Mrázovka a čtvrté céčko hlásí - 27. 5. 2002

Opět přibližujeme postup na dvou největších dopravních stavbách v Praze – první části čtvrtého provozního úseku trasy C metra z Holešovic do Ládví a části městského automobilového okruhu Radlická – Strahovský tunel. Každé sudé úterý je možno navštívit informační středisko v obchodním domě Ládví, kde se dozvíte podrobnosti o výstavbě metra a každou první středu v měsíci je otevřeno i informační středisko pro tunel Mrázovka na adrese Na Zatlance 13, Praha 5. Individuelní návštěvy pro skupiny je možno samozřejmě domluvit dle potřeby. Prosíme však o dostatečný předstih, protože s blížícím se koncem školního roku je velký zájem středních a vysokých škol a řada termínů je již obsazených.Více o obou projektech je k disposici na adresách www.metroprojekt.cz (trasa metra), či www.okruhsmichov.cz (tunel Mrázovka). Na těchto adresách jsou jak technické parametry staveb, tak je možno obě stavby již dnes virtuálně projet. Na adrese www.metrostav.cz najdete aktuální pohled na staveniště u Vltavy a řadu podrobností o transferu tunelu přes řeku, aktuální informace jsou i na www.pudis.cz a www.satra.cz, což jsou stránky projekčních organizací. Radlická – Strahovský tunel. Dne 22. května byl proražen východní tunel na Mrázovce a po odtěžení zbývající horniny, což bude do konce tohoto měsíce bude již komplex tunelů Mrázovka patřit návazným řemeslům. Opakujeme hlavní parametry tunelářských prací na ražbách: Na tunelu Mrázovka bylo ve východním tunelu vytěženo 165 814 m3 horniny ( teoretický výrub ) a do primerní obezdívky uloženo 19 493 m3 stříkaného betonu, v západním tunelu bylo vytěženo 176 842 m3 horniny a do obezdívky uloženo 23 892 m3 betonu. Všechny tunely byly raženy „Novou rakouskou tunelovací metodou“, tedy postupem, který umožňuje dobře reagovat na, často se měnící, geologické podmínky.Stavba tunelu Mrázovka byla zahájena v prosinci roku 1998, hotova měla být původně v září 2001, zdržení způsobilo množství odvolání odpůrců stavby. Stavební povolení na ražbu východního tunelu bylo vydáno až v květnu 2001, takže celý, takřka jeden kilometr dlouhý tunel byl vyražen za necelý jeden rok. První část čtvrtého provozního úseku trasy C metra. Ještě se vracíme k návštěvnímu dni dne 18. května, při kterém navštívilo stavbu neuvěřitelných 18 000 lidí. Původní předpoklady uvažovaly s cca 5000 osob a dle toho bylo připraveno i zázemí stavby. První informační letáky došly ještě před polednem a dotisk byl zajišťován na všech dostupných kopírkách. Ve dvě hodiny odpoledne již v mnoha z nich došel toner a některé nápor nevydržely vůbec. Ty zbývající sloužily do roztrhání těla a jejich výkon si zaslouží obdiv. Podobně došly několikrát zásoby firmě, která zajišťovala občerstvení. V horkém letním dni vypili žízniví návštěvníci několikrát zásoby až do dna a zásobovací mikrobus se prakticky nezastavil. Největší díl zátěže ale byl na pracovnících stavby, kteří nepřetržitě odpovídali na dotazy zvídavých návštěvníků. Průvodcovskou službu zajišťovali mistři, stavbyvedoucí i manageři, takže návštěvník, pokud se zeptal vícekrát, a to dělali mnozí, se dozvěděl o stavbě z mnoha pohledů, protože jinak vidí problém stavby mistr a jinak manager, který ji řídí. O to zajímavější obrázek si řada lidí mohla udělat a rozhodně udělala.Všichni návštěvníci odešli s prospektem, rozhodně ne žízniví a určitě poučení o unikátním technickém díle. Stavba se ještě jednou v týdnu dostala do zorného pole veřejnosti a to díky události méně příjemné, ale o to více publikované: Při ražbě u stanice Kobylisy došlo k nepředvídanému uvolnění horniny v klenbě tunelu a ke zranění. Dva tuneláři byli padající horninou zasaženi jen málo a odnesla to jen odřená kůže. Třetí byl zasažen více, i když původní informace o jeho těžkém zranění se naštěstí nepotvrdily. Ve skutečnosti má mírně zhmožděno několik žeber, jeho úraz není ani hodnocen jako těžký a v nemocnici je již jen na pozorování a půjde domů během několika dní.Vylomení části stropu sice není běžnou událostí, ale tuneláři s tím počítat musí a riziko obdobné situace patří k jejich povolání. Ani nejpečlivější geologický průzkum a nejopatrnější postup při ražbě nemůže takovouto událost vyloučit na sto procent. I dosavadní šetření bezpečnostních techniků ukázalo, že nedošlo k porušení skutečně přísných předpisů, které řeší jak technologický postup, tak vybavení pracoviště. Tunelář pod zemí jde vždy do neznáma a příroda se vpádu člověka do jejího soukromí často brání. V prostoru stanice Kobylisy je práce obzvlášť obtížná: pamětníci dokonce tvrdí, že tak špatné geologické podmínky dosud na metru za třicet let práce v podzemí nezažili. Je zde velice nestabilní a podrcená břidlice s velmi proměnlivým sklonem vrstev. Postup při likvidaci havarie ukázal i dobrou spolupráci bezpečnostních teamů. Hasiči i lékařská služba byli na místě v čase skutečně rekordním. Ani tuneláři nepodlehli zmatku a postiženým kolegům poskytli kvalifikovanou první pomoc a vyprostili je zpod spadlé horniny ještě před příjezdem hasičů, kteří pak poraněného transportovali ven z tunelu.

Přílohy:
Týdenní přehled-22.5.xls (Tabulka)
foto1-27052002.jpg (met)
foto2-27052002.jpg (met)
foto3-27052002.jpg (met)
27. května 2002
27. května 2002