Karlův most odhalil své základy

Karlův most odhalil své základy

Unikátní možnost prozkoumat základní zdivo Karlova mostu z historického i technického hlediska umožnila probíhající oprava pilířů osm a devět. Jejich stav výrazně zhoršila povodeň v roce 2002 a oprava má zabránit jejich dalšímu podemílání. V rámci rekonstrukce se tak k základům pilířů suchou nohou dostanou nejen technici, ale také památkáři. Uvolnění do prostoru k základům zdiva jim umožní detailněji poznat stavební postupy pracovníků z poloviny 14. století.

„Tento postup nám umožní dostat se suchou nohou k původnímu založení, které se u těchto dvou pilířů zachovalo. Při koncipování plánu oprav jsme v prvé řadě přihlíželi k nutnosti vytvoření co možná nejlepších podmínek pro průzkum základů,  pilířů a následně pak i pro jejich co nejpečlivější a technicky nejvhodnější opravu. V prvé řadě nám leží na srdci co nejlepší výsledek, Karlův most si to zaslouží,“ uvedl náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister s tím, že jakýkoliv zásah do mostu podléhá souhlasu Národního památkového ústavu (NPÚ) a Odboru památkové péče pražského magistrátu.

V současné době technici vystavěli kolem mostních pilířů osm a devět ocelové jímky, z kterých odčerpali vodu a k základům mostu je tak možné se dostat suchou nohou. „Kromě ochrany proti podemletí, což je hlavním cílem opravy, se nyní provádí také sanace té části zdiva, která je trvale pod vodou. Při té příležitosti dostali památkáři možnost detailně prozkoumat zdivo z kulturně historického hlediska, technici samozřejmě využili příležitost k provedení přesnější diagnostiky,“ popsal náměstek Bürgermeister. Oprava pilířů 8 a 9 bude hotova na konci května 2005 a její náklady se pohybují kolem 36 milionů korun.

Oprava mostních pilířů osm a devět předchází celkové rekonstrukci mostu, která bude probíhat podle koncepce „Oprava a dlouhodobá údržba Karlova mostu“ vypracované konzultační a projektovou kanceláří a projednané Komisí pro opravu Karlova mostu.  Koncepce počítá s  provedením nového hydroizolačního systému, opravou lícních kvádrů zdiva a uměleckých děl, zajištěním základů pilířů a kontrolou průtoku povodňových vod zúženým korytem Vltavy v profilu mostu při existenci všech protipovodňových opatření. „Důraz jsme přitom kladli na citlivý zásah do mostu tak, aby nedošlo k jeho poškození z hlediska historické hodnoty. Po celou dobu chceme  také zachovat jeho průchodnost. V žádném případě jsme obyvatele Prahy a její návštěvníky nechtěli připravit o možnost projít se po této středověké památce,“ zdůraznil náměstek Bürgermeister.

Připojujeme otázky související se současnou  opravou mostu, slovník pojmů ve stavitelství mostů, pár slov k historii povodní a Karlova mostu a obecná fakta.

Související otázky:

Proč se pilíře osm a devět opravují nejdříve?

Povodně poničily Karlův most v minulosti opakovaně. Poslední velká voda jej poškodila v roce 1890. Tehdy voda strhla pilíře č. 5 a 6 a přilehlé klenby. Po této povodni byl most obnoven a zajištěn tak, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Nově budované pilíře byly založeny na kesonech spuštěných až na skalní podloží. Základy pilířů  č. 3, 4 a 7  byly ochráněny malými podlouhlými kesony spuštěnými po obvodě základů také až na skalní podloží. Základ pilíře č. 1 nebylo nutné chránit, je chráněn „Novotného lávkou“, pilíř č. 2 je součástí nábřežní zdi, pilíře č. 10, 11, 13 a 14 jsou nábřežní na Kampě a na malostranském břehu.

Z návodních pilířů tak zůstala základům pilířů č. 8 a 9 jen ochrana provedená po roce 1784. Proto bylo po povodni v roce 2002 rozhodnuto tyto dva základy ochránit okamžitě.

Jaké jsou přesné požadavky na opravu pilířů 8 a 9?

• Zvolená konstrukce musí ochránit základy před podemletím. To znamená, že musí zajistit, aby zemina z podzákladí nebyla odplavena ani v případě, že materiál říčního dna v okolí pilíře bude vodou odplaven tak, že bude dno sníženo až o 2,5 m.
• Konstrukce ochrany musí být tak těsná, aby zabránila odplavování i nejjemnějších částic zeminy z podzákladí.
• Nesmí zasahovat do plavebního profilu.
• Musí být trvanlivá.

Technický popis zvoleného řešení:

Ochranná obálka bude tvořena ocelovými prvky procházejícími štěrkopísky a štěrky  vltavského dna  až do skalního podloží tvořeného břidlicemi. Do těchto břidlic bude zapuštěna nejméně 1 m. Pod mostními oblouky, tam kde není dostatek volného prostoru pro beranění dlouhých prvků, byla zvolena konstrukce tvořená palisádou z ocelových trubek utěsněná tryskovou injektáží. Mimo půdorys mostu budou použity štětovnice IIIn typu Larsen. Líc této ochranné konstrukce bude cca 2,4 m předsazen před líc základu pilíře. Celá konstrukce bude končit u pilíře č. 8 0,3 m pod hladinou a u pilíře č. 9 1,4 m. Prostor mezi vrchní částí štětovnic a lícem pilíře bude vyplněn železovým betonem.

Ocelové štětovnice jsou beraněny až do skalního podloží vysokofrekvenčním beranidlem, respektive jsou beraněny do předvrtaných děr, protože normálnímu beranění brání balvany. Abychom měli jistotu, že se do mostní konstrukce nepřenáší chvění, které by ji mohlo ohrozit, jsou na mostní konstrukci připevněna čidla, jejichž pomocí je chvění mostu sledováno. Přesnou nivelací jsou také kontrolovány výšky zvolených bodů na mostě. Při provádění tryskové injektáže by mohlo dojít k nadzvednutí základu a tím i celého pilíře. K žádnému takovému posunu ale nedošlo. 

V jakém stádiu jsou práce na opravě pilířů nyní?

Je dokončeno beranění štětovnic a trysková injektáž obvodu jímky. V současné době probíhá osazování ocelových trubek vyztužujících stěnu z tryskové injektáže a trysková injektáž, která má utěsnit dno průzkumných šachet. Práce se provádí z lodí a pontonů, k jejich přesouvání používá dodavatel vlastní, kdysi ženijní motorové čluny a pronajaté tlačné remorkéry.

• Celková plocha štětovnic     1189,2 m²
• Celkový objem železového betonu    144,2 m³
• Celková délka trubek 194/10 mm    1092 m‘
• Celková délka vrtů    734 m‘

Vydal již most během dosavadních oprav nějaké tajemství?

Při odstraňování hrubého kamenného záhozu, který byl proveden po povodni jako bezprostřední ochrana proti podemletí, byl u pilíře č. 9 v hloubce cca 3,7 m pod hladinou, to je zhruba 1,7 m pode dnem objeven otvor v původní obálce z dřevěných štětovnic. Otvor byl široký cca 30 cm. Za otvorem byla dutina, jejíž dno stoupalo od otvoru šikmo vzhůru. Při pokusu prozkoumat vnitřek dutiny dvoumetrovou tyčí bylo zjištěno, že dutina sahá od otvoru cca 2 m na obě strany a také přibližně 2 m šikmo vzhůru směrem pod základ pilíře. Když potápěči vsunuli do dutiny fotoaparát a pořídili snímky směrem vzhůru, objevily se na snímcích oblé tvary okrajů dvou mlýnských kamenů. Bylo rozhodnuto zpřístupnit objevenou kavernu probouráním otvoru shora do zdiva z lomového kamene, které tvořícího původní ochranu proti podemletí provedenou po roce 1784. Potápěčům se podařilo do kaverny doopravdy proniknout. Zjistili, že kaverna je převážně pod zdivem kterým se do ní probourali a jen malou částí zasahuje pod vlastní základ pilíře. Zjistili, že po obvodě základu je položena řada mlýnských kamenů. Jeden z nich se v průběhu akce uvolnil a spadl na dno kaverny. Při té příležitosti se zjistilo, že kameny jsou navzájem spojeny železnými skobami. Po dohodě se zástupci NPÚ byl uvolněný mlýnský kámen vyzdvižen a zatím umístěn do depositáře Národního technického musea. Bude-li zřízena trvalá exposice o Karlově mostě, bude její součástí. Po vyzdvižení kamene byla kaverna zaplněna samotuhnoucí cementovou suspensí.

Při potápěčském průzkumu bylo zjištěno, že ochranná obálka základů provedená po povodni v roce 1784 je ve velmi dobrém stavu, a to včetně dřevěných štětovnic a bylo rozhodnuto ji zachovat a pojmout do nové konstrukce.

Při úpravách dna byly nalezeny pískovcové kvádry a dlažební kostky, které mohly být součástí Juditina mostu.

Připojujeme slovník pojmů používaný při opravě mostu:

Na řece se orientujeme podle toku, tedy vlevo a vpravo  je míněno vlevo při pohledu po směru toku. Dále má most strany protivodní a povodní.

Most má většinou koncové opěry, mezi nimi stojí pilíře nesoucí nosnou konstrukci. Ta nese mostovku, na níž je vozovka nebo chodník. V našem případě je nosná konstrukce tvořena kamennými klenbami

Čelní zdi stojí na okrajích kleneb a uzavírají výplň mezi rubem klenby a mostovkou. Vrchní část čelních zdí tvoří v případě Karlova mostu parapetní zábradlí.

Most má pilíře návodní, to jsou pilíře stojící  ve vodě a pilíře nábřežní, tedy pilíře stojící na suchu.

Pilíře mají protivodní a povodní zhlaví.

Protivodní zhlaví pilířů jsou chráněna ledolamy.

Štětovnice je ocelový nebo dřevěný prvek. Zaberaněním štětovnic těsně vedle sebe, ocelové jsou navzájem spojeny zámky, dřevěné většinou klínovou drážkou, vzniká štětovnicová, někdy též štětová stěna, jejím uzavřením pak jímka.

Karlův most má 2 koncové opěry, pravobřežní – staroměstskou a levobřežní – malostranskou. Mezi nimi je 14 pilířů, první je u staroměstské opěry. Pilíře označujeme arabskými číslicemi 1 až 14. Mezi opěrami a pilíři je 15 mostních polí, značených římskými číslicemi I až XV.

Pár slov k historii mostu a povodní, které ho poškodily:

Jedná se o nejstarší pražský most, který je zároveň jedním z nejkrásnějších na světě. Původně se jmenoval Pražský či Kamenný a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky krále Vladislava I. Juditin. Postaven byl v letech 1158 - 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3. února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní.
Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný a až 9. července 1357 položil král Karel IV.základní kámen nového mostu. Stavbou byl pověřen mladý švábský stavitel Petr Parléř a jeho huť, která most dokončila začátkem 15. století. Jeho délka je 520 m a šířka 10 m, spočívá na 16 pilířích, postaven je z pískovcových kvádrů a sevřen do vstupních bran s věžemi, z nichž Staroměstská mostecká věž je rovněž dílem Parléřovy huti, zatímco Malostranské mostecké věže pocházejí každá z jiného období. Hloubka řeky v místě, kde se most stavěl, tehdy dosahovala zhruba půl metru, zatímco nyní je u pilířů hloubka kolem 2 metrů. Větší byla také šířka řeky.

Karlův most zažil mnoho velkých i menších povodní. Některé přestál bez pohromy, některé na něm zanechaly stopy, po některých bylo nutné stavět některé části mostu znovu. Největším nebezpečím pro most je podemletí základů. Je-li most založený na štěrkopískovém dně řeky, je toto nebezpečí značné. Při velké vodě řeka unáší nejrůznější předměty, za starých časů to byly hlavně ledové kry při jarním tání a podemleté stromy, utržené vory a dříví ze zaplavených pil a stavebních dvorů po zbytek roku. Tyto předměty  se zachytávají za mostní pilíře, hromadí se kolem nich a výrazně ovlivňují proudění vody. Zvlášť ucpání některých mostních polí pak vede ke zvýšení rychlosti proudění vody v ostatních polích a tím k většímu vymílání dna.

Velké povodně postihly Karlův most v letech 1432, 1496, 1784, 1890 a 2002. Po povodni v roce 1784 byly základy návodních pilířů ochráněny stěnami z dřevěných štětovnic ve vzdálenosti cca 1,5 m od líců pilířů a prostor mezi hlavami štětovnic a líci pilířů byl vyplněn zdivem z lomového kamene. Tak byly kolem pilířů vytvořeny jakési ochranné obálky  zasahující pod  říční dno. Povrch zdiva byl někde kryt fošnami a nacházel se kolem 1,5 m pod hladinou.

A nakonec obecná fakta pro upřesnění:

• Karlův most je majetkem města Prahy.
• Správcem dopravních staveb patřících městu je Technická správa komunikací
• O městské investice se stará Odbor městského investora (OMI). Ten má také na starosti opravu Karlova mostu.
• Mandát pro zajišťování této akce svěřil pražské složce britské konsultační a projektové firmy Mott MacDonald limited, Mott MacDonald Praha s.r.o.
• Dokumentaci pro výběr zhotovitele podle stanovených požadavků vypracovala projekční kancelář FG Consult, s.r.o., která se specializuje na zakládání staveb a geotechnické konstrukce.
• Provádění prací bylo na základě vyhodnocení nabídek podaných vyzvanými zájemci svěřeno firmě Zakládání staveb a.s.
• Potápěčský průzkum a další práce pod vodou provádějí Ing. Hynek Šorm a jeho spolupracovníci
• Dynamické chování Karlova mostu při provádění prací provádí firma INSET s.r.o.

Příloha: Oprava Karlova mostu v roce 1784 – podle dobové grafiky /DOC, 439 kB/

 V Praze 15.4.2005

_____________________________________________________

Ing. Jan Bürgermeister – náměstek primátora hl. m. Prahy

do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 1, působnost v oblasti územního rozvoje, bytové politiky, ochrany památek, spolupráce s vládními organizacemi v oblasti výstavby, reforma veřejné správy se zaměřením na rozdělení působnosti mezi hl. m. Prahou a městskými částmi

_____________________________________________________

Za správnost: Ilona Chalupská / tel. 236 002 972

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1