Jiřina Hauková

(27. ledna 1919 Přerov – 15. prosince 2005 Praha)

byla česká básnířka a překladatelka. Studovala v Brně angličtinu a češtinu, po uzavření vysokých škol nastoupila do redakce přerovského deníku Obzor. V Praze se později stala členkou umělecké skupiny 42, v jejímž duchu se nesla i její tvorba. Kromě vlastní poezie se věnovala překladům z angloamerické literatury, se svým budoucím manželem Jindřichem Chalupeckým přeložila Pustou zemi T. S. Eliota. V letech 1948–1958 a 1970–1990 svou tvorbu publikovat nemohla, uplatnila se však jako překladatelka. Z průběžně vznikajících vlastních veršů sestavila v dobách, kdy směla publikovat, sbírky a knihy, které vyšly před rokem 1989 v samizdatových edicích. Po smrti svého manžela napsala rozsáhlou Elegii za Jindřichem Chalupeckým (1993).

Významná díla: Přísluní (1943), Cizí pokoj (1946), Oheň ve sněhu (1958), Země nikoho (1970)

Kam za Jiřinou Haukovou?

Park Jindřicha Chalupeckého a Jiřiny Haukové

Po Jiřině Haukové a jejím muži Jindřichu Chalupeckém byl roku 2014 pojmenován park před Vršovickým nádražím. V parku je plánováno umístění uměleckého díla připomínající oba manžele. Tento projekt je prvním podpořeným v rámci nového programu hlavního města Prahy Umění pro město a soutěž na ztvárnění díla bude vyhlášena 24. 6. 2020.

• Zastávka tram:
  • Nádraží Vršovice - linky č. 6, 7, 24

Olšanské hřbitovy

• Zastávka tram:
  • Olšanské hřbitovy - linky č. 5, 10, 11, 15, 16