Jméno autora Černých baronů bude připomínat náměstí na pražském Chodově

Pojmenování patnácti veřejných prostranství, jednoho náměstí a čtrnácti ulic, na území hl. m. Prahy schválila dnes městská rada. Ve třech případech se jedná o prodloužení stávajících ulic, do pražského místopisu tedy přibude dvanáct nových názvů.

  • 4 minuty čtení

 

/Zpráva z 5. jednání Rady hl. m. Prahy 9. února 2010/

 

Pojmenování patnácti veřejných prostranství, jednoho náměstí a čtrnácti ulic, na území hl. m. Prahy schválila dnes městská rada. Ve třech případech se jedná o prodloužení stávajících ulic, do pražského místopisu tedy přibude dvanáct nových názvů.

 

„Mezi nimi je Švandrlíkovo náměstí na Chodově mezi ulicemi Skřivanova, Lažanského, Švabinského a 7. května, kde bylo dosud bezejmenné prostranství. Bude připomínat spisovatele a humoristu Miroslava Švandrlíka (1932-2009), který téměř celý život prožil zde v Praze na Chodově,“ řekl náměstek primátora Rudolf Blažek. 

Miloslav Švandrlík patřil k nejčtenějším českým autorům, kterého proslavila především kniha  Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky, v níž na základě vlastních zkušeností líčí osudy příslušníků PTP. Protože zde satirickou formou popsal absurdity v tehdejší socialistické armádě, komunistický režim Černé barony po roce 1969 zakázal a před rokem 1989 vycházeli pouze samizdatově. V té době nesměl provozovat literární činnost. Výjimkou byl pouze humoristický časopis Dikobraz, kam pravidelně přispíval a který ho v období sedmdesátých let víceméně živil. Pro vtipy kreslené Jiřím Wintrem-Nepraktou tak napsal stovky námětů.Kromě více než desítky publikovaných knih pochází z jeho pera i několik rozhlasových a televizních scénářů. O Kefalínovi, Terazkym a ostatních protagonistech napsal po roce 1990 ještě několik volných pokračování. Obliba Černých baronů mezi čtenáři bez rozdílu věku i vzdělání dodnes neklesla a Švandrlík se především díky nim řadí mezi českou humoristickou klasiku.Posledním vydaným románem je Vražda mlsného humoristy, která vyšla v roce 2000.V současné době přichází do kin film natočený podle jeho románu Doktor od Jezera hrochů.

Podle osobností české kultury a umění byly pojmenovány dvě nové ulice v Radotíně - ulice Jarmily Novotné a Kalabisova.

Po Jarmile Novotné (1907 –1994) , zpěvačce a filmové herečce, jedné z nejzářivějších hvězd české opery,  byla na podnět Společnosti Jarmily Novotné pojmenována ulice mezi Strážcovskou a rovněž nově pojmenovanou Kalabisovou. Ulice Jarmily Novotné připomíná slavnou pražskou rodačku, která začínala jako elévka v Národním divadle, byla žačkou Emmy Destinové, v hlavním městě sklízela nebývalé úspěchy už ve velmi mladém věku, avšak pověst slavné mezinárodní pěvecké hvězdy jí přinesly především výkony v operních domech v Miláně a New Yorku, ale i ve Veroně, Berlíně či Vídni. Šestnáct sezón  působila v newyorské Metropolitní opeře. Kromě pěvecké dráhy se uplatnila také jako herečka. Přestože doménou Jarmily Novotné byla opera a zpěv, výraznou stopu po sobě zanechala i ve filmu. Skutečně výrazným způsobem se Novotná znovu před kamerou připomněla po válce v mezinárodním projektu THE SEARCH (Poznamenaní, 1948). Tady si zahrála velkou roli matky hlavního dětského hrdiny, jehož představitel Ivan Jandl získal za svou postavu Oscara. Roku 1950 zazářila s tenoristou Mario Lanzou v hollywoodském filmu Velký Caruso. Účinkovala i v muzikálech na Brodwayi. Novotná spolupracovala s řadou vynikajících umělců. V roce 1991 byla Jarmila Novotná vyznamenána Řádem T. G. Masaryka IV. třídy, získala čestné občanství Prahy, od roku 1997 má bustu ve foyer Národního divadla. Jarmila Novotná-Daubková zemřela v New Yorku 9. února 1994 ve věku 86 let. Pohřbena je v rodinné hrobce Daubků v Litni u Berouna. Svou téměř románovou cestu životem zachytila v životopisu Byla jsem šťastná.

Rovněž již zmíněná ulice Kalabisova je připomenutím významné osobnosti české kultury Viktora Kalabise (1923-2006), jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů, 2. poloviny 20. století, hudebního redaktora a muzikologa, který se od padesátých let se výrazně podílel na formování českého hudebního života jako tvůrce i jako organizátor, byl též hudebním dramaturgem v rozhlase. Je považován za jednoho z otců zakladatelů mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga.Jeho hudební dílo obsahuje cca 70 různých opusů.

„Pro nové ulice v katastrálním území Třeboradice navrhla jména Špeciánova, Kotršálova a Englerova Městská část Praha – Čakovice, aby uchovala v paměti významné občany někdejší obce Třeboradice,“ informoval první náměstek primátora Rudolf Blažek, který návrhy na pojmenování dnes na jednání Rady hl. m. Prahy předkládal.

 

Přehled nově pojmenovaných veřejných prostranství je uveden v příloze.

 

 

V Praze 9. 2. 2010

 


JUDr. Rudolf Blažek – první náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast legislativní, právní, bezpečnostní, veřejné správy a místního názvosloví. V nepřítomnosti primátora je pověřen jeho zastupováním.

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost zejména v oblasti návrhů vyhlášek a nařízení hl. m. Prahy, posuzování návrhů zákonů týkajících se hl. m. Prahy a předkládání návrhů zákonů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, organizace a koordinace Záchranného a bezpečnostního systému.


 

 

9. února 2010
9. února 2010