Nová vysokonapěťová rozvodna Pankrác v provozu

Pražští energetici dokončili výstavbu vysokonapěťové rozvodny Pankráca propojili ji se stávající rozvodnou Lhotka. Na konci února uvedli nové energetické srdce do provozu. Již čtyřiadvacátá rozvodna v hlavním městě posílí oblast Pankráce a okolí Budějovického náměstí, kde v budoucnu vyrostou energeticky náročné moderní administrativní budovy a obchodní centra. Nová rozvodna tak zajistí spolehlivé dodávky elektřiny i v dalších letech.

  • 3 minuty čtení

 

Pražští energetici dokončili výstavbu vysokonapěťové rozvodny Pankrác a  propojili ji se stávající rozvodnou Lhotka. Na konci února uvedli nové energetické srdce do provozu. Již čtyřiadvacátá rozvodna v hlavním městě posílí oblast Pankráce a okolí Budějovického náměstí, kde v budoucnu vyrostou energeticky náročné moderní administrativní budovy a obchodní centra. Nová rozvodna tak zajistí spolehlivé dodávky elektřiny i v dalších letech.

 

„Oblast Pankráce se nachází ve velmi atraktivní zóně v blízkosti historického centra, a přitom disponuje velkým množstvím nezastavěných ploch. V budoucnu zde proto očekáváme nárůst obchodních center či různých administrativních budov, které s sebou nesou také velké nároky na zajištění dodávek elektřiny. Na tuto situaci jsme se tedy chtěli v předstihu dostatečně připravit,“ vysvětlil důvod výstavby Petr Hulinský, předseda dozorčí rady Pražské energetiky, a. s. (PRE).

Nová vysokonapěťová rozvodna 110 kV energeticky posílí rozsáhlé území zahrnující část Prahy 2 a 4. Především ale bude zásobovat pankráckou pláň a oblast v okolí Budějovického náměstí. „Zdejší lokalita dosud odebírala elektrickou energii jen z několika transformačních stanic v okolí, napájených z rozvoden Chodov, Lhotka a Jih, které by však neustále přibývajícím požadavkům na dodávky elektřiny nemusely v budoucnu vyhovovat,“ upozornil Petr Hulinský. O vybudování takzvaně zapouzdřené rozvodny rozhodlo město v roce 2006. V témže roce zahájili pražští energetici první stavební práce. Z betonu odlili základovou desku i podzemní prostory. Jelikož bylo nutné vyvést výkon do oblasti Zelená Liška za dálnicí na Brno, museli stavaři také vybudovat kabelový tunel. „Výstavbu nadzemní části rozvodny jsme zahájili v květnu 2007 a ještě tentýž rok se nám podařilo dokončit její hrubou stavbu. V loňském roce jsme se zaměřili na stavební práce uvnitř budovy, fasádu a vlastní montáž vybrané technologie,“ přiblížil postup prací Milan Hampl, ředitel PREdistribuce, a. s., která je dceřinou společností PRE. Energetici již novou rozvodnu propojili se stávající rozvodnou Lhotka. V lednu letošního roku dokončili také pokládku sedmi a půl kilometrového kabelu 110 kV a tunelem zatáhli kabely 22 kV, aby rozvedli výkon do přilehlých oblastí. Na konci února uvedli nové energetické srdce do provozu. Komplexní stavba si vyžádala investici téměř pět set milionů korun.

 

Obnova energetické sítě v metropoli

Kromě pankrácké rozvodny se pražští energetici v současnosti zabývají i dalšími stavbami. „Praha se neustále vyvíjí a roste také spotřeba energie. Je tedy zapotřebí síť průběžně rekonstruovat a doplňovat. Touto preventivní obnovou zajišťujeme Pražanům plynulé dodávky elektřiny a zvyšujeme i spolehlivost soustavy například při výpadku,“ uvedl náměstek pražského primátora Pavel Klega. Náročnou rekonstrukcí prochází nejstarší transformovna velmi vysokého napětí Střed a do roku 2013 připravuje město výstavbu rozvoden v oblasti Karlína a Uhříněvsi. V obou lokalitách totiž očekává nárůst administrativních budov a bytů. „Ve stejném časovém horizontu chceme vybudovat kabelovod v lokalitě Zličína, který povede Rozvadovskou spojkou směrem na Plzeň. Na tomto území by mělo vzniknout takzvané Západní Město s podobným počtem odběrných míst, jako má Jižní město,“ nastínil Pavel Klega. Energetici se věnují i obnově dožívajícího zařízení. Plánují například rekonstrukci rozvodny v Holešovicích. „Všechny stavby jsme navrhli tak, aby co nejméně ovlivňovay život obyvatel metropole, a také s ohledem na ochranu životního prostředí,“ uzavřel Klega.

 

 

V Praze 3. 3. 2009   

 


Ing. Pavel Klega – náměstek primátora hl. m. Prahy odpovědný za hospodářskou politiku města.

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti správy městského nemovitého majetku, hospodářské politiky, ekonomického využití rozvojových lokalit a dále v oblasti zásobování vodou, rozvoje a správy kolektorové sítě a problematiky technické vybavenosti MČ.


 

 

 

3. března 2009
3. března 2009