Hlavní město představilo východiska pro koncepci zdravotnictví

26. května 2010
26. května 2010

Studie alternativ rozvoje pražské zdravotní a sociální péče. Tak se jmenuje dokument, který vzala svým usnesením na vědomí Rada hlavního města. Studie, kterou hlavní město nechalo vypracovat auditorskou firmu Deloitte, má být podkladem pro věcnou diskuzi o koncepci zdravotní a sociální politiky v Praze.

  • 2 minuty čtení

„Na rozdíl od všech předchozích materiálů o pražském zdravotnictví, které měly charakter úvodních analytických studii, jde tento matriál podstatně více do hloubky. Představuje rozsáhlou množinu aktuálních dat, informací a jejich analýz, které mají sloužit pro další rozhodování, jakými nástroji má Praha řídit, organizovat a ovlivňovat poskytování zdravotních a sociálních služeb pro své obyvatele. Určitě zajímavé je  také srovnání pražského zdravotnictví se situací v ostatních evropských metropolích, konkrétně ve Vídni, v Paříží a v Berlíně,“ přiblížil obsah dokumentu radní pro oblast zdravotnictví Milan Pešák.

Materiál dostal název „Studie alternativ...“, protože navrhuje čtyři varianty dalšího postupu hlavního města. Ty se liší svými cíly, dopady i nástroji a pohybují se od varianty A, kterou charakterizuje zachování současného stavu a spočívá ve zlepšení komunikace a informovanosti veřejnosti o dostupnosti a kvalitě poskytovaných zdravotnických a sociálních služeb na území hl. m. Prahy, až k variantě D, pro kterou je charakteristický zásadní vstup Magistrátu do oblasti zdravotní péče s převzetím, konsolidací a přeměnou Fakultní nemocnice Na Bulovce na Metropolitní nemocnici. Jednotlivé alternativy se navzájem nevylučují, mohou se realizovat postupně  a  lze je proto chápat jako určitou kaskádu, jejíž  jednotlivé varianty se liší hlavně, finančními, prostorovými a personálními nároky a legislativními aktivitami.

„Překládaná studie je prvním materiálem, který řeší zároveň problematiku sociální i zdravotní. Právě tento „zdravotně-sociální“ pohled je velmi potřebný a vzhledem ke stárnutí pražské populace bude stále aktuálnější. Studie nahlíží na tuto oblast z pohledu zadavatele, tedy Magistrátu hlavního města,  obzvláště s ohledem na uživatele těchto služeb, kterými jsou občané Prahy,“ dodal radní Pešák.

Studie  mimo jiné doporučuje posílit kompetence v oblasti řízení a organizace zdravotnických zařízení na území kraje. Proto se hlavní město Praha rozhodlo vypracovat  nový  návrh zákona o univerzitních nemocnicích který by transformoval současné fakultní nemocnice do podoby neziskových organizací  v jejichž statutárních orgánech by měli být zastoupeni také zástupci krajů.

Hlavní město Praha má jako metropole České republiky specifické postavení, které se odráží i v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Tento stav je odvislý od několika faktorů: centralizace specializované zdravotní péče (pražská zařízení slouží pacientům z celé republiky), odlišné demografické situace v regionu, úzkého propojení se Středočeským krajem atd. Z toho vyvstává celá řada problémů souvisejících s organizací, řízením a financováním velkého počtu zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče. Praha má na jedné straně zákonnou odpovědnost za vytváření podmínek pro rozvoj v oblasti sociální a zdravotní péče, na straně druhé k tomu však nedisponuje příslušnými a dostatečně efektivními nástroji. Z těchto důvodů tedy bylo nezbytné zpracovat ucelenou koncepci perspektivního a dlouhodobě udržitelného uspořádání systému zdravotní a sociální péče na území hlavního města Prahy.

 

 


PhDr. Milan Pešák - radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti generelu pražského zdravotnictví, odpovědnost obce za konkrétní oblasti poskytování zdravotní péče, zajištění Lékařské služby první pomoci, pohotovostní stomatologické služby, činnosti městských zdravotnických zařízení.