Historické mezníky

Květen se zapsal do našich myslí jako měsíc, kdy před 62 lety skončilo největší utrpení našeho národa v novodobých dějinách – 2. světová válka. Měsíc, kdy odhodlaní a stateční účastníci Pražského povstání skutky naplňovali pojmy „hrdinství“, „oběť“ a „vlastenectví“ pravým obsahem.

Těch, kteří byli očitými svědky oněch událostí, těch, kteří jsou „živou pamětí“ národa, nezadržitelně ubývá. A tak je pro mnohé lidi současné generace tato kapitola naší moderní historie možná jen kapitolou v učebnicích a volným dnem v pracovním kalendáři. Je však nedobré příliš rychle se unášet pocitem, že se nic podobného již opakovat nebude a že život poplyne v nikdy nekončícím míru. Jednak se z mysli vytrácí opravdový obsah pojmů jako „statečnost“ a „vlastenectví“, a také mizí vzácné historické poučení, bez něhož budeme jen opakovat staré chyby.

Bez poučení a připomínky minulosti, jen těžko můžeme střízlivě hodnotit současnou realitu. Ta je, bohužel, jiná než neškodně mírová. Terorismus ve světě posiluje nebývalou silou a zasahuje doposud nedotknutelná místa, kdy americký kontinent vystřídala Evropa. Stačí připomenout události v New Yorku, Washingtonu, Madridu, Londýně, Moskvě či Beslanu, abychom viděli nepříjemnou ilustraci faktu, že na světě existují síly, jejichž životní postoje jsou v protikladu k tradicím, které společně sdílíme.

Terorismus se dotkl nedávno i Prahy. V září loňského roku jsme čelili velmi reálným hrozbám útoku na židovské objekty; v lednu byly v ohrožení děti z pražských církevních škol. Díky dobré práci bezpečnostních složek se naštěstí nic nestalo. Ale nelze spoléhat na náhody. Hypotetická útočná střela z Íránu by totiž dorazila do Prahy za pouhých 15 minut. O účinné obraně tak musí být rozhodnuto do několika málo minut. To splňuje velmi málo bezpečnostních systémů na světě. Jedním z nich je protiraketová obranná základna, o jejímž umístění na našem území se v poslední době bouřlivě diskutuje.

Mějme neustále na paměti poučení z historie. Pověstné pštrosí strkání hlavy do písku se nám v historii nikdy nevyplatilo. Držme hlavu zpříma. Buďme odpovědní ke své budoucnosti, neboť i my se staneme za krátko minulostí.