Národ sobě podruhé

Večerník Praha - 8. 8. 2001
Město vypisuje veřejnou sbírku na záchranu Karlova mostu
Dojímavý příběh o tom, jak se Pražané korunku po korunce skládali po požáru Národního divadla na jeho obnovu, bude mít nyní pokračování. Magistrát se rozhodl vypsat veřejnou sbírku, která má pomoci sehnat peníze na rekonstrukci Karlova mostu. Je to příležitost projevit i v moderní době vlastenectví? Anebo spíš pokus o vydírání?
Karlův most, nejnavštěvovanější česká památka a turistický symbol Prahy, je ve špatném stavu. Narušuje ho znečištěné ovzduší, prosakující vltavská voda i solení v zimním období. Na jeho rekonstrukci je zapotřebí nejméně dvě stě milionů korun. Může to však být i dvojnásobek této částky. Protože stát ani město tolik peněz na opravu jediné památky nemají, magistrát se rozhodl vypsat na záchranu Karlova mostu veřejnou sbírku. Ta začne v září a potrvá do konce června roku 2004.
Co se děje na mostě
O rekonstrukci mostu se hovoří už dvacet let. Rok od roku se však odkládá. Varovný signál přišel před několika lety, když se začalo odtrhávat neogotícké schodiště vedoucí na Kampu. Tehdy odborníci zjistili, že konstrukci mostu narušuje mráz, vedro, vlhko a také bakterie. Okruh expertů pod vedením rektora ČVUT Jiřího Witzanyho navíc přišel s hypotézou, že přestože most hlídají dvě bezpečnostní kamery, dějí se tam nepřístojné věci. Lidé asi musejí houfně očůrávat proslulé sochy i samotnou mostovku. Uvnitř mostní konstrukce probíhají chemické procesy, které zřejmě nic jiného nemůže vyvolávat. To všechno je třeba zastavit.
Nehrozí sice, že se Karlův most zřítí do Vltavy. "Jestli ale necháme most rozpadat, jednou se nevyhneme radikálnímu zásahu. A ten by jednou mohl nepřípustně narušit autentický vzhled mostu," obává se rektor Jiří Witzany.
Vypsání sbírky vyvolalo emoce
Primátor Jan Kasl chce, aby rekonstrukce začala příští rok na jaře. Veřejná sbírka má být jedním ze tří zdrojů financování. Kasl doufá, že kromě města přispěje také stát. Ještě v únoru však ministerstvo kultury jednoznačně upozornilo, že rekonstrukce Karlova mostu má stát tolik peněz, kolik jich má Dostálův úřad k dispozici na záchranu všech památek v zemi.
Vypsání sbírky vyvolalo silné emoce. Někteří občané dokonce hovoří o nemorálnosti a vydíráni. Kasl na tom nic špatného nevidí. Argumentuje přitom příkladem z Varšavy, kdy se Poláci podobné skládali na opravu Královského zámku. "Proč by Češi a Moravané nemohli podobně přispět na rekonstrukci Karlova mostu?," přemítá primátor. Městští radní ho nedávno v tomto postoji utvrdili. Souhlasili, aby město sbírku vypsalo. Jenže dokonce i ochránci památek s tím příliš nesouhlasí. "Je to předčasné a trochu nefér, že to má být jen na Karlův most," míní předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Nepochybuje o tom, že Karlův most opravu potřebuje. Nejasnosti jsou však kolem toho, v jakém rozsahu a kolik peněz to bude stát. Ještě nedávno se památkáři přeli i o to, zda je rekonstrukce opravdu nutná. Spekulovalo se dokonce i o tom, zda za vším nejsou zájmy stavebních firem. Sponzorování památek má pomoci i nedávno založený Nadační fond ochrany památek. Ten založila Česká pojišťovna. Vzápětí byla ostře napadána za to, že charitu spojovala s privatizací První městské banky. Prioritou nadace zůstává právě Karlův most. Památkáři však varují, že desítky památek v zemi jsou v daleko zoufalejším stavu. Protože však nemají lesk a slávu Karlova mostu, nikoho nezajímají.

Z historie Karlova mostu
1357 začala z podnětu Karla IV. stavba Karlova mostu. Nahradil původní dřevěný a posléze kamenný Juditin most, který strhla povodeň.
1432 most na třech místech protrhla ničivá povodeň. V té době se ještě Karlův most nazýval Kamenný nebo také Pražský.
1464 nechal Jiří z Poděbrad postavit Malostranskou věž. Teprve v této době se na mostě objevily první plastiky. Do této doby byly jedinou výzdobou mostu kříž a na protější straně Boží muka.
1648 dělostřelecká palba švédských vojsk v závěru třicetileté války poničila sochařskou výzdobu.
Konec 17. a počátek 18. století přináší mostu jeho osobitou podobu se souvislou alejí soch a sousoší.
1784 při povodni bylo poškozeno pět mostních pilířů
1884 starší schody z mostu na Kampu nahradil dnešní čtyřramenný útvar podle projektu Josefa Krannera.
Polovina 19.století znamená výměnu některých původních barokních soch za díla bratří Maxů.
1854 až 1872 duněly po mostě železniční vagóny tažené čtyřmi páry koní přepravované ze smíchovské továrny.
70. léta 19. století přinesla mostu čilý provoz kočárů, fiakrů, drožek a nově omnibusy.
1884 omnibusy nahradila koněspřežka.
1890 most těžce poškodila největší ze všech pražských povodni. Voda protrhla tři mostní oblouky a do Vltavy se zřítila dvě původní sousoší barokního sochaře F. M. Brokoffa.
1905 projížděla po Karlově mostě naposledy koňka. Záhy nato se tu objevily první tramvaje.
1945 stála na mostě poslední barikáda v průjezdu Staroměstské mostecké věže.
1965 až 1978 probíhala generální oprava mostu. Podle hlasů některých odborníků ne zcela šťastná. Od té doby se mostu ulevilo. Mohou po něm jen chodci. Doprava je vyloučena.

Napsali o Karlově mostě
Je to vzácný a vysoce prospěšný klenot Prahy," uvádějí staré rukopisy mostní knihy.

"Mimo požár Národního divadla nezažila Praha událost, která by její obyvatelstvo tak ohromila, jako zkáza Karlova mostu," psaly dobové noviny v záři 1890, když do Prahy vtrhla katastrofální povodeň.

"Podobu Karlova mostu se dnes nikdo neodváží změnit ani v žertu. Bylo by zajímavé obnovit diskusi o znovuosazení barokních sousoší, spadlých do Vltavy v roce 1890, na jejich původních podstavcích," napsal do letošního věstníku Klubu za starou Prahu Milan Pavlík, člen poradního sboru primátora.

"Zavřít Karlův most by byla pro turistický ruch katastrofa," varuje Zdeněk Lukeš z památkového oddělení Kanceláře prezidenta republiky a člen poradního sboru primátora.

"Pověst praví, že na stavbě Karlova mostu se kdysi podílela všechna královská města. A nejen těmi pověstnými vajíčky. Co kdybychom i dnes uvažovali o nějaké podpůrné akci?," navrhoval letos na webových stránkách magistrátu primátor Jan Kasl, když se rozhodl vypsat veřejnou sbírku na financování rekonstrukce mostu.

"Ano, je to památka spjatá s historií národa. Ale co kdyby přispělo vedení radnice? Anebo se radní a primátor vzdali nároků na luxusní zahraniční auta, ve kterých se vozí?", reagoval na Kaslův úmysl vypsat sbírku Antonín Jericha, jeden z mnoha rozhořčených Pražanů.

Stránku připravila Martina Klapalová