Krizový plán je třeba dotáhnout

Mladá fronta Dnes - 10. 8. 2001
Komunikace a spolupráce všech složek funguje, chybí však následná pomoc

V případě hromadného neštěstí se hasiči i záchranka snaží přijet co nejdříve. Nikdo však poškozeným nezaručí psychickou podporu, popřípadě bydlení.
Praha - Spadne nebo vyhoří dům. Občas dokonce i v hlavním městě havaruje letadlo. Krizový zákon pro takové případy v Praze funguje. Podle pracovníků odboru krizového řízení magistrátu dokonce lépe prakticky, než je teoreticky nařízeno. Důležitá část však komplexně naplánována není.
Ředitel Městského centra sociálních služeb a prevence Miroslav Luczka tvrdí, že následná psychická pomoc a zajištění bo hužel neexistuje. "Operativní složka svou funkci plní. Pokud již dojde k nějakému neštěstí, není problém, aby přijeli hasiči i záchranná služba. V krizi však nejde pouze o operativní řešení nebezpečných situací. I lidé, kteří třeba nemusí být ani zraněni, potřebují pomoc. Chybí jim psychická podpora i následná pomoc. Kupříkladu se sháněním ubytování," uvedl Luczka.
Bytová rezerva ani jakákoliv smlouva se subjektem, který by náhradní ubytování zajišťoval,
podle Luczky neexistuje. "Samozřejmě je nutné chránit majetek, ale všichni jaksi zapomínají na samotné přežití postižených a jejich zabezpečení," řekl. Zajištění těchto služeb by měl mít v metropoli na starost odbor krizového řízení magistrátu. Vyjádření vedoucího Petra Berana se ani během tří dnů nepodařilo získat. Jeho kolega Jiří Šlapal takový problém popřel.
"V zákonu bychom rozhodně našli nějaké mezery. Myslím však, že i ty půjdou odstranit. naopak bych se přikláněl k tvrzení, že například komunikace mezi jednotlivými složkami zajišťujícími krizové situace funguje v Praze lépe, než by podle písemných nařízení mohla. Existuje však příliš mnoho lidí, kteří do problému mohou zasahovat a řídit ho. Tak by tomu být nemělo. Podle mých informací se další opatření připravují," konstatoval Šlapal.
Jako problémový případ v zvládnutí krize uvádí Luczka nedávný požár azylového domu na Černém Mostě, kdy přišlo o střechu nad hlavou mnoho matek s dětmi. Hana Mačinová sice patřila k těm odvážnějším, přesto ani ona dlouho nevěděla, kde nakonec skončí. "Čeká nás další stěhování. Uvidíme, co se pro nás najde," říkala.
Miroslav Luczka hned po požáru napsal všem místostarostům i starostům městských částí. Ženy byly evidovány v jejich obvodech, a tak doufal, že se postarají. Mnoho z nich však ani neodpovědělo. "Musí být někde konkrétně na modelových případech uvedeno, kdo a za jakých podmínek se o tyto služby postará. Jinak bude stále docházet k takovýmto nedorozuměním," tvrdí Luczka.
Šlapal však řekl, že problém není až tak velký. "Podle mých informací mají jednotlivé městské části i město bytové rezervy, které lze v kritických situacích využít. O psychické podpoře ale já nic nevím, já mám na starost technické věci. V případě Černého Mostu vznikl problém, protože nikdo o žádnou pomoc konkrétně nezažádal. A vše se nakonec vyřešilo," řekl Šlapal.
Luczka oponoval, že to by snad mělo být samozřejmé. "Ženy měly o byty zažádáno dávno. A nic by se nevyřešilo, nebýt našich osobních snah. Psychickou pomoc bychom přitom v případě domluvy rádi s krizovým centrem Riaps zajistili," dodal.
VERONIKA SYROVÁ