Dopis primátorovi Kaslovi

Haló noviny - Dopisy čtenářů - 18. 8. 2000
Dočetla jsem se, že jste dostal od předsednictva Českého svazu bojovníků za svobodu, pod vedením p. JUDr. Čermína dopis, ve kterém Vás žádají, abyste odsouhlasil zřízení ústředního pohřebiště u nás padlých nacistů za 2. světové války na Olšanském hřbitově v Praze. Kdyby to nepsala členka tohoto svazu, možná bych o tom zapochybovala, jelikož jsem si myslela, že pan JUDr. Čermín je rozumný a vzdělaný člověk. Ale, jak je vidět, v mém životě další člověk, který mě zklamal. Je neuvěřitelné, že se mezi námi najdou lidé jako je p. JUDr. Čermín a chtějí stavět "nóbl" pohřebiště vrahů našich spoluobčanů. Chci věřit, pane primátore, že Vy nedopustíte, aby se takový pomník postavil v Praze na Olšanech, ani kdekoliv jinde v ČR. Takový akt by byl potupou a ponížením všech našich spoluobčanů, které nacisté za druhé světové války zavraždili. Byl mezi nimi i můj bratr, kterému bylo pouhých 18 let.
ANASTÁZIE SMÍTKOVÁ, Horní Jiřetín

Jan Kasl, primátor hl. m. Prahy
V Haló novinách, v rubrice Dopisy čtenářů, se objevil dopis paní Anastázie Smítkové adresovaný mně a zabývající se velmi citlivou otázkou zřízení německého vojenského hřbitova na území hlavního města Prahy. Stejné téma se objevilo i v dalších článcích. Protože Haló noviny nečtu, dostal se ke mně uvedený dopis ve výběru tisku. Považuji za nutné paní Smítkové odpovědět.
Chápu pocity paní Smídkové a dalších občanů, kterých se hrůzy druhé světové války bezprostředně dotkly, a proto bych jim rád vzniklou situaci podrobněji vysvětlil.
V rámci současné zahraniční politiky vyplynuly pro Českou republiku mj. povinnosti zakotvené v mezinárodních smlouvách týkajících se pietního uložení všech obětí 2. světové války. Jedná se o Ženevskou úmluvu obsaženou ve vyhlášce Ministerstva zahraničních věcí č. 65/1954 Sb., ústavní zákon č. 4/1993 Sb. a bilaterální smlouvu mezi Spolkovou republikou Německa a ČR o dobré sousedské spolupráci ze dne 27. 2. 1992 čl. 30, kde je upravena péče o hroby. V zahraniční politice státu se klade důraz na dodržování uzavřených mezinárodních smluv. Na základě výše citované bilaterální smlouvy podepsali dne 30. 3. 1992 v Kasselu pověření zástupci Volksbundu (tj. Lidový spolek péče o německé válečné hroby), Výboru pro lidská práva ČSFR a firmy Pargent s.r.o. rámcovou smlouvu o spolupráci při registraci, zajišťování a údržbě hrobů německých vojáků z 1. a 2. světové války. Z uvedených důvodů bylo příslušnými státními orgány umožněno Lidovému spolku provádět exhumace hrobů vojáků Wermachtu, pohřbených na různých místech naší republiky, a budovat vojenská pohřebiště pro uložení exhumovaných ostatků. Takovéto vojenské hřbitovy již vznikly v Brně, Mariánských Lázních, Karlových Varech, Jihlavě, Pacově, Rakovníku a Plzni. Připravuje se výstavba hrobů v Opavě a stavební práce ve Valašském Meziříčí jsou před dokončením.
Vraťme se ale k Praze. Zde byl ke konci druhé světové války soustředěn značný počet raněných vojáků Wermachtu, kteří podlehli následkům svých zranění. Většina z nich byla tehdy pohřbena na hřbitově v Ďáblicích. Hroby nebyly nikterak označeny a do roku 1990 převládala snaha o jejich úplné zahlazení. Následně byla nad těmito hroby vybudována oddělení občanských urnových hrobů. V roce 1997 zde bylo společností Pargent s.r.o. exhumováno a deponováno více než tisíc ostatků německých vojáků, kteří zemřeli v průběhu války na území Prahy.
Na základě uvedených skutečností bylo hlavní město Praha oficiálně požádáno Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, zastoupeným velvyslancem Hagenem Graf Lambsdorffem, o spolupráci v této záležitosti spočívající ve vyčlenění pietního místa pro důstojné uložení obětí 2. světové války. Uvedený požadavek písemně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Žádostí Ministerstva zahraničních věcí ČR a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo o zřízení vojenského hřbitova se podrobně zabývala rada Zastupitelstva hl. m. Prahy dne 20. 6. 2000 a Zastupitelstvo hlavního města Prahy dne 29. 6. 2000. To vyslovilo se zřízením vojenského hřbitova na těchto pozemcích souhlas svým usnesením č.20/03. Jen pro vysvětlení, jedná se o bývalý německý evangelický hřbitov ve Strašnicích, který nadále zůstane v majetku města; starost o něj však převezme německá strana, která bude hradit všechny náklady s tím spojené.
Chci vás ujistit, že při rozhodování a hlasování o zřízení německého vojenského hřbitova na území hlavního města Prahy si představitelé města byli vědomi všech historických faktů. Jsme přesvědčeni, že zřízení důstojného pohřebiště pro německé válečné oběti bude důkazem o usmíření s minulostí pro budoucí generace podobně jako tomu je i v ostatních výše jmenovaných městech v České republice.
S pozdravem
Jan K a s l
primátor hlavního města Prahy