Kolektor Václavské náměstí je dokončen

Václavské náměstí a přilehlé části centra hlavního města Prahy definitivně přestanou být zatěžovány stavebními pracemi spojenými s opravami inženýrských sítí. A to díky právě dokončené stavbě „Kolektor Václavské náměstí“, která je logickým uzavřením a propojením obdobných provozovaných staveb v centru města, jež byly realizovány v průběhu minulých patnácti let.

  • 7 minut čtení

 

Václavské náměstí a přilehlé části centra hlavního města Prahy definitivně přestanou být zatěžovány stavebními pracemi spojenými s opravami inženýrských sítí. A to díky právě dokončené stavbě „Kolektor Václavské náměstí“, která je logickým uzavřením a propojením obdobných provozovaných staveb v centru města, jež byly realizovány v průběhu minulých patnácti let.

 

Václavské náměstí a přilehlé části centra hlavního města Prahy definitivně přestanou být zatěžovány stavebními pracemi spojenými s opravami inženýrských sítí. A to díky právě dokončené stavbě „Kolektor Václavské náměstí“, která je logickým uzavřením a propojením obdobných provozovaných staveb v centru města, jež byly realizovány v průběhu minulých patnácti let. „V historickém centru hlavního města jsou kolektory bezpodmínečnou nutností. Zajistí mnohem stabilnější dodávky vody, elektřiny a dalších médií, při opravách jsou nesrovnatelně šetrnější k městu a šetří městské peníze i naše nervy provázející permanentně rozkopané chodníky a ulice.  Soustavu kolektorů, kterou se v této oblasti podařilo dokončit, oceňují i odborníci v zahraničí,“ řekl primátor hl. m. Prahy Pavel Bém.


Stejně jako Kolektor C I.A (v ulicích Jindřišská, Panská, Politických vězňů a Opletalova), Kolektor Příkopy (s pokračováním do Senovážné a Celetné ulice) a Kolektor Vodičkova (s ukončením na Karlově náměstí), zajistí uložení inženýrských sítí ve svých prostorách tak, že  v budoucnu nebudou kvůli opravám či údržbě nutné výkopové práce.

„Zástupci města výstavbu kolektorů samozřejmě výrazně podporují,“ říká náměstek pražského primátora Pavel Klega, který má na starosti majetek města. „Jedná se o velmi nadčasovou technologii uložení inženýrských sítí a Praze a jejím obyvatelům se bude výstavba kolektorů vyplácet další desítky a pravděpodobně i stovky let,“ řekl náměstek pražského primátora Pavel Klega.

Průběh stavby byl složitější, než se předpokládalo při zpracování studie v roce 1999 a dokumentace pro stavební povolení v roce 2003. Stavba dvou částí kolektoru byla zahájena až v roce 2007, což bylo dáno jak náročnými podmínkami městského centra a potřebným zajištěním investičních prostředků, tak i legislativou a výběrem zhotovitelů. Samotná stavba „Kolektor Václavské náměstí“ je komplexem 3 kolektorových tras (označených A, B a C) s jejich vzájemným propojením, napojením všech objektů přilehlé zástavby a napojením na další provozované kolektory v oblasti.

Celá stavba byla prováděna v ochranném pásmu metra nad raženou trojlodní stanicí Můstek. V koncových částech trasy kolektorů prochází pod konstrukcemi podchodu Můstek a podchodu pod křižovatkou s ulicemi Vodičkova a Jindřišská. Přestože v části Václavského náměstí byly stavební zábory, většina výstavby kolektoru probíhala pod povrchem města bez nutnosti omezení dopravy.

 Podle generálního ředitele společnosti Kolektory Praha a.s., Otakara Čapka jsou pražské kolektory oceňovány i specialisty ze zahraničí. „Technologická úroveň našich kolektorů je na tak vysoké úrovni, že je dost pravděpodobné, že se český systém jejich výstavby a provozování stane základem pro budoucí evropskou normu vybavení kolektorů,“ řekl generální ředitel Čapek.

 

Co pražské kolektory umožňují:

  • Zvýšení kapacity inženýrských sítí, možnost operativního doplnění dle aktuálních požadavků dané oblasti

  • zajištění průběžné kontroly, funkčnosti a bezpečnosti provozu veškerých inženýrských sítí uložených v kolektoru,

  • zamezení nechtěnému či nepovolenému zásahu do inženýrských sítí trvalým monitoringem prostoru kolektoru,

  • eliminace výkopových prací v prostoru náměstí při opravách či doplňování páteřních inženýrských sítí. Napojování přípojek sítí do okolních objektů bez nutnosti výkopů.

Dokončení výstavby kolektorů v centru Prahy se ve svém konečném důsledku příznivě odrazí nejen v běžném životě Pražanů, ale i ve vnímání četných návštěvníků města z domova i z ciziny. Zároveň je dořešen systém napojení objektů povrchové zástavby na jednotlivé sítě.

 

Náklady na výstavbu:

Trasa A: cca   90.200.000,-

Trasa B: cca 238.473.000,-

Trasa C: cca 360.188.000,-

 

Členění stavby a popis jejích částí

Trasa A – kruhový kabelový kanál z doby výstavby metra v roce 1975 byl v celém situačně rozvětveném systému modernizován společností Subterra a.s., na kolektor již v roce 2003 (s napojením až v Rytířské ulici). Byly v něm provedeny stavební úpravy bez zásahu do původního statického systému a do provozovaných sítí. Byly vyměněny nevyhovující ocelové konstrukce vnitřního vybavení a zejména doplněny všechny kontrolní a bezpečnostní systémy nutné pro spolehlivý provoz centrálně řízených kolektorů. Práce se realizovaly ze tří šachet, hlavní se nacházela v prostoru pěší zóny před objektem čp. 846 – Koruna.  Kolektor, vedoucí středem náměstí a zasahující až do ulice Rytířská, je obsazen tranzitními inženýrskými sítěmi, nemá klasický zásobovací charakter.

Trasa B – nová ražená trasa v chodníku na levé straně náměstí, jejíž ražbu realizovalo sdružení firem Subterra a.s., a Energie – stavební a báňská a.s., byla provedena v analogii s ostatními kolektory v přilehlých ulicích, na které byla napojena (Kolektor Příkopy a Kolektor Vodičkova). Stísněné situační poměry byly důvodem jediného úvodního díla na celou trasu po celou dobu prací – ražba byla zpřístupněna pouze jedinou, 15 m hlubokou hloubenou šachtou Š49 v prostoru pěší zóny před objekty Koruna a Diamant. Vlastní ražba kolektoru probíhala v extrémně obtížných podmínkách nadložních písků a štěrků, které bylo nutné zpevňovat ve velkém rozsahu injektáží. Ražba byla navíc výrazně determinována nutností respektovat souběžně vedoucí kanalizační stoky, blízkost již provozovaného kolektoru A a v neposlední řadě nutností respektovat při ražbě řadu podzemních konstrukcí, zejména konstrukce podchodu Metra Můstek. Kolektor po svém uvedení do provozu zajišťuje především zásobování objektů levé strany Václavského náměstí. Dnes předávaný kolektor v délce 231,7 metrů, doplněný 40 metry bočních zarážek, představuje podzemní stavbu, kterou lze definovat jako velmi úspěšnou, ač byla realizovaná v mimořádně těžkých podmínkách.

Trasa C - kruhový vodovodní kanál z doby výstavby metra v roce 1975 při pravé straně náměstí byl sdružením firem Metrostav a.s, Subterra a.s., a Navatyp Group a.s., v rámci celého systému opraven na sloučený kolektor pro distribuční i tranzitní inženýrské sítě. Situační rozsah zahrnul i konstrukce pod podchodem ve středu Václavského náměstí včetně nového únikového výstupu na levé straně náměstí před objektem čp. 831 (Debenhams). V rámci oprav byl upraven příčný profil tak, aby v něm mohly být kromě medií zásobujících objekty přilehlé zástavby zpětně uloženy i 2 tranzitní vodovody DN 500, které bylo před opravou třeba rozebrat. K stavebním činnostem dále náležely nové ražené konstrukce domovních přípojek a propojení s ostatními trasami.

Zásah do původního statického systému byl podmíněn statickým zpevněním nadloží písků a štěrků předstihově provedenými tryskovými injektážemi z povrchu terénu. Práce byly prováděny po jednotlivých úsecích mezi Můstkem a Alfou za současných náročných dopravních opatření, což na dobu 7 měsíců znepříjemňovalo život Pražanů.

Vlastní razící práce byly realizovány z úvodních děl – hloubených šachet. Hlavní šachtou, která byla funkční po celou dobu výstavby, byla šachta V2 před čp. 778 („Cukrárna“). Ta byla pro potřeby stavby půdorysně rozšířena a prohloubena do hloubky 15 m. Dalšími dvěma vstupy do podzemí byla jednak nová šachta Š51 před čp. 774 („Baťa“) a koncová šachta ŠV2 nad křižovatkou s ulicí Jindřišská. Obě měly krátkodobější stavební využití, omezené požadavky provozu města a též i využitím prostoru pěší zóny na Můstku pro aktivity a akce Prahy 1.

V rámci staveb Trasy B a C byly do kolektoru přeloženy pouze vodovodní řady a na ně napojeny veškeré povrchové objekty spodní části Václavského náměstí. Všechny ostatní kabelové a trubní sítě (vyjma kanalizace) budou v souladu s vyhláškou hlavního města Prahy po svém dožití přeloženy do kolektoru a umístěny do zde připravených pozic na ocelových konstrukcích. Pro napojení objektů byly z hlavní trasy vyraženy kolektorové přípojky, ukončené před lícem objektů. Vlastní spojení kolektoru s objektem zajišťuje soustava vrtů, vždy přesně cílených dle konkrétního druhu média v maximální možné míře přímo do suterénů objektů. V případě pokládky vedení je z příslušného vrtu odstraněno protipožární plynotěsné víčko a vrtem protažen kabel. Tímto řešením jsou zcela minimalizovány zásahy do povrchu Václavského náměstí.

Jedním z rozhodujících dodavatelů, který se jako jediný podílel na výstavě všech těchto tří kolektorů v dolní části Václavského náměstí, byla akciová společnost Subterra. Její generální ředitel Ing. Ondřej Fuchs v této souvislosti uvedl: “Společnost Subterra staví kolektory v Praze již déle než 25 let. Za tu dobu vybudovala v centrální oblasti města přes 13 km kolektorů různých kategorií, a to většinou v roli generálního dodavatele. Jsem rád, že jsme mohli využít svých bohatých zkušeností i při realizaci dnes otevíraných tří kolektorových úseků v samém srdci města. Věřím, že naši pracovníci odvedli dobré dílo, které bude Praze dlouho a spolehlivě sloužit.“

Přehled jednotlivých kolektorových tras  (délky uvedeny v m)

Trasa a charakter prací

Hlavní trasa

(vč. šachet)

Přípojky

a odbočení

Celkem

trasa (m)

Napojené objekty (ks)

Termíny realizace

Zhotovitel

A - modernizace

362,0

252,5

614,5

3

07/2003 – 12/2003

Subterra a.s.

B - nový kolektor

231,7

  98,6

330,3

8

11/2007  – 08/2009

Sdružení zhotovitelů:

Subterra a.s.

Energie – stavební a báňská a.s.

C - oprava na kolektor

269,2

213,0

482,2

14

07/2007 – 12/2009

Sdružení zhotovitelů:

Metrostav a.s.

Navatyp Group,a.s.

Subterra a.s.

Celkem

862,9

564,1

1427,0

25

 

 

 

 

V Praze 1. 12. 2009

 


MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně zvolen 30. 11. 2006, působnost v oblasti finanční a zahraniční politiky, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl. m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl. m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl. m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.


 

 

1. prosince 2009
1. prosince 2009