Magistrát zjišťoval potřebnost sociálních služeb v Praze

Nejvíce potřebné sociální služby v Praze jsou služby pro osoby s tělesným postižením, seniory, rodiny s dětmi a pro děti a mládež ohrožené delikvencí. Vyplývá to z mapování situace v pražských městských částech, jehož výsledky dnes předložila Radě hl. m. Prahy radní Hana Halová. Členové rady se dále seznámili s Analýzou poskytovatelů sociálních služeb zpracovanou Městským centrem sociálních služeb a prevence.

  • 3 minuty čtení
logo prahy - tiskový servis HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Odbor Public Relations
Tisková zpráva

Sociální oblast

Magistrát zjišťoval potřebnost sociálních služeb v Praze

(zpráva z 25. jednání Rady hl. m. Prahy 19. července 2005)

Nejvíce potřebné sociální služby v Praze jsou služby pro osoby s tělesným postižením, seniory, rodiny s dětmi a pro děti a mládež ohrožené delikvencí. Vyplývá to z mapování situace v pražských městských částech, jehož výsledky dnes předložila Radě hl. m. Prahy radní Hana Halová. Členové rady se dále seznámili s Analýzou poskytovatelů sociálních služeb zpracovanou Městským centrem sociálních služeb a prevence.

Magistrát oslovil 22 městských částí s žádostí o vyplnění dotazníku, který byl zaměřen na zmapování preferencí potřebnosti služeb, a na to, pro které cílové skupiny by mělo hlavní město Praha vyhlásit grantové řízení na příští rok. 

    „Podle výsledků je zřejmé, že pro městské části je nejdůležitější řešení nutných sociálních potřeb především pro své občany. Cílové skupiny jako uprchlíci, osoby ohrožené prostitucí, etnické menšiny, osoby HIV pozitivní a nemocní AIDS apod., nebyly uváděny městskými částmi jako prioritní, ty jsou vnímány jako zájem celopražský,“ uvedla radní Halová.

 Rada hl. m. Prahy schválila priority v oblasti poskytování sociálních služeb:

1)    Senioři - Vzhledem k současným demografickým trendům (stárnutí populace) roste potřeba poskytování a rozšiřování sociálních služeb seniorům. Je třeba preferovat organizace poskytující komplex zdravotně sociálních služeb, jejichž podpora umožní starému člověku setrvat co nejdéle ve vlastní domácnosti.

2)    Osoby se zdravotním postižením - Cílem hl. m. Prahy je podporovat takové projekty, které napomáhají vyrovnat životní příležitosti osob se zdravotním postižením s osobami bez zdravotního postižení.

3)    Děti a rodina - Cílem je podpora a rozvoj psychosociální a právní pomoci ohroženým rodinám, náhradní rodinné péče, provozování výcvikového a chráněného bydlení, provozování domu na půl cesty pro děti a mládež vyrůstající mimo vlastní rodinu, provozování nízkoprahových center.

4)    Osoby společensky nepřizpůsobivé - Cílem je  zlepšení života těchto osob.

5)    Menšiny a etnika - Cílem je napomoci integraci těchto osob do společnosti

6)    Oběti násilí – Podpora projektům zaměřených na postupnou integraci, snižování sociálně-patologických jevů, provozování azylových center, utajených bytů, poskytování psychosociální pomoci obětem násilí.

7)    Občanské poradny – Organizace pomáhající lidem, jejichž handicap zasahuje destruktivně do života rodin (postiženým Alzheimerovou chorobou, demencí apod.).

Zpracovatelé „Analýzy“ se obrátili na 600 subjektů, jejichž činnost zasahuje do oblasti sociálních nebo zdravotních služeb. Z nich odpověděly přibližně 2/5. Podle zaměření většina zařízení poskytuje více typů služeb, které se překrývají a doplňují a jsou určeny pro celou řadu skupin uživatelů. „Výrazná část z nich – 34 % - se zaměřuje na seniory, 32 % na tělesně postižené a na osoby v krizi. Na opačném konci spektra stojí např. služby uprchlíkům, osobám ohroženým prostitucí nebo lidem s pozitivním HIV. Neziskový sektor se na všech typech služeb podílí více než 50 %, výjimkou je oblast pečovatelských služeb, kde převažují organizace zřizované městskými částmi, v případě náhradní rodinné péče jsou tyto služby zajišťovány z téměř 70ti % procent zařízeními hlavního města Prahy,“ uvádí radní Halová s tím, že výstupy získané z obou materiálů jsou důležitým vodítkem pro práci související s plánováním sociálních služeb a jejich rozvojem a budou promítnuty do koncepčních materiálů, které zpracovává sociální odbor Magistrátu hl. m. Prahy.   

V Praze 19.7.2005

_______________________________________________________________________________

Mgr. Hana Halová – radní hl. m. Prahy

do funkce zvolena 28.11.2002, dříve působila jako právník, působnost v oblasti zdravotnictví, sociální péče a národnostních menšin
___________________________________________________________________________________

Tiskovou zprávu naleznete na webových stránkách Magistrátu hl. m. Prahy.

Za správnost: Eva Kubátová /236 002 061

 

Jiří Wolf
Tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

Tel.: 737 208 979, 236 002 348
Fax: 236 007 092

E-mail: jiri.wolf@cityofprague.cz

Oddělení Public Relations OPR MHMP

Tel.: 236 002 355, 236 003 189
Fax: 236 007 093

E-mail: tisk@cityofprague.cz

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1

19. července 2005
19. července 2005