Město hledá grafickou tvář

Hospodářské noviny - 6. 6. 2003
Loga či značky jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Mimo jiné také pomáhají utvářet moderní vizuální identitu měst. Většina
západoevropských metropolí "tu svou" už našla - a vbrzku se budeme moci přesvědčit, jak se to povedlo Praze.
"Znak má moc ovlivnit prostředí a situaci tak, že lidé nejsou jen konzumenty designu, ale přijímají design jako hru a sami se jí tvořivě účastní," soudí
vedoucí oddělení užité grafiky Uměleckoprůmyslového muzea Iva Janáková.
Formování veřejného prostoru města pomocí jednotného vizuálního stylu se projevuje například v kvalitně zpracovaných tiskovinách či v označení budov.
Čímž se vnáší určitý řád do životních funkcí města, které často působí nepřehledně a chaoticky (poznáte například na první pohled městskou vyhlášku?).
Výsledkem je přinejmenším uspořený čas. To ovšem není zdaleka vše.

Design každodennosti

"Praotcem" myšlenky jednotného vizuálního stylu byl český výtvarník a designér Ladislav Sutnar (v létě bude na Pražském hradě k vidění rozsáhlá retrospektiva jeho tvorby). Ve čtyřicátých letech minulého století se ve Spojených státech
proslavil vytvářením tzv. corporate identity (jednotného grafického stylu) pro velké podniky a instituce. Pochopil, že výtvarný styl, kterým se firma prezentuje, nesvědčí pouze o dobrém vkusu jejích šéfů, ale vytváří pocit, kterým chce společnost působit na okolí. Promyšlené vizuální styly se pak ze sféry komerční rozšířily na letiště, dopravní systémy a města.
V osmdesátých letech se zaváděly v Nizozemsku, Berlín, hlavní město sjednoceného Německa, vytvořilo svůj nový design v roce 1994. Návrhy studia Erika
Spiekermanna MetaDesign, které se ve svém oboru řadí k světové špičce, mu pomohly získat image moderního velkoměsta.

Zastávky tramvají i plavčíci v barvách města

První, kdo se pokusil o jednotní vizuální styl města v Česku, byl designérský tandem Tomáš Machek a Petr Babák. Ještě na škole dostali mimořádnou příležitost
- vytvořit novou identitu Zlína. "Město, postavené továrníkem Tomášem Baťou na zelené louce, jako příklad vzmachu českého průmyslu, ale i kultury, nás
oslovovalo svojí stylovou čistotou," říká Petr Babák.
Výsledné logo tvoří čtyři litery doplněné kruhem a čtvercem, které jednak vystihují charakter urbanistických postupů ve skladbě města (čtverec), jednak evokují semknutí různorodých zájmových skupin ve prospěch společné myšlenky (kruh).
Studio Machek & Babák nakonec vypracovalo asi 200 návrhů na využití grafiky: od informačního systému MHD až po označení místních lázní, do městských barev se dokonce oblékli i plavčíci. Přestože mladí grafici si za corporate Zlína odnesli Národní cenu za design 96, provázela sedmileté zavádění nové vizuální identity do praxe řada kuriózních problémů.
"Ředitel Technických služeb Zlína byl v té době na služební cestě v Londýně. Odnesl si odtud poznatek, že principem demokracie je, aby se každý mohl
vyjadřovat ke všemu," vzpomíná s notnou dávkou ironie Petr Babák. Praktický efekt se projevil, když uspořádal nad návrhy designérů plebiscit. Každý ze
zaměstnanců mohl přispět "dobře míněnou radou" či dokonce vlastním návrhem. Profesionálně vytvořený logotyp se nakonec nevyužil.

Nejde jen o logo

Tvorba vizuálního stylu ovšem není omezena pouhým návrhem loga, předpokládá vytvoření rozsáhlého grafického manuálu. "Je to recept, jak užívat logo samotné. Jaké barvy se používají pro různé formy tisku, definují se styly písma. Další kapitolou jsou aplikace loga na auta, odpadkové koše či třeba poklopy kanálů, také podoba veškerých tiskovin, od návrhů hlavičkového papíru až po vizitky, dále návod, jak vytvářet nejrůznější brožury nebo mapy. Součástí jsou i úpravy webových stránek," upřesňuje grafik Aleš Najbrt. Sám patří ke špičce českého
designu - tři roky dával tvář Reflexu, léta se stará o výtvarnou podobu karlovarského filmového festivalu, je autorem desítek plakátů. Jeho studio loni získalo zakázku na vytvoření nové corporate identity Prahy. Ta se od 1. června začíná postupně zavádět do života.
"Nejdřív se zaměříme na změnu loga na budovách a tiskovinách magistrátu, postupně ale počítáme například s vytvořením informačních panelů s dotykovou obrazovkou v centru města," uvádí Šárka Zelenková z tiskového odboru pražského magistrátu.
Vytvořit jednoduchý a výstižný styl města s bohatou historií, jehož genius loci utvářely tak rozmanité proudy, není snadný úkol. Vítězný návrh studia Najbrt tvoří červený čtverec, v němž je název města vyvedený v čtyřjazyčné mutaci. Tvůrci rezignovali na obrazový prvek a zůstali jen u písma, které je opticky odděleno svislou žlutou linkou. "Nejdřív jsme zkoušeli vyjít z typické symboliky města - věže, mosty, Hradčany. Výsledek působil zbytečně agresivně, archaicky a někdy až naivně," vysvětluje Aleš Najbrt. Logo z jeho studia má akcentovat
otevřenost. Mnohojazyčná verze symbolizuje město, které se po dlouhé době opět stává multikulturním centrem a navazuje tak na prvorepublikovou tradici, kdy v Praze vedle sebe žili Češi, Němci i Židé.
Jak moderní logo, tak odlišné od heraldického znaku, přijmou obyvatelé i návštěvníci metropole, se ovšem teprve ukáže.

První vlaštovky

Měst, která se (byť s rozdílnou kvalitou a úspěšností) pokoušejí o vytvoření moderní vizuální identity, je už i v Čechách více. K "benjamínkům" patří nový grafický symbol Uherského Hradiště, který vznikl letos v dubnu. Motiv barokního oblouku, řeky Moravy, vinného kmene a visícího hroznu vytvořil absolvent katedry vizuálních komunikací zlínské univerzity Dušan Wolf jako svoji diplomovou práci.
Jestli zůstane jen u loga, nebo si město vytvoří komplexní grafický styl, zatím radní netuší.
Vizuální styl Lázní Bohdaneč, který na sklonku devadesátých let vytvořilo brněnské studio MMcité, je zase inspirován kubistickým dílem architekta Gočára, jenž zde působil. Výchozím bodem se staly kubizující linie a vínová barva, město nechalo vyrobit i stylový mobiliář, kterým postupně nahrazuje ten dosluhující. "Bohužel se nám zatím nepodařilo odstranit kreativitu úředníků a donutit je, aby pro tiskoviny důsledně používali grafický manuál a nevytvářeli je podle vlastních představ," připouští vedoucí odboru rozvoje města Jan Voborník.
Což je bolavé místo podobných projektů u nás. Sebelepší vizuální styl má totiž naději na úspěch, jen pokud se důsledně uplatňuje v praxi. Podaří se to teď v Praze?