Nic by se nezměnilo, i kdyby se metro uzavřelo dříve

Právo - 16. 5. 2003
GENERÁLNÍ ŘEDITEL DOPRAVNÍHO PODNIKU (DP) MILAN HOUFEK PRO PRÁVO:

* Pražská radnice zveřejnila na svých internetových stránkách zprávu komise pro vyšetřování příčin zaplavení metra v srpnu 2002. V pátek bude městská rada zřejmě rozhodovat o tom, kdo je viníkem. Má to podle vás tři čtvrtě roku po katastrofě ještě smysl?

Na to je těžká odpověď. Domnívám se, že tam, kde se ukázala pochybení, je nutné přijmout opatření, aby se něco takového neopakovalo, i kdyby přišla stejná voda. Týká se to i struktury DP. Dnes vidíme, že relativně velká samostatnost odštěpných závodů není úplně ideální. V některých věcech u nás k pochybení
došlo. Nemyslím si, že chyby vedly k zatopení metra, ale k rozšíření záplavy. Za to se asi důsledky vyvodit musí. Je to hranice, která skončí buď pode mnou či nade mnou. Zpráva dokazuje, že především neutěsněné průchodky jsou vinou pracovníků DP. A v nejkrizovějších chvílích, kdy voda byla vyšší než stoletá, nastal poměrně velký chaos. Není to veřejná část zprávy, ale vyplývá to z přepisu komunikace na nahrávaných telefonech, o čemž dotyční lidé věděli. Ke všemu přispěly i nejasné předpisy.

* Třeba neexistence povodňového plánu DP je podle komise jednou z příčin chyb při krizovém řízení. Proč plán neexistoval?

V roce 2000 vyšlo nařízení vlády, které předcházelo vodnímu zákonu. Začali jsme zpracovávat povodňový plán metra, který prošel připomínkovým řízením celého DP. Naši právníci na můj dotaz sdělili, že plán odštěpného závodu Metro by měl stačit, protože jsme v záplavovém území neměli žádné další objekty kromě dvou. Plán jsme zaslali povodňovému orgánu hlavního města a ten nám ho doporučil schválit. Nechci být formální, ale když nám odbor krizového řízení plán doporučil schválit, vyhověli jsme všem legislativním požadavkům. Magistrát konstatoval, že náš povodňový plán je v souladu s nařízením vlády.

* Mluvíte o povodňovém plánu metra.

Vím, že ano. Metro je součástí DP, který nikdo neupozornil, že zpracovaný povodňový plán nestačí.

* Podle komise není v pořádku ani povodňová kniha metra. Neobsahuje záznamy o uzavírání tlakových dveří, ani o jejich kontrole. Proč?

Nesmírně mě to mrzí, povodňová kniha se v hektické situaci řádně nevedla. Je to jedna z věcí, kde DP rozhodně pochybil. Když se ptáte proč, tak proto, že
zodpovědní pracovníci z povodňového štábu metra ji nevyplňovali, jak měli.

* Neexistuje ani záznam o poradách vedení DP.

Považuji to za svou chybu. U všech věcí jsem byl. Po každém zasedání městského krizového štábu jsem svolával porady DP, z nichž si každý z ředitelů a
zodpovědných lidí odnášel pokyny ke své práci.
Pan ředitel Metra (Ladislav Houdek, pozn. red.) k práci povodňové komise. Doba byla ale tak hektická, že v prvních dnech povodně jsme záznamy nedělali.

* Komise konstatuje, že povodňový plán metra neobsahuje žádné ustanovení o ochraně majetku závodu. Proč?

Tomu konstatování zcela nerozumím. Mobilní hrazení se konstruovalo tak, aby se majetek ochránil. Bylo o půl metru vyšší než předpokládaná hladina stoleté vody, kterou jsme si nevymysleli. Jak jinak než hrazením jsme měli chránit majetek? Můžete mít jiný názor, ale přeci ochranou vstupů do metra snad chráním i majetek uvnitř.

* Při mimořádné události v míru podle zprávy komise má provozovatel metra, tedy DP, použít prvky ochranného systému.

Ano, jednotlivé prvky se použily. Staniční uzávěry i některé traťové se uzavřely. Ale ochranný systém metra není, jak komise rovněž uvedla, koncipován
jako protipovodňový. Systém se zavře zevnitř, a tak vznikne prostor, úkryt před plynem, atomovým výbuchem. Prvky ochranného systému se použily podle povodňového plánu metra.

* Spekuluje se o tom, že se měl na trase B spustit uzávěr mezi Florencí a náměstím Republiky, a pak bojovat nějakými barikádami nebo betonem proti
přílivu.

Ten závěr uzavřen byl, dokonce i hermetizován. Ale nevydržel tam práh, protože mu chyběla výztuž. Předpokládalo se, že tlakový předěl vydrží. Další závěry (směrem na Smíchov, pozn. red.) se za ním nezavíraly, protože tam voda vevnitř nebyla. Nakonec se skleněné obrazovky, kterými byla stanice Náměstí Republiky obložena, dostaly dál. Přiznám se, že když to vidím půl roku zpátky, a to nejen já, ale i lidé, kteří u toho byli, uzavřeli by podle svých kušeností úplně všechno. Rozhodovalo se ale v poměrně hektickém čase.

* Co se zavíralo, se tedy zavíralo včas?

V usnesení městské rady z roku 1998, které komise rovněž cituje, stojí: Prioritou městské dopravy - předpokládalo se, že zkrachuje povrchová doprava i
mosty - se jeví zachovat provoz metra v celém rozsahu s tím, že se uzavřou stanice v přímém dosahu Vltavy, a vzhledem k tomu, že metro bude tvořit základní článek dopravního systému, musí být včas učiněna taková opatření, aby je bylo možno používat v plném rozsahu s výjimkou postižených stanic. V materiálu se ještě počítá s posílením a ne se zastavením metra, které se chápalo jako
nedotknutelné. Z toho nám vycházela další opatření. Nechci si tak mýt ruce, ale vidíte, že v tom zdaleka nejsme zcela sami.

* Metro se nakonec přeci zastavilo.

Druhý den povodní, 13. srpna, za mnou přišel v půl šesté večer ředitel metra a doporučil, aby se metro v ohrožené části ke 22. hodině uzavřelo. Voda tam
natekla až někdy v noci, kdy se prolomily stavební konstrukce a tím to začalo. Část trasy C byla uzavřena už asi den. Informoval jsem náměstka primátora Martina Hejla (ODS) a on pana primátora. Lidé v metru tedy přijali potřebná opatření, když hladina stoupala. Myslím si, že jde o jeden z důvodů, proč se naštěstí nikomu nic nestalo. Jsem přesvědčen, vzhledem ke kabelovým průchodkám,
že i kdyby se metro uzavřelo o šest hodin dříve, výsledek by bohužel byl stejný.

Petr Janiš