Manhattan na Pankráci?

Hospodářské noviny - 10.8.2001
Na pankrácké pláni se (možná) zrodí nová výšková dominanta metropole. Jedni jsou vidinou nových mrakodrapů nadšeni, druzí navrhují zbourat i ty tři výškové budovy, které na pankrácké pláni vyrostly v 70. letech.
Soukromý investor, firma ECM, bez většího zájmu veřejnosti i médií zhruba před třemi roky nakoupil pozemky na pankrácké pláni. A zaplatil architekta světového jména - Richarda Meiera, aby pro něj v souladu s územním plánem zpracoval "masterplan" - tedy něco jako urbanistický návod, jak nejlépe tyto pozemky využít. Meier si dovolil navrhnout něco, co se v Praze dosud žádnému architektovi nepodařilo prosadit. Stavby v jeho návrhu přerůstají svatovítskou katedrálu Pražského hradu. Na pankrácké pláni se rodí nová dominanta města. Jak by měla vypadat?
Dnes nejvyšší pražské budově, která měla být sídlem Československého rozhlasu, přibudou tři nová patra. Další dva mrakodrapy mají vyrůst v jeho těsné
blízkosti. Ten vyšší by ji měl přerůst skoro o čtvrtinu.
"Silueta tří vykotlaných zubů na pankrácké pláni je tristní a nedokončená," je přesvědčen generální projektant Václav Aulický. "Další mrakodrapy sem dnes systémově patří. Richard Meier vytváří vedle bývalého rozhlasu nový vertikální solitér. Nechce zvyšovat horizont ani vyplňovat mezery mezi stávajícími budovami. Vyhýbá se těžkopádnému vzhledu dnešních sídlišť."
Nové budovy na pankrácké pláni by mohly být teoreticky dokonce ještě vyšší než Richard Meier zamýšlí ve svém masterplanu. Podle architekta Aulického to vyplývá z koeficientu zastavitelnosti, zeleně a podlažnosti, kterou předepisuje nyní
platný územní plán.
"Meierem navržené mrakodrapy splňují požadavky dané územním plánem," potvrdila již v březnu letošního roku Jana Bradáčová ve stanovisku odboru územního
rozhodování pražského magistrátu. "Snížení nových objektů tedy není podmínkou pro dodržení jeho směrnic." Podle jejího sdělení však nesplňují další
doporučení. Konečné rozhodnutí bude vycházet mimo jiné i ze stanoviska odboru památkové péče.
Je však otázkou, jaké bude. Pankrácká pláň sice patří do ochranného pásma památkové rezervace, v němž by podle názoru památkářů žádné další výškové budovy neměly vyrůst, ale je tu také územní plán - platný teprve od 1.ledna 2000, který výstavbu mrakodrapu umožňuje. Při jeho schvalování, tedy v době, kdy investor na Pankrác teprve vstupoval, se jistě vyjadřovali i památkáři. Ostatně "vykotlané
zuby" na pankrácké pláni stojí už takřka třicet let. Za tu dobu proběhlo hned několik urbanistických soutěží, které s výstavbou mrakodrapů více či méně
koketovali. Neměly tedy příslušné odborné instituce hájit zájmy státní památkové péče a tedy i památkově chráněné pohledy na město už tehdy? Proč se neozvali
dostatečně razantně v době, kdy se v územním plánu schvalovala výše koeficientů využitelnosti tohoto území? Anebo se ozvali a nikdo jim nenaslouchal?
"Asi by bylo zajímavé vědět, jak se stalo, že dva závazné dokumenty, tedy územní plán a vyhláška o ochranném pásmu památkové rezervace, jsou v zásadním rozporu," dodává sekretář České komory architektů Jiří Plos.
Pankrácká pláň potřebuje oživit. A život sem nepřinese tvar, fasáda, panorama, a dokonce ani výška domů, ale to, zda se podaří nalézt vztahy mezi metrem a magistrálou, parkem, úřady, poštou a přilehlými zbytky sídlišť. Hlavní otázku proto nelze redukovat jen na to, jestli mrakodrapy ano či ne.
"Nestačí vybudovat jen rozlehlé podzemní garáže, multikino, fitnesscentrum a dvě kryté pasáže, tzv. shoppingmolla. Lidé potřebují místo, kde jsou ulice a uličky, kam auto vjede, zpomalí před přechodem pro chodce, případně zajede na vlastní pozemek. Musí to být prostor, kde se chodí i jezdí zároveň, kde kromě velkých značkových firem je i pár menších obchůdků, služeb a parkovišť," je přesvědčen architekt Petr Hrůša.
Pankrácká pláň je přitom třetí nejlukrativnější pozemek v Praze hned za Holešovicemi a Smíchovem. V jeho prospěch mluví jak relativně dobrá kvalita
ovzduší, tak i blízkost magistrály a stanice metra. Může být druhým centrem anebo mrtvou zónou, která po skončení pracovní doby zhasne a stane se prostorem
pro asociální živly.
Bohužel představy města nejsou dostatečně jasně formulovány. Regulační plán, který by nastolil vzájemně vyvážená pravidla a soulad mezi zájmy jednotlivců i společnosti, dosud neexistuje. A to i přesto, že před čtyřmi lety proběhla urbanistická soutěž, která se měla stát základem pro jeho zpracování.
Útvar rozvoje města, který je garantem urbanistické koncepce města a zpracovává územní plán, totiž její výsledky využil jen zčásti. Nechal podle nich zpracovat analýzu území a návrh zadání konceptu dostavby pankrácké pláně. Ale tím to skončilo. Zastupitelstvo návrh nepřijalo a zpracování regulačního plánu nebylo ani zahájeno.
"Pořizování regulačního plánu je totiž dlouhodobý proces, který trvá nejméně dva až tři roky," vysvětluje ředitelka Útvaru rozvoje hlavního města Prahy Světlana Kubíková. "Navíc s sebou od určitého stupně přináší riziko stavební uzávěry. Dnes na území celé Prahy de facto existuje jen jeden a ten čeká na schválení městským zastupitelstvem."
Za současné situace, kdy platný regulační plán neexistuje, a naopak existuje záměr soukromých investorů, nezbývá nic jiného než posuzovat záměry jednotlivců z hlediska platného územního plánu. "A samozřejmě při zohlednění závěrů soutěžní poroty," dodává Kubíková. Útvar rozvoje města proto investorovi předal výsledky soutěže a zpracovanou analýzu území jako podklad pro zpracování urbanistické studie.
Meierův plán ale nesplňuje dva z pořadavků: Přesahuje stávající výškové budovy a navrhuje jiné rozmístění mrakodrapů. Jestli bude přesto schválen, bude záležet především na stanoviscích úředníků, kteří ho budou posuzovat. Zpracované analýzy
a doporučení budou při jejich rozhodování vodítkem, na které mohou, ale nemusí brát ohled. Pokud to uznají za vhodné, budou moci tyto vstupní podmínky
přehodnotit.
Podle starosty Prahy 4 Zdeňka Hovorky ale zamítnutí projektu ze strany městské části z důvodu překročení výšky nehrozí: "Urbanistická soutěž jednoznačně
ukázala, že tam mají být výškové domy. Na komisi výstavby (odborném poradním orgánu rady Prahy 4 - pozn. red.) jsme došli k závěru, že nám přestoupení
limitu, který doporučila soutěžní porota, nevadí. Tato varianta je mnohem přijatelnější, než aby byla nejvyšší budova bývalého rozhlasu nebo aby byly
všechny výškové budovy v jedné rovině."
Jestli na Pankráci opravdu vyroste pražský Manhattan, lze dnes jen těžko odhadnout. Diskuse o novém centru slouží především jako bezplatná reklama pro zamýšlený projekt. Podle harmonogramu prací, který je uveden v masterplanu ECM Radio Plaza, bychom se měli nejdříve dočkat navýšení budovy československého rozhlasu, poté výstavby obchodního centra, multikina, administrativní budovy a sportovního centra.
Představitelé firmy ECM mluví o částce 8 miliard korun. Z té by měli zaplatit i vybudování veřejné infrastruktury nově vznikajícího centra. Jestli se jim podaří dotáhnout celý záměr do úspěšného konce, je jejich investiční riziko. A riziko města, že místo oživení pankrácké pláně přibudou ke třem vykotlaným zubům další dva.
Autor: Markéta Kohoutová