Karlův most: záchrana památky, nebo byznys?

Právo - 27.2.2001
Má se Karlův most zásadně rekonstruovat, jak prosazují stavaři v čele s rektorem ČVUT, nebo by stačila průběžná oprava, jak se domnívají památkáři? Spor o pojetí ozdravné kúry jedné z nejvýznamnějších českých památek, gradující v těchto dnech, se vede už několik let. Jde v něm o peníze, kterých je jako vždy nedostatek, ale i o podezření z nepříliš nezištných úmyslů.

"Kdyby někdo nyní dal půl miliardy, což je suma, která také zazněla v souvislosti s rekonstrukcí mostu, tak by to byl pěkný průšvih. Svým způsobem by to byla katastrofa. Princip památkové péče totiž spočívá v průběžné údržbě a opravách. Metoda, že se památka nechá zchátrat do nějakého stavu a pak se za obrovskou částku razantně přestaví, je špatná. Navíc si myslím, že to je záminka a že běží o jiné věci než o památku," tvrdí Miloš Solař ze Státního ústavu památkové péče. Pražský primátor Jan Kasl však vidí situaci jinak: "V roce 1988 upozornila na stále častěji se vyskytující poruchy Technická správa komunikací. Vzápětí byla zahájena i příprava opravy Karlova mostu. Do roku 1995 bylo vypracováno na šedesát odborných znaleckých posudků od expertů z celé ČR i ze zahraničí. Výsledky se však značně lišily. Nakonec bylo rozhodnuto, že závěrečné vyhodnocení provede ČVUT. Tento dokument, zpracovaný pod vedením rektora ČVUT prof. Jiřího Witzanyho v roce 1995, přesvědčil o nutnosti rekonstrukce mostu i zástupce památkových orgánů. Následně se dokonce podařilo sjednotit inázory na celkový rozsah opravy." "Tyhle úvahy se objevují každým rokem v posledních pěti letech. Opravit se to skutečně musí. Ale rozhodně není most v havarijním stavu," oponuje Roman Kotrč ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu. "Jiná věc je, že existuje jistě tlak stavebních firem. Já jsem s překvapením dostal několik nabídek na jakési rozhovory ohledně Karlova mostu, kterých se měly účastnit i stavební firmy, jež mají zájem jít do výběrového řízení. Už teď," diví se Kotrč. "Nikdo nezpochybňuje význam Karlova mostu. Ale nehrozí mu, že spadne. Když se začátkem sedmdesátých let prováděla jeho rozsáhlá rekonstrukce, tvrdilo se, že se bez ní most zřítí. Což je samozřejmě nesmysl. Neuplynulo ani třicet let a opět se hovoří o nutné rekonstrukci. Je to zvláštní," konstatoval ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc . "Vždycky se čas od času objeví názor, že rekonstrukce je nutná a nejlépe hned teď. Zatím mě o tom žádné materiály nepřesvědčily," tvrdí Zdeněk Lukeš z památkového oddělení Kanceláře prezidenta republiky. Jádro sporu spočívá v tom, že stavební povolení bylo vydáno v roce 1997 jen na první etapu opravy. Platnost tohoto povolení byla posléze prodloužena do července roku 2002. První etapa zahrnuje úsek od Malostranské věže po schodiště na Kampu. Primátor Kasl i rektor ČVUT Witzany však hovoří o dalších dvou etapách. Památkáři tvrdí, že o ničem takovém s nimi nikdo nejednal. "Pokud by to mělo jít podle památkového zákona, měl by se nejdřív projednat záměr s odborným vyjádřením státního ústavu, pak rozhodnutí odboru památkové péče magistrátu, pak by se měla zpracovávat přípravná projektová dokumentace, která by se měla v průběhu konzultovat, a tak dále až ke stavebnímu povolení. To je na dlouho," upozorňuje Solař. A Ondřej Ševců , který se ve Státním ústavu památkové péče zabývá přímo Karlovým mostem, dodává: "V souvislosti s novou diskusí a s průzkumem, který dělá profesor Witzany, a v souvislosti s částkami, které padají - tedy 250 miliónů, 500 miliónů - nevím, podle jaké projektové dokumentace je ta suma spočítaná. Žádný nový projekt, který by vycházel ze zjištění nových průzkumů, já neznám. Nikdo se na Státní ústav památkové péče neobrátil se žádostí o vyjádření, ani ten výzkum, který pan profesor Witzany dělal, jsme zatím nedostali." Diskuse o rekonstrukci Karlova mostu bude zkrátka ještě složitá. Mimochodem i kvůli stanovisku resortního ministerstva. "Představa, že by finance na opravu Karlova mostu dalo ministerstvo kultury ze svého, je iluzorní. Oprava si totiž vyžádá sumu peněz, která odpovídá zhruba polovině toho, co máme k dispozici na opravu všech památek v této zemi na rok 2001. Je věcí magistrátu a primátora Kasla, aby se obrátil na vládu," řekla Právu Dita Fuchsová , mluvčí ministerstva kultury.

Co je podle stavařů nutné Co je podle stavařů nutné
* po potapěčském průzkumu sanovat podvodní části a základy pilířů - vymleté dutiny a narušené části pilířů "zaplombovat" betonem

* udělat opatření k ochraně pilířů před podemíláním a narušováním zdiva

* rekonstruovat výplň mostního tělesa

* kamenné zábradlí uvnitř pružně sepnout táhly, vytvořit provětrávací systém, nové hydroizolační a odvodňovací systémy

* umožnit kamenné konstrukci Karlova mostu volně reagovat na teplotu a vlhkost, což nyní nemůže

* očistit kamenné zdivo a co nejvíc omezit plombování, které narušuje identitu a historický vzhled mostu
(zr)
27. února 2001
27. února 2001