Jihovýchodní část Pražského okruhu život v metropoli ulehčí

Výstavba Pražského okruhu má odvést těžkou nákladní dopravu z centra a jeho širšího okolí tak, aby kamióny křižující republiku z jihu na sever a ze západu na východ do Prahy nevjížděly. Podle Ředitelství silnic a dálnic by výstavba obchvatu mohla začít příští rok a s jejím dokončením se počítá v roce 2009.

  • 11 minut čtení
logo prahy - tiskový servis HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Odbor Public Relations
Tisková zpráva

 

 

Jihovýchodní část Pražského okruhu život v metropoli ulehčí

 

Výstavba Pražského okruhu má odvést  těžkou nákladní dopravu z centra a jeho širšího okolí tak, aby kamióny křižující republiku z jihu na sever a ze západu na východ  do Prahy nevjížděly. Podle Ředitelství silnic a dálnic by výstavba obchvatu mohla začít příští rok a s jejím dokončením se počítá v roce 2009.

Starostové v okolí stavby její přínos vidí a vítají ji. Zbytečnou nervozitu do přípravy výstavby vnáší Antonín Zápotocký, starosta obce Křeslice.  Snaží se vtahovat do svého vidění situace nejen představitele pražského magistrátu, ale v poslední době například i senátora Jaromíra Štětinu. Ten vyzval dopisem ze dne 21. 6 2005 náměstka pražského primátora Jana Bürgermeistera, aby  odpověděl na jeho otázky (viz níže). Bohužel ve směsi výpadů a osočení ze strany pana Zápotockého zřejmě i zasvěceným lidem musí unikat jak příčina vzniku sporu tak to, čím je dále živen. Na veřejnost se pak dostává řada zkreslených nebo nepravdivých údajů.

Co je tedy hlavní příčinou sporu a jak vlastně vznikl?

Plán postavit okruh kolem Prahy vznikl již v minulém století. Během času se však vyvíjel jak jeho název, tak i jeho poloha vůči městu, která reagovala na rozšiřující se zástavbu a území města. Teprve  v roce 1993 se česká vláda ve spolupráci s pražským magistrátem rozhodla projekt připravit. „Z minulé doby existovala verze, zvaná jihovýchodní krátká, která vedla příliš blízko sídlišť Jižního města. Po protestech místních starostů a některých občanských iniciativ převládl názor, že z mnoha důvodů bude výhodnější stavba verze jihovýchodní dlouhé, která míjí Prahu ve větší vzdálenosti. A to stále platí,“ vysvětluje náměstek Bürgermeister.

S touto variantou také počítá Ředitelství silnic a dálnic ČR. Podle jejich plánů by výstavba jihovýchodní dlouhé začala v roce 2006 a končila o tři roky později. Obyvatelé části Prahy by si oddechli a těžká nákladní doprava a značná část osobních automobilů směřujících do města by se vyhnula nyní přetíženým dopravním tepnám metropole. Až potud bylo vše bez problémů, nebýt starosty  Křeslic u Prahy. Podle jeho přesvědčení, kterým zásobuje obyvatele dané lokality, totiž pražský magistrát dál prosazuje výstavbu trasy jihovýchodní krátké v rozporu se zákonným podkladem - schváleným územním plánem hl. m. Prahy. Od tohoto názoru jej  neodradilo ani jednoznačné odborné stanovisko sekce magistrátního Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, ani opakované diskuze s vedením pražského magistrátu.

„Spekulace o pokračování varianty jihovýchodní krátké přes území severně od dálnice D1 kolem Milíčovského lesa je zavádějící a dokonce již zcela nemožné. Uváděné propojení je totiž nyní definitivně zablokované realizovanou a plánovanou obytnou zástavbou tohoto území. Chtěla bych zdůraznit, že rozvoj území i související dopravní sítě probíhá na základě platné územně plánovací dokumentace, která je veřejnoprávně projednána a schválena. Jakékoli její změny musejí být opět předmětem veřejné diskuse v demokratickém procesu, daném legislativním rámcem České republiky,“ uvádí Světlana Kubíková, vedoucí útvaru.

Náměstek Bürgermeister k tomu dodává: „Stavět se bude dlouhá varianta, o krátké se už vůbec neuvažuje. Je mi ale líto, když vidím, jak osobní zájmy jednoho starosty dokážou znepříjemňovat život tolika lidem. Dál budeme obyvatelům vysvětlovat, že to, co jim tvrdí pan starosta, není pravda a lze to poměrně jednoduše i dokázat.“

Připojujeme odpovědi na otázky pana  senátora Štětiny a jsme připraveni kdykoli doplnit informace, které by ještě obyvatelům tamní lokality chyběly.

Na otázky pana senátora Jaromíra Štětiny odpovídá náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister.

1/  Proč uklidňujete občany, že tzv. Vestecká spojka v původní trase JVK dálničního okruhu bude jen dvoukruhová, když víte, že tuto šířku nemůžete zaručit, neboť šířka komunikací není určována politiky, ale řídí se dopravní potřebou. Vestecká spojka by spojovala dálnice, zavedla by dálnici D3 do Jižního Města a vytvořila by dopravní přivaděč k plánovaným hypermarketům mezi Šeberovem a Průhonicemi. Dá se proto předpokládat, že tato vestecká spojka bude značně zatížená. Čím budete ručit občanům, že se vestecká spojka nerozšíří na 4 nebo 6 pruhů, až na ní budou auta a kamiony stát v souvislých řadách a krokem se posouvat vpřed?

Ujišťuji Vás, že dimenzování komunikací pro mne není věc zcela neznámá a vím, že dimenzování komunikací není věc politická. Musím vycházet z oficiálních údajů o hodnotách dopravního zatížení, které jsou zcela exaktně zpracovány odbornými útvary  města. Tyto údaje mě opravňují konstatovat, že zmiňovaný úsek Vestecké spojky bude dvoupruhovou komunikací, protože to plně postačí.

V prvé řadě je ale důležitý ten fakt, že komunikace ve městě nemohou jen uspokojovat požadavky dopravního zatížení, ale jsou mnohdy navrhovány tak, aby vyhovovaly územním možnostem, urbanizaci území s ohledem na přilehlé území, architektonickým záměrům atd. To znamená, že v některých případech nemusí plně zohlednit dopravní požadavky, ale naopak, jako v tomto případě, plní dokonce i funkci regulačního prvku dopravy.

Vaše vize, že kamiony na Vestecké spojce budou stát v šesti pruzích je značně zavádějící a bylo by vhodné kdybyste uvedl podklady, ze kterých vychází Vaše tvrzení.

2/  Proč nebyly provedeny a zveřejněny oficiální výpočty dopravních zátěží v ulicích na Jižním Městě a v ostatních obcích za předpokladu vzniku vestecké spojky a hypermarketů Tesco a Eurospektrum mezi Šeberovem a Průhonicemi? Tyto hypermarkety mají mít kapacitu dohromady 17 tisíc parkovacích míst a zatíží region cca 100 000 auty denně. Výpočty dopravních zátěží od pana Ing. Arch. Petra Preiningera, které mám k dispozici, a které Vám byly zaslány z Křeslic 13. 1. 2005, ukazují, že by se doprava na ulicích na Jižním Městě i v ostatních obcích zvýšila o mnoho tisíc aut denně. Tato doprava by si vynutila kapacitní komunikaci v trase JVK kolem Milíčovského lesa a vytvořila by dálniční zkratku s vážným dopadem na zdejší přírodu. Proč se nesnažíte zamezit vzniku těchto hypermarketů, které by způsobily nezvratné zhoršení životního prostředí v jihovýchodě Prahy?

Pro hl. m. Prahu existují veřejně přístupné oficiální údaje dopravního zatížení zpracované na úrovni územního plánu hl. m. Prahy. Tyto výpočty v sobě zahrnují i dopravu ze Středočeského kraje. Hodnoty o množství této dopravy byly převzaty z konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu.

V údajích o zatížení komunikací ve městě se však nemůže uvádět zatížení všech ulic ve městě, ale uvádí se zde zatížení pouze významných městských komunikací. Toto omezení vychází z omezených možností počítačové techniky. Podrobnější rozdělení zátěží ale může být podle přání zpracováno pro jednotlivá městská území, jejichž velikost je omezena požadavkem podrobnosti zpracování a kapacitou počítačové techniky.

Chtěl bych Vás toto cestou také informovat, že ve spolupráci s Městskou částí Praha 11 bude ještě v tomto roce zahájeno posouzení dopravy a zpracování návrhu na dopravní řešení této části města, které bude obsahovat i podrobnější rozdělení dopravního zatížení na komunikacích v této části města, včetně aktualizace zdrojů a cílů dopravy v přilehlé části Středočeského kraje.

Hodnoty zatížení uváděné ing. arch. Preiningrem, o kterých se zmiňujete ve svém dopise, jsou pouze jeho osobním názorem na problematiku dopravy v této části města a nemohu s Vámi o nich proto polemizovat.

Dovolil bych si Vás též upozornit, že území mimo hranice hlavního města Prahy nespadá do mé kompetence a nemohu o něm rozhodovat. Mohu pouze upozorňovat představitele Středočeského kraje, jaké problémy pro město vznikají realizovanou komerční zástavbou, což ostatně z titulu své funkce můžete Vy také, a byl bych rád, kdybyste městu touto cestou pomohl, když jste s dopravními problémy města seznámen a zajímáte se o ně.

3/  Proč tvrdíte, že koridor pro kapacitní komunikaci v trase JVK kolem Milíčovského lesa neexistuje, když je v územním plánu hl. m. Prahy schválená přeložka vedení velmi vysokého napětí podél okraje Milíčovksého lesa a mezi vedením a navrženou zástavbou v Újezdu je ponechán volný pás šířky cca 60 m, kudy může projít bez problémů tato komunikace? Možnost stavby uvedené komunikace potvrdila paní Ing. Světlana kubíková, pověřená řízením útvaru rozvoje hl. m. Prahy, ve svém dopise ze dne 20. 12. 2004.

Přeložka velmi vysokého napětí byla součástí změny územního plánu č. 439/03, která byla se souhlasem i městské části Křeslice iniciována soukromým investorem. Důvodem této změny bylo uvolnění dalších ploch pro rodinnou zástavbu. Část těchto ploch však blokoval koridor velmi vysokého napětí, a proto součástí změny byla i jeho přeložka.

Pro upřesnění ještě uvádím, že přeložka velmi vysokého napětí je citovanou změnou umisťována do koridoru, kde jsou vedeny ještě další inženýrské sítě a právě do pruhu území, kde je obava z vedení komunikace. Průchod komunikace je tedy po této změně blokován i koridorem sítí a její fyzická realizace je tedy nemožná.

Z té části interpelace, kde se zmiňujete o dopise ředitelky Kubíkové čj. SURM 15196/2004 ze dne 20. 12. 2004, ve kterém údajně potvrzuje vedení komunikace podél okraje Milíčovského lesa, je zřejmé, že jste se s tímto dopisem vůbec neseznámil a byl jste zřejmě zcela mylně informován o jeho obsahu. Zmiňovaný dopis právě naopak potvrzuje, že uváděná komunikace nemá a ani již nemůže být realizována. Dopis Vám byl již dříve předán.

4/  Proč nejednáte se zástupci ohrožených městských částí komunikací v trase JVK (Vesteckou spojkou) a provozem hypermarketů o jiném dopravním řešení, zejména o variantách zpracovaných ve „Studii dopravní obsluhy jihovýchodního segmentu Prahy“, zadané městskými částmi Křeslice a Újezd Vám z Křeslic 13. 1. 2005?

Rád bych Vás upozornil na skutečnost, že v průběhu výkonu své funkce jsem se mnohokrát setkal jak s představiteli městských částí včetně starosty Zápotockého, tak přímo s občany. Rozhodně se nebráním jednání a jsem připraven diskutovat o všech rozvojových problémech. Dialog  musí však být dvoustranný.

5/  Proč nechcete odsouhlasit zástavbu rodinných domků v Křeslicích v koridoru možného průchodu komunikace označované JVK, jestliže by tato zástavba uvedené komunikaci navždy zabránila? Zástavba domků byla kladně zhodnocena v posudku vlivu na krajinný ráz zpracovaném Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví při MŽP a tuto zástavbu následně doporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Dopravní obslužnost je pro navrženou zástavbu vyřešena Studií dopravní obsluhy jihovýchodního segmentu Prahy

Jestliže argumentujete, že zástavba v Křeslicích je navržena na polích v přírodním parku Botič Milíčov, tak proč jste v Újezdě ve stejném přírodním parku zástavbu ve velkém rozsahu schválil na pozemích pana JUDr. Miloše Červenky?

Navrhovaná velkoplošná zástavba rodinnými a bytovými domy, která byla předložena ke změně územního plánu, se nachází v přírodním parku Botič - Milíčov. Posláním tohoto chráněného území je, mimo jiné, chránit zachované krajinné hodnoty. Současnou krajinnou strukturu zde tvoří především drobnější sídla venkovského typu navzájem oddělená volnými plochami a údolími menších vodních toků, které si většinou zachovaly přírodní či přírodě blízký charakter.

Přestože stávající stupeň zornění není z hlediska ochrany přírody a krajiny příznivý, nepovažujeme za vhodné jej nahrazovat ve studii plošně navrhovanou zástavbou, protože ta by přispívala k unifikaci zmíněného přírodního parku a tím i k potlačení dochovaných krajinně-estetických hodnot. Nejvhodnější by bylo vytvoření mozaiky rekreačních ploch a rozptýlené zeleně. Místo toho studie počítá se zrušením rekreačních funkcí a nahrazuje je dalším obestavováním Botiče.

Navržená urbanizace sice přímo nezasahuje do zvláště chráněných území přírody (ZCHÚ), dostává se však do těsného kontaktu s ochranným pásmem přírodní památky Milíčovský les a rybníky. Toto ZCHÚ je již dnes vystaveno poměrně silnému rekreačnímu tlaku ze strany stávajících sídel (především sídliště Jižní město) a uvažované rozšíření zástavby Křeslic by znamenalo zvýšení nebezpečí poškození dochovaných a zde chráněných přírodních hodnot. Tato hrozba nabývá na významu v kontextu připravovaného zařazení části  přírodní památky do celoevropské soustavy chráněných území nazývaných Natura 2000.

Navržený způsob rozvoje velkoplošné zástavby považuji ve shodě se specializovanými institucemi města za nevhodný a z pohledu ochrany přírody a krajiny za nepřijatelný. V území by měla být posílena sportovně - rekreační funkce, aby došlo ke zmírnění tlaku na přírodně cenné lokality a nebyly narušeny dochované přírodně-krajinářské hodnoty. S těmito cíli je předložené řešení návrhu zástavby v příkrém rozporu!

Velmi tendenčně působí osočení, že jsem schválil v téže lokalitě zástavbu na pozemcích pana JUDr. Červenky. V souladu se stavebním zákonem byla schválena změna územního plánu – její zpracování a projednávání probíhá dvoukolově včetně vyjadřování dotčených orgánů státní správy, které hájí zájmy státu, tj. a soulad se zákony, vrcholící schvalováním zastupitelstvem HMP, čemuž navíc předchází stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování – MMR o zákonném postupu pořízení změny. Již z výše naznačeného postupu jasně vyplývá, že se jedná o přesně dané transparentní kroky, a že je nelze bagatelizovat na možnost rozhodnutí jedinou osobou.

 

V Praze 18.8.2005

 

_______________________________________________

Ing. Jan Bürgermeister – náměstek primátora hl. m. Prahy

do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 1, působnost v oblasti územního rozvoje, bytové politiky, ochrany památek, spolupráce s vládními organizacemi v oblasti výstavby, reforma veřejné správy se zaměřením na rozdělení působnosti mezi hl. m. Prahou a městskými částmi

_______________________________________________

 

Za správnost: Hana Stará / tel. 236 002 972


 

Jiří Wolf
Tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

Tel.: 737 208 979, 236 002 348
Fax: 236 007 092

E-mail: jiri.wolf@cityofprague.cz

Oddělení Public Relations OPR MHMP

Tel.: 236 002 355, 236 003 189
Fax: 236 007 093

E-mail: tisk@cityofprague.cz

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1

18. srpna 2005
18. srpna 2005