Náměstek Stropnický odhalil v Lipencích nelegální průmyslovou těžbu vydávanou za golfové hřiště

Při průjezdu Lipenců skupina objevila nově intenzivně vytěžovanou oblast nivy o velikosti několika hektarů. Kryta před zraky okolí ze tří stran během jara načerno zbudovanými zemními valy probíhá v území nepovolená intenzivní těžba štěrkopísků provozovaná firmou Štěrkopísky Lipence. V chodu je řada bagrů a těžebních strojů, uprostřed je vytěžené jezero o průměru minimálně 100 metrů. Zhruba každých 5 minut po polní cestě odjíždí kamion plný vytěženého materiálu.

„Stavbě v rozporu se zákonem chybělo viditelně umístěné stavební povolení, vyžádal jsem si proto jeho dohledání od zřízence, který koordinoval odjezdy naložených kamionů. Investor má stavební povolení vydané na rozšíření golfového hřiště o tři jamky a dodatečně povolené terénní úpravy. Do očí bijící realita je však již na první pohled úplně jiná,“ popisuje náměstek Stropnický.

„Spolu se starostou Prahy 16 Karlem Hanzlíkem jsme vyzvali místní stavební úřad k neprodlenému provedení místního šetření.  Je třeba prověřit dvě věci. Zaprvé, zda je stavba v souladu s platným stavebním povolením vydaným stavebním úřadem Městské části Praha 16 a zadruhé, zda sám stavební úřad Městské části Praha 16 vydal stavební povolení v souladu se zákonem,“ dodává Stropnický.

Prvotním důvodem k návštěvě oblasti byla rodící se spolupráce mezi místními městskými částmi a Hlavním městem Prahou na koordinované správě území soutoku. Z iniciativy starostky Městské části Praha-Zbraslav Zuzany Vejvodové se k memorandu chtějí připojit Městské části Praha 12, Praha 16 - Radotín, Lipence, Velká Chuchle, ale i středočeské Černošice. Náměstek Stropnický podpořil návrh jejich „Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy“, které vychází z Koncepce pražských břehů, a značí první krok k vytvoření tzv. „příměstského parku“.

Smyslem tohoto v rámci ČR pilotního projektu je nahradit fragmentaci správy v území správou sdílenou, koordinovanou, která by při plánování vlastního rozvoje dokázala lépe chránit společné přírodní hodnoty, a umožnila by v oblasti soutoku vytvořit celoměstsky významný veřejný prostor zachovávající jeho unikátní přírodní hodnoty a ráz.