Co s Rumuny před nádražím?

Mladá fronta Dnes - 1. 8. 2001
Policie i úředníci začínají zkoušet nové metody, posílají žebrající děti do dětských domovů

Už dlouhé týdny táboří před hlavním vlakovým nádražím několik rumunských rodin. Říkají, že Praha je pro ně pouze zastávkou dále na západ.
Republiková i městská policie, stejně jako zástupci města zkoušejí nové metody, jak dostat rumunské rodiny od hlavního vlakového nádraží. Policie se začala zaměřovat především na děti, které jejich rodiče posílají často žebrat do ulic. Jakmile strážníci chytnou děti prosící o almužnu bez svých rodičů, předají je okamžitě republikové policii, která je ve spolupráci s odborem péče o dítě Prahy 1 umístí do diagnostických ústavů. Mezitím na jejich rodiče podají k soudu trestní oznámení pro zanedbávání. Dítě by mělo být v ústavu do té doby, než skončí azylové řízení.
První zkušenosti ovšem ukazují, že i tento způsob zamezení žebrání v centru zatím selhává. "Žádný případ jsme zatím nedotáhli do finále, protože zadržené děti z ústavů vždy uprchly, i když je jejich rodiče na ulici zneužívají a k žebrání je nutí," poznamenává Miluše Vokálková, šéfka odboru péče o dítě v Praze 1. Uvádí jeden z případů, příběh třináctiletého chlapce, který byl do ústavu na přechodnou dobu poslán. Podle ní se tam dobře adaptoval, byl spokojený. V pondělí však utekl. "Vyloženě se čekalo na výsledek azylové řízení, které podali jeho rodiče. Kdybychom ho měli, mohli jsme kontaktovat zastupitelský úřad. Byla vznesena obvinění pro ohrožování mravní výchovy mládeže. Jde především o takový precedens, aby ostatní rodiče své děti již nezneužívali," dodala Vokálková.
V této souvislosti šéfka odboru ostře kritizuje rumunský konzulát. "Konzulát se od těchto svých Romů distancuje," tvrdí. Nikdo z rumunského konzulátu se k tomuto tématu včera nechtěl vyjádřit. Konzul je totiž na dovolené a jedině on je kompetentní k rumunským uprchlíkům něco říci.
Policisté zatím zaznamenali pouhé tři případy, kdy děti při žebrání chytili, předali odboru péče o dítě a ten je následně umístil do ústavu. Proti Rumunům, kteří nic nedělají, totiž zasáhnout nemohou. "Jsou prázdniny, takže děti nemusí chodit do školy, tak jak to mají za povinnost, když jejich rodiče podepisují žádost o azyl," upozorňuje Sellner. "Navíc před nádražím nic nedělají, jen tam tak posedávají. I tam musí být patrné, že vedou zahálčivý život. Pokud je nechytnem při nějakém přestupku, je to problém," dodal Sellner.
Nelze přesto jejich rodiče obvinit z porušování mravní výchovy, když jejich děti pobíhají po ulici a žebrají? Miluše Vokálková podotýká: "Na zákon o porušování mravní výchovy se to navléci nedá. Z principu jsou to turisté. Nikoho neohrožují. Řeknou vám, že děti jsou na to zvyklé, že je to normální. Například bulharský konzul mi řekl, že to, co my
považujeme za ohrožování dětí, by v Bulharsku neobstálo."
Nové pořádky by ovšem mohly nastat u nádraží už dnes. Městský radní pro bezpečnost a legislativu Rudolf Blažek nedávno prohlásil, že od 1. srpna chce, aby strážníci postupovali proti rumunským uprchlíkům razantněji."Budu chtít od 1. srpna po městské policii, aby rumunské uprchlíky z prostoru před nádražím vytlačila. Není tam žádné bivakovací centrum. Chápu potom, že normální Pražan je naštván, protože on zákony dodržovat musí," řekl Blažek
Postupovat proti Rumunům razantněji však zřejmě nepůjde tak snadno. To potvrzuje i šéf strážníků Radim Chyba. "Oni bezprostředně nežebrají, jsou tam jen jako hrozen vína na lavičkách," míní a argumentuje zkušenostmi z praxe. "Dokud se nedopouštějí zjevného porušování veřejného pořádku, nemáme jakoukoliv šanci je vykázat. Můžeme jen hlídat, aby neznečišťovali tamní prostor, aby nepolehávali na trávníku, případně aby tam nikoho neobtěžovali," poznamenává šéf strážníků Chyba.
V roce 2001 dosud požádalo v České republice o azyl 8 918 osob z šedesáti sedmi zemí. Rumunští žadatelé jsou v žebříčku na třetím místě, hned za Ukrajinci a
Moldavci.
EDUARD FREISLER
2. srpna 2001
2. srpna 2001