Ohodnocení vyžaduje změnu

Mladá fronta Dnes - 14.9.
Za případem podnikatele a komunálního politika Martina Stránského, který požaduje peníze za práci pro město, se v žádném případě nesmí zavřít voda. Členové zastupitelstva by měli mít vůli se jím na svém dnešním zasedání zabývat už proto, že otevřel problém mnohem podstatnější a vážnější.
Tímto je finanční ohodnocení a celkové materiální zázemí členů zastupitelstva. Dosud rozhodují o mnoha zásadních věcech Prahy lidé, kteří jsou vesměs velmi špatně placeni, veřejným záležitostem se věnují v amatérských podmínkách a s minimálním zázemím. Tento stav se musí změnit, zastupitelstvo by mělo právě případ Stránský využít k nezbytné debatě na toto téma.
Stav, kdy řada komunálních politiků pracuje ve prospěch města téměř zdarma a jiní si vylepšují rodinný rozpočet například vysokými sumami za sezení v různých dozorčích radách, by měl skončit.
Je to neefektivní a korumpovatelný systém, který mnohdy nepodporuje ty nejlepší, ale ty, kteří se shodou náhod posadili na správnou židli. Kdo na něm prodělává nejvíce, je město Praha.
RADEK BARTONÍČEK

Luděk Schreib, redakce IN
Případ poslance Stránského, který jako zastupitel města naúčtoval magistrátu téměř milión korun za čas, který práci ve voleném orgánu věnoval, vyvolal samozřejmě polemiku. A to je v pořádku. A že si k ní mohou říci své jak občané, tak politici, je také v pořádku, protože je to věc veřejná a veřejné prostředky. Konečný verdikt přitom samozřejmě musí padnout v politické rovině. Konkrétně případ pana Stránského může „zvednout“ někdo z jeho kolegů v zastupitelstvu. On sám to nebude, městská rada také ne, takže je na poslancích, zda se věcí budou chtít zabývat. Moc chuti k tomu asi mít nebudou, protože člověk nárokující od obce tolik peněz, i když v souladu se zákonem, prostě není „dobrá politická karta“. Navíc by se pravidla pro vyplácení náhrad zastupitelům měla v listopadu s novým zákonem o Praze měnit, takže se tím lze zabývat v obecnější poloze.
Jiná věc je ale diskuse, kterou v poznámce rozvíjí pan redaktor Bartoníček. I ta je samozřejmě regulérní, ale osobně mi jeho závěry připadají až příliš jednoznačné. Zatím je model „politické správy obcí následující: občané si zvolí zastupitele, ti si zvolí obecní radu a ta se stává jakousi „vládou“ obce. Ve větších městech je placená, v menších dobrovolná a práce „řadového“ zastupitele je neplacená vždy. Dostává pouze náhradu za čas, který tráví na zasedáních, v komisích atd. místo v práci. Je to model vcelku běžný i jinde ve světě, který vychází z toho, že obecní politika je službou veřejnosti a placená začíná být teprve tehdy, když je spojena s výkonnou funkcí. Tedy především s odpovědností za přijímaná rozhodnutí. A ta u řadového poslance prostě není. Dělá věci důležité, ovlivňuje chod věcí veřejných, ale za to, co rozhodne, nenese odpovědnost prakticky žádnou. U radního už je to něco jiného. Pracuje na plný úvazek a za to, co podepíše, také odpovídá.
Pan redaktor Bartoníček teď žádá změnu a pléduje za placené poslance, což je samozřejmě jiný model. A samozřejmě také možný. Ale v praxi by znamenal, že by Praha platila mimo rady a aparátu úředníků ještě 56 poslanců zastupitelstva města a stovky zastupitelů sedmapadesáti městských částí. To není málo peněz. Pokud by toto probíhalo ve stávajícím právním rámci, nemělo by to navíc valný smysl, protože to, co do rozhodování zastupitelstva spadá, stačí tento sbor projednat za měsíc… U malých obcí už je profesionalizace zastupitelstva téměř nesmyslná, protože by jim „požrala“ celý obecní rozpočet. Samozřejmě, k práci poslance je potřeba započítat i práce v komisích, přípravu atd. Ale v každém případě by „profesionální“ zastupitelstvo vyžadovalo jiné vymezení své role, kompetencí, odpovědnosti atd. Zda je to účelné, to je skutečně věc veřejná a věc politického rozhodnutí, které by navíc nemohlo padnout na úrovni Prahy. Osobně bych si proto netroufal na tak kategorické závěry, jaké v poznámce MfD zaznívají. Tím spíše, že argumenty typu, že neplacený zastupitel je „korumpovatelnější“ než placený, je poněkud nesmyslný nejen čistě věcně, ale i ve světle jiných článků z pera stejného autora. Ten patří k nejradikálnějším kritikům městské rady a podezřeními na adresu „placených politiků“ nijak nešetří, takže jeho tvrzení, že placené zastupitelstvo je bránou proti korupci, mi zní nejen nelogicky, ale i poněkud účelově. A některým částem poznámky už nerozumím vůbec – „je to korumpovatelný systém, který mnohdy nepodporuje ty nejlepší, ale ty, kteří se shodou náhod posadili na správnou židli“. Nerozumím tomuto tvrzení proto, že tyto lidi „na židli“ posadilo zastupitelstvo, které zase zvolili voliči, což je systém, který sem tam do vedoucí role vyhoupne někoho profesionálně neschopného ale zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Říká se mu zastupitelská demokracie.
Ale jinak problém nadhozený v poznámce nepochybně tématem k diskusi je. Nebo může být, pokud ho jako problém cítí především občané. Osobně mám ale pocit, že ti chtějí především co nejefektivnější a nejlevnější způsob správy věcí veřejných, tedy výkonné a ochotné úřady atd. A to je oblast výrazně širší, kterou bych neredukoval na téma poznámky. A už vůbec ne způsobem takto kategorickým.
14. září 2000
14. září 2000