolik dostanu z EU peněz?
14. Co se stane s projektem po jeho podání na Sekretariát (opatření 2.1 a 2.3)?
15. Jaké se v projektech objevují nejzávažnější nedostatky?
16. Znamená doporučení Regionální rady v opatření 2.1 a 2.3, že vybraný projekt automaticky získá příslušné dotace?
17. Kdy obdržím dotace na svůj projekt (opatření 2.1 a 2.3)?
18. Jak dlouho musí projekt existovat, abych nepřišel o finanční podporu?

1. Co to je JPD 2?Se vstupem do EU získala i Praha možnost čerpat podporu z fondů EU. Jelikož ale výše HDP na obyvatele v hlavním městě jakožto regionu soudržnosti NUTS II překračuje 130 % průměru EU, nemá Praha na rozdíl od zbytku ČR možnost žádat o podporu pro zaostávající regiony v rámci Cíle 1. Z toho důvodu Evropská komise rozhodla o podpoře Prahy z Cílů 2 a 3. Následně byly pro Prahu vypracovány dva speciální dokumenty, a to Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2) a Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3), na jejichž základě může Praha čerpat prostředky ze dvou strukturálních fondů. JPD 2 čerpá prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a JPD 3 z Evropského sociálního fondu.

Cílem JPD 2 je zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města Prahy lepším využitím městského území a zkvalitněním podnikatelského prostředí a lidských zdrojů. K naplnění globálního cíle JPD 2 byly určeny tyto oblasti:

  1. transformace a zlepšení městského prostředí (revitalizace brownfields, veřejná vybavenost a technická infrastruktura) s cílem podpořit místní rozvoj ohrožených komunit (např. ve velkých obytných celcích), 
  2. zlepšení kvality dopravní obslužnosti (především hromadnou dopravou) ve vybraném území,
  3. růst kvality podnikatelského prostředí a zlepšení mechanismů spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (malými a středními podniky - MSP) a znalostními institucemi (školami, institucemi výzkumu a vývoje, inkubačními centry) na daném území.

2. Jaké projekty mohou podávat podnikatelé?Projekty lze podávat v těchto opatřeních (tedy v oblastech, jichž se mají projekty týkat):

2.1 Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu,
2.3 Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze.

Kromě individuálních projektů v opatřeních 2.1 a 2.3 mohou malí a střední podnikatelé (MSP) žádat o finanční podporu prostřednictvím tzv. akcí v dílčím opatření:

2.2.1 Grantová schémata na rozvoj MSP (pokyny pro žadatele budou zveřejněny při vyhlášení 1. Výzvy pro předkládání akcí)

Informace o tomto opatření Vám poskytnou pracovníci oddělení grantových schémat z EU Odboru rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy:

Bc. Hana Podubecká - vedoucí oddělení granotvých schémat, tel: 236 00 3233, e-mail: Hana.Podubecka@cityofprague.cz
Ing. Marek Prokop - finanční manažer, tel: 236 00 2791, e-mail: Marek.Prokop@cityofprague.cz

Aby se mohl žadatel ucházet o finanční podporu z dílčího opatření 2.2.1, nesmí být jeho doba existence kratší než 3 roky, tj. musí mít uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři zdaňovací období.

Pro snazší orientaci můžete využít následující tabulku s přehledem konečných příjemců.

3. Co to je Grantové schéma?
Grantové schéma je zvláštní způsob čerpání podpory, který se využívá tam, kde se očekává velký počet předložených, převážně malých, projektů, tzv. akcí. Akcí se v tomto případě rozumí podnikatelská činnost oprávněného žadatele, na kterou je žádána podpora. Narozdíl od individuálních projektů neobdrží žadatel (konečný uživatel) podporu přímo, ale prostřednictvím konečného příjemce, kterého v dílčím opatření 2.2.1 představuje Hlavní město Praha (v případě poskytování dotací) a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (v případě poskytování zvýhodněných úvěrů).

4. Které podnikatelské aktivity mohou být z GS podpořeny?
Aby mohl žadatel získat finanční podporu na svůj projekt nebo-li akci, musí mít tato akce charakter ekonomické činnosti spadající do Seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), které jsou v rámci tohoto dílčího opatření podporovány. Mezi vybrané činnosti patří:

15, 17 – 37  Zpracovatelský průmysl 
45    Stavebnictví
55    Ubytování a stravování
72    Činnosti v oblasti výpočetní techniky
74.30    Technické zkoušky a analýzy
93.01    Praní a chemické čištění textilních, kožených a kožešinových výrobků
93.02    Kadeřnické, kosmetické a podobné služby
93.03    Služby v oblasti tělesné hygieny

Úplný seznam podporovaných OKEČ

5. Kdo je považován za podnikatele v JPD 2?
Podnikatelem je subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který je:

  • osobou zapsanou v obchodním rejstříku, nebo
  • osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, nebo
  • osobou, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník).

Podpora se nevztahuje na podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu.

V dílčím opatření 2.2.1 musí oprávnění žadatelé dále splňovat některé další přesně stanovené podmínky, jako např. neprocházet konkursem či vyrovnáním, nemít nedoplatky vůči státnímu rozpočtu apod.

Podmínky pro oprávněné žadatele v dílčím opatření 2.2.1

6. Kdo je považován za malého a středního podnikatele?
Za malého a středního podnikatele se považuje takový subjekt, který:

  • zaměstnává max. 249 zaměstnanců,
  • jeho aktiva v rozvaze nedosahují hodnoty 43 mil. EUR,
  • jeho čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nedosáhl 50 mil. EUR,
  • je nezávislý, tj. není vlastněn z více než 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv jedním podnikem nebo společně několika podniky, které nespadají do definice MSP

Definice MSP podle Nařízení Komise č. 364/2004 ze dne 25. února 2004

7. Jakého území se musí projekt/akce týkat?
Jednou z podmínek, kterou musí projekty ucházející se o podporu z prostředků EU splnit, je jejich realizace na vybraném území hl. města, jež zahrnuje celkem 24 městských částí.

Mapa vybraného území (modře vybarvená plocha)
Výčet městských částí, ze kterých se skládá vybrané území programu JPD 2.

8. Proč není do JPD 2 zahrnutá celá Praha?
Základní podmínkou pro to, aby hl. m. Praze byla v období let 2004 – 2006 přiznána podpora ze strukturálních fondů EU, bylo vedle existence strategické koncepce regionu (pražského strategického plánu) i vymezení takového území, které by (ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) splňovalo kritéria zařazení mezi regiony podporované na základě Cíle 2.
Bylo třeba vybrat převážně souvislé území Prahy, složené z městských správních obvodů, které by svými charakteristikami odpovídalo zaměření podpory z Cíle 2, tedy zvláště poškozené životní prostředí, transformační potíže, „brownfields“,
vysoká míra kriminality. Pokud jde o rozsah podporovaného území, byl hl. m. Praze stanoven striktní limit. Podpora se vztahuje na území, na kterém trvale bydlí nejvýše 31 % všech obyvatel města (v porovnání s jinými velkými městy EU, např. Vídní, je tento limit vysoký).

U vybraných lokalit se muselo prokázat, že kvalita jejich prostředí je horší než republikový a celopražský průměr, přičemž pro vyhodnocení byly zvoleny tyto ukazatele: 

  • podíl průmyslových a výrobních ploch určených k transformaci,
  • počet skládek odpadů a jejich podíl na celku území, 
  • podíl vodních toků ve stupni znečištění 4 a 5.

Podpůrným hlediskem výběru území byla vazba na Středočeský kraj, zařazený do Cíle 1 (jako zaostávající region s průměrným HDP na 1 obyvatele nižším než 75 % průměru EU). Dalším hlediskem, které bylo hl. m. Prahou vzato v potaz nad oficiální požadovaná kritéria, byla i existence potenciálních projektů (a jejich věcná i finanční připravenost), aby tak pomoc EU mohla být využita již v prvním roce po vstupu ČR do unie (vycházelo se z tehdejšího „Katalogu investičních akcí 2002 a dále“ a záměrů vedení města při jeho realizaci).

Území vybrané na základě těchto kritérií představuje 30,9 % obyvatel města a zabírá 201,9 km2, tj. 40,7 % území hlavního města.

9. Může být podpořen i projekt mimo vybrané území?
Žádost o výjimku není přípustná v dílčím opatření 2.2.1 Grantová schémata na rozvoj MSP, které je realizováno formou grantových schémat.

U opatření 2.1 a 2.3 může ve výjimečných případech Řídicí orgán programu JPD 2 (Ministerstvo pro místní rozvoj) připustit možnost realizace projektu mimo vybrané území, a to při splnění následujících podmínek: 

  • Činnost musí být prováděna v oblasti NUTS III (tj. kraj), která přímo sousedí s regionem, kterému daná podpora přísluší;
  • Prospěch z realizace projektu, který je realizován mimo vybrané území JPD 2, musí být na vymezeném území hl. m. Prahy minimálně 50 %. (Analýza dopadu musí dokázat, že realizace takového projektu má pozitivní efekt na obyvatelstvo vymezeného území JPD 2.);
  • U žádného opatření JPD 2 by neměla podpora na projekty realizované mimo území přesáhnout 10 % finanční alokace opatření (celkového objemu financí  pro dané opatření).

Projekty, které nesplňují první 2 výše uvedené podmínky, musí být předběžně schváleny Evropskou komisí na základě žádosti předložené členským státem. Při jejich posuzování se přihlíží především k tomu, jak úzce se činnost k regionu vztahuje, jaké zisky z činnosti lze pro region předpokládat a jaká je částka výdajů v poměru k celkovým výdajům na opatření a podporu.

Před tím, než žadatel podá žádost o výjimku, by měl svůj projektový záměr konzultovat na Sekretariátu Regionální rady - Odbor zahraničních vztahů a fondů EU, Oddělení implementace JPD pro Cíl 2. Jen tak bude mít zaručeno, že projekt svým charakterem splňuje předepsané cíle a typy projektů dané pro jednotlivá opatření programu JPD 2, a tudíž nežádá o výjimku zbytečně.

Více informací, příslušnou legislativu, proces administrace a formulář žádosti o udělení výjimky z vybraného území pro JPD 2 naleznete v článku: Žádost o udělení výjimky z vybraného území pro program JPD 2

10. Komu a kam se žádost (projekt) podává?
U opatření 2.1 a 2.3 má příjem žádostí na starosti Regionální rada regionu soudržnosti Praha, Jungmannova 29/35, 110 01 Praha 1, 3. patro, kanceláře 372, 375 – 377.

Příjem žádostí v dílčím opatření 2.2.1 Grantová schémata na rozvoj MSP zajišťuje odd. Grantových schémat z EU odboru Rozpočtu Magistrátu hl. m. Praha, Platnéřská 19, 110 01 Praha 1, první patro, místnost 116.

11. Kdy je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu v rámci JPD 2?
Projektové žádosti je možné předkládat v průběhu tzv. Výzev, které vyhlašuje Regionální rada (tj. Zastupitelstvo HMP) a jejichž doba činí od 30 do 60 kalendářních dní. Zároveň ale platí, že konzultovat a připravovat jednotlivé projekty/akce lze v průběhu celého kalendářního roku.

Výzva pro předkládání projektů pro jednotlivá opatření/dílčí opatření bude vyhlašována zpravidla jednou za čtyři měsíce, a to minimálně jednou a maximálně třikrát do roka. Vyhlášení bude probíhat:

12. Mohu z dotace uhradit výdaje vzniklé před schválením projektu?
U opatření 2.1 a 2.3 může příjemce uhradit z dotace ty výdaje, které vznikly v souvislosti s projektem od data podání žádosti, tj. ode dne jejího doručení na SRR v průběhu jednotlivé Výzvy, přičemž platí, že výdaje na projektovou dokumentaci může žadatel uplatnit od 1. května 2004.

V dílčím opatření 2.2.1 může příjemce uhradit z dotace/poskytnutého úvěru ty výdaje, které se uskutečnili po datu registrace žádosti o podporu, tj. po vystavení potvrzení o převzetí žádosti v pražské pobočce ČMZRB, a. s., s výjimkou výdajů na projektovou dokumentaci, které může uplatnit od 1. května 2004.

13. Kolik dostanu z EU peněz?
Finanční podpora poskytovaná z veřejných zdrojů se vztahuje k tzv. uznatelným výdajům, tedy těm výdajům, které jsou v souladu s cíli daného opatření. Zároveň platí, že na jednu korunu z EU musí být poskytnuta jedna koruna z českých veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet HMP, městských částí, státních účelových fondů). To znamená, že pokud žadatel vloží soukromé zdroje, ať už vlastní či svého partnera, tak na tuto částku podporu z EU neobdrží.

Výše finanční podpory pak záleží na typu žadatele (MSP nebo podnikatel, který nesplňuje podmínky MSP).

V rámci opatření 2.1 a 2.3 může veřejná podpora pro podnikající osoby dosáhnout maximálně 30 % celkových způsobilých výdajů projektu u malých a středních podniků a 20 % u ostatních podnikajících fyzických a právnických osob. Zároveň platí, že veřejná podpora jednomu podniku nesmí v období tří let přesáhnout částku v korunách odpovídající 100 000 EUR (tzv. pravidlo de minimis).

V rámci dílčího opatření 2.2.1 na podporu akce lze poskytnout dotaci ve výši 0,5 mil. Kč až 3 mil. Kč při současném respektování pravidla de minimis a splnění těchto podmínek:

  • dotace může být poskytnuta v max. výši 0,5 mil. Kč při zvýšení zaměstnanosti o 1 zaměstnance na plný pracovní úvazek. Při udělení maximální výše dotace 3 mil. Kč tak musí být předpokládáno zvýšení zaměstnanosti nejméně o 6 pracovníků.
  • dotace může být poskytnuta jen do výše 30 % celkových způsobilých nákladů akce. Při respektování požadavku na minimální výši dotace 0,5 mil. Kč z toho vyplývá, že minimální celkové způsobilé náklady akce musí činit 1,667 mil. Kč.

Více informací o veřejné podpoře pro podnikatele (pravidlo de minimis) můžete získat zde.

14. Co se stane s projektem po jeho podání na sekretariát (opatření 2.1 a 2.3)?
Po ukončení Výzvy proběhne na SRR kontrola formálních náležitostí, během které mohou být žadatelé vyzýváni k doplnění formálních nedostatků. Tyto náležitosti musí žadatel doplnit do 5 pracovních dnů od převzetí dopisu s výzvou k doplnění zjištěných nedostatků.

Po té probíhá kontrola přijatelnosti podle jednotlivých kritérií, a pokud projekt některé z nich nesplní, je z procesu administrace vyřazen. 

Zde si můžete stáhnout Kritéria přijatelnosti.

Po ukončení kontroly formálních náležitostí a kontroly přijatelnosti projektů následuje hodnocení projektů podle specifických kritérií, která jsou odlišná pro každé opatření zvlášť, a podle horizontálních kritérií, která jsou společná pro všechna opatření. Všechna kritéria hodnocení jsou uvedená v Příručce pro žadatele v kapitole V.

Seznam projektů, seřazených dle dosažených bodů, pak bude předložen Radě hl. m. Prahy k odsouhlasení a následně zastupitelům hl. m. Prahy ke schválení. Rada hl. m. Prahy, resp. Zastupitelstvo hl. m. Prahy současně rozhodne o limitní bodové hranici, která stanoví, kolik bodů musí projekty získat, aby byly doporučeny k získání dotace.

Zde si můžete stáhnout Harmonogram Výzvy.

15. Jaké se v projektech objevují nejzávažnější nedostatky?
Základní podmínka pro kvalitní zpracování žádosti, kterou bohužel řada žadatelů podceňuje, spočívá v konzultaci každého projektu s našimi projektovými manažery pro jednotlivé priority a jejich opatření. Tím se předem vyloučí řada nedostatků, které pak všem zúčastněným, jak žadatelům, tak našemu odboru OZF, značně zjednoduší celý proces administrace.

Mezi formálními nedostatky se nejčastěji vyskytovaly problémy spojené s přílohami žádosti. Žadatelé často nepřiložili předepsané přílohy, popřípadě je neočíslovali a neseřadili a nebo je nepodepsali – pokud byl u dané přílohy podpis vyžadován.

Z obsahových nedostatků se pak často jednalo o nekvalitně zpracované ekonomické analýzy, nevyčíslení uznatelných a neuznatelných nákladů v rozpočtu, nesprávně vyplněné žádosti o prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy a řada dalších.

Zde naleznete Seznam nejčastějších nedostatků.

16. Znamená doporučení Regionální rady, že vybraný projekt v opatření 2.1 a 2.3 automaticky získá příslušné dotace?
Nikoliv, samotným obodováním jednotlivých projektů Odborem zahraničních vztahů a fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy a jejich doporučení Regionální radou, tj. Zastupitelstvem hl. m. Prahy, tento proces nekončí. Všechny doporučené projekty jsou následně předány Centru pro regionální rozvoj ČR, které je odpovědné za další fázi kontroly všech žádostí a detailně prověřuje, zda-li všechny uvedené údaje v žádostech včetně příloh souhlasí se skutečností a zda-li jsou splněny všechny podmínky, které vyžadují české zákony a pravidla EU.

Konkrétně se jedná např. o to, zda byla výběrová řízení vyhlášena v souladu se zákonem a bez diskriminačních podmínek, zda žadatelé mají vlastnická práva k uvedeným objektům, popř. jsou-li splněny podmínky pro dlouhodobý pronájem a mnoho dalších náležitostí.

17. Kdy obdržím dotaci na svůj projekt (opatření 2.1 a 2.3)?
Proplácení bude probíhat v návaznosti na to, zda se jedná o projekt jedno-etapový či více-etapový. U jednoetapových projektů získá žadatel dotaci jednorázově po ukončení projektu, u více etapových projektů je dotace přidělována ve stanovených termínech za každou etapu, a to až 3x ročně.

Prostředky ze státního rozpočtu obdrží žadatel ještě před ukončením realizace projektu/etapy projektu, avšak nejprve musí doložit již proplacené faktury v hodnotě celého vlastního podílu spolufinancování projektu/etapy projektu. Čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu probíhá na základě „Oznámení limitu výdajů státního rozpočtu“, tzv. „limitky“, které mu bude vydáno současně při podpisu smlouvy o financování s MMR. Pro tento účel si žadatel musí otevřít účet u České spořitelny,a.s., z kterého bude přímo platit faktury dodavatelům.

Proplácení dotace z rozpočtu HMP, rozpočtů MČ, státních účelových fondů a z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude prováděno až následně po ukončení realizace projektu/etapy projektu, a to po zaplacení provedených dodavatelských prací z vlastních zdrojů konečného příjemce a vykázání těchto prací vůči řídícímu orgánu (prostřednictví Centra pro regionální rozvoj).

18. Jak dlouho musí projekt/akce existovat, abych nepřišel o finanční podporu?
Výstup/účinky realizované projektem musí být zachovány/ provozovány nejméně 5 let od podepsání smlouvy o financování s MMR.

18. září 2006
18. září 2006