Od 1. dubna 2010 začínají brázdit Vltavu opět všechny pražské přívozy

Na vodu se vydají lodě v šesti částech hlavního města. Kromě přívozu P4 mezi centrálními pražskými ostrovy budou nově všechny lodní linky jezdit celoročně. Nejvytíženější přívoz mezi Podbabou a Podhořím v Tróji bude posílen o druhou loď. Slavnostního křtu nové lodi se dnes zúčastnil primátor hl. m. Prahy Pavel Bém, náměstkyně primátora Marie Kousalíková a radní hl. m. Prahy Vladislav Mareček.

Novodobá historie pražských přívozů začíná v roce 2005, kdy vyjela poprvé lodní linka P1 mezi Sedlcem a Zámky. „Obliba přepravy lodí v rámci Pražské integrované dopravy od té doby stoupala závratným tempem, které občas zbrzdil jen zvýšený stav vodní hladiny. A tak jsme loni na podzim mohli slavnostně uvést do provozu již šestou lodní linku na území Prahy mezi Modřany a Lahovičkami a letos jejich provoz dále posilujeme,“ říká primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Z původní turistické atrakce se záhy stal normální dopravní prostředek také pro cesty do práce či do školy a díky integraci, kdy na přívozech platí normální jízdenky MHD, se přívozy staly plnohodnotnou součástí městské hromadné dopravy v Praze. Jen za loňský rok přeplavily přívozy PID celkem 337 000 cestujících. „Velkou oblibu si přívozy získaly také u cyklistů, protože jim pomáhají překonat Vltavu v místech, kde jiné spojení přes řeku chybí. Navíc romantika lodní dopravy dodává cestování po Praze nový rozměr,“ zdůrazňuje radní hlavního města pro oblast životního prostředí Vladislav Mareček.

Nejvytíženější linkou se v roce 2009 stal opět přívoz P2 mezi Podbabou a Podhořím, který přepravil 128 000 cestujících, což je o 20% více než v roce předchozím. V rekordních dnech se tu sešlo až 900 cestujících, není tedy divu, že jedna loď už přestala stačit. Proto jsou na tuto linku od nynějška nasazena dvě plavidla, takže přívoz může fungovat v ještě kratších intervalech a uspokojit mnohdy extrémní nároky. „Sejde-li se v jednu chvíli více kol nebo kočárků, má převozník plné ruce práce, zvlášť u tak malého plavidla. Rozhodnutí vyslat na linku P2 druhou loď se ukázalo jako nejvýhodnější. Pokud by totiž místo dvou lodí byla nasazena jedna větší, výrazně by to zpomalilo dobu jízdy kvůli složitějšímu přistávacímu manévru. S tak mrštnými čluny, jaké zde nyní provozujeme, se na druhý břeh dostanete za pouhé 2 minuty,“ vysvětluje Zdeněk Bergman z První Všeobecné Člunovací Společnosti, která provozuje pět ze šesti přívozů v Praze.

Provoz byl na tomto historickém místě obnoven 1.7.2006. Spojuje vltavské břehy mezi vyústěním Šáreckého potoka a Podhořím. Druhým nejvyužívanějším přívozem se stala linka P3 mezi Žlutými lázněmi a Lihovarem. „Chybějící most přes Vltavu v těchto místech ukázal, že lidé si přívozem zkracují cestu mezi Podolím a Smíchovem při každodenních cestách do práce či do školy a dál pokračují třeba tramvají nebo autobusem. Proto bylo rozhodnuto o rozšíření provozu i na zimní měsíce, takže linka P3 bude brázdit Vltavu každý den po celý rok,“ říká radní hlavního města pro oblast dopravy Radovan Šteiner. Prozatím ale z dočasně přemístěného přístaviště na Veslařském ostrově z důvodu úpravy přístupu k Vltavě v areálu Žlutých lázní.

„Podobně jako linka P3 budou nově celoročně v provozu také linky P5 z Jiráskova náměstí na Císařskou louku a P6 z Modřan do Lahoviček. Jediným sezónním přívozem tak zůstane linka P4 od Národního divadla na Dětský ostrov, která plní spíše rekreační funkci,“ uzavírá Pavel Procházka, pověřený řízením organizace ROPID. V příští plavební sezóně plánujeme obnovit kazínský přívoz mezi městskou částí Praha-Lipence a Černošicemi. Tato linka se tak stane první příměstskou lodní linkou.

Příloha: Dotace hl. m. Prahy na provoz přívozů, přehled pražských přívozů

V Praze 3. 4. 2010