"Podporujeme urychlenou výstavbu dálnice D3 z Prahy do Budějovic

Dopravní noviny - 28.2.2002
Podtitulek: ING. PETR JANDA PRO DN
Autor: Martina Novická
Na začátku října loňského roku byly silnice II. a III. třídy převedeny ze státu na jednotlivé kraje, které od té doby zajišťují jejich údržbu a opravy. Komunikace ve Středočeském kraji patří podle odborníků k nejvytíženějším a nejzanedbanějším. O nejzávažnějších problémech, které s sebou přinesla letošní sněhová kalamita, ale i o možnostech dalšího rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v kraji a o velmi diskutovaném návrhu výstavby dálnice D3 jsme hovořili s vedoucím odboru dopravy a silničního hospodářství Středočeského krajského úřadu ing. Petrem Jandou.
"Jaké jsou hlavní priority Středočeského kraje v oblasti dopravy?"
"Jedním z prvních materiálů, které odbor dopravy a silničního hospodářství zpracoval a které následně schválila i Rada kraje, byly "Zásady dopravní strategie kraje". Z tohoto dokumentu lze odvodit hlavní priority: v silniční dopravě se jedná především o optimalizaci organizací Správy a údržby silnic (SÚS). Ze současných dvanácti SÚS v jednotlivých okresech by měly být vytvořeny čtyři oblastní správy. Dále se jedná o zabezpečení investiční činnosti na silnicích II. a III. třídy v návaznosti na strukturu silničního hospodářství. Důležitá je také spolupráce s Magistrátem hlavního města Prahy při řešení dopravní politiky pražského regionu a zejména při řešení silničního okruhu kolem Prahy. Dále Středočeský kraj podporuje prosazení rychlostního spojení Prahy s Českými Budějovicemi dálnicí D3 a urychlení dostavby rychlostní komunikace R6 Praha-Karlovy Vary.
V oblasti železniční dopravy patří mezi hlavní priority zkvalitnění železničního spojení Praha-Kladno. Jedná se především o výstavbu rychlodráhy Praha-letiště Ruzyně-Kladno a řešení dopravního problému v Mladé Boleslavi (křížení třídy V. Klementa s železnicí zahloubení železniční trati Slovanka).
Ve vodní dopravě jsme se zaměřili na podporu využití labské a vltavské vodní cesty. Jedná se především o splavnění Vltavy přes vodní nádrže Slapy, Kamýk a Orlík až do Jihočeského kraje.
Rozvoj sítě heliportů (pro Integrovaný záchranný systém), podpora rozvoje letiště Praha-Ruzyně a malých regionálních letišť s ohledem na dotčené obce, to jsou priority v oblasti letecké dopravy."
(Dokončení na str. 2)
"Zmínil jste železniční spojení Prahy a Kladna. V jaké fázi se projekt výstavby rychlodráhy nachází?"
"V současné době se dokončuje dokumentace pro územní řízení na první etapu Praha-letiště Ruzyně. Předpokládáme, že pokud tomu nebudou bránit závažné důvody, bude územní rozhodnutí vydáno do konce letošního roku. Na druhou etapu (letiště Ruzyně-Kladno) zpracovává projekční organizace SUDOP Praha na základě objednávky Českých drah územně technickou dokumentaci."
"Dánská společnost Maersk hodlá u Lysé nad Labem vybudovat centrální terminál pro oblast střední Evropy. Podporujete tento projekt? Evidujete ještě další zájemce o vybudování podobných z dopravního hlediska významných staveb ve Středočeském kraji?"
"Při jednání se společností Maersk podpořilo vedení Středočeského kraje představitele Lysé nad Labem. Jedna z podmínek pro vybudování kontejnerového překladiště je kvalitní připojení Lysé na stávající komunikační síť. V současné době se proto s účastníky řízení projednává dokumentace na dobudování obchvatu Lysé (přeložka II/272 ve směru od Litolu). Většina vlastníků pozemků i občanů Lysé s navrženým řešením souhlasí, ozvaly se však i hlasy zásadně odmítající vedení přeložky navržené v souladu s územním plánem.
Další průmyslové zóny se zřizují na mnoha dalších místech kraje, mezi největší patří zóna Kolín-Ovčáry, která bude napojena na dálnici D11."
"Kolik komunikací v rámci převodu silnic II. a III. třídy ze státu na kraje Středočeský kraj získal? Jak jste tento převod zvládli a jaké problémy je ještě třeba dořešit?"
"Na Středočeský kraj bylo převedeno 2365 kilometrů silnic II. třídy, 6252 kilometrů silnic III. třídy, celkem tedy 8617 kilometrů komunikací. Z této celkové délky je 4826 kilometrů ve špatném technickém stavu a 518 kilometrů dokonce v havarijním stavu. Jako problém vidím především nevypořádané pozemkové vztahy pod těmito komunikacemi, které dosahují hodnoty 707,7 miliónu Kč."
"Podle odborníků jsou silnice ve středních Čechách nejvíce využívané v rámci celé ČR. Které úseky nejvíce využívají nákladní vozidla?"
"Kromě rychlostních komunikací a dálnic je nákladní dopravou nejvíce zatížena silnice 1/38 z Mladé Boleslavi přes Nymburk a Kolín dále na Čáslav. V okrese Kolín na ní intenzita dosahuje 5700 nákladních vozidel za den. Dále jsou to silnice 1/3 od odbočky Mirošovice přes Benešov a dále na jih s 5000 nákladními vozidly/den. O něco nižší zatížení (4300 nákladních vozidel/den) vykazuje silnice 1/6 z Prahy přes Velkou Dobrou, Nové Strašecí až na hranice kraje a silnice 1/16 z Mělníka přes Slaný až k napojení na silnici 1/6 (3400 vozidel/den). Dále se jedná o silnice II. třídy mezi Kladnem a Berounem (3300 vozidel/den) a mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem (3400 vozidel/den)."
"Středočeské komunikace jsou také z hlediska oprav a údržby velmi zanedbané. Které úseky
jsou podle vás v nejkritičtějším stavu?"
"Nemělo by smysl vyjmenovávat všechny úseky, takže jen namátkou. Je to například silnice Jeneč-Unhošť, Chýně-Rudná, Beroun-Bavoryně, Mochov-hranice Prahy a další.
Všechny organizace SÚS Středočeského kraje zpracovaly kompletní plány údržby a oprav vozovek a z výsledků vyplývá, že k uvedení všech silnic II. a III. třídy v kraji do optimálního stavu by bylo zapotřebí v prvním roce minimálně 2,137 miliardy Kč, pro období deseti let pak asi 5,14 miliardy Kč."
"Kolik prostředků hodláte na opravy a údržbu komunikací vynaložit v letošním roce?"
"Po projednání s kraji a Ředitelstvím silnic a dálnic rozděluje prostředky podle určitých koeficientů Státní fond dopravní infrastruktury. Pro náš kraj je na zimní i letní údržbu a pro opravy vyčleněno celkem I,042 miliardy Kč (228,197 miliónu Kč na údržbu silnic l. třídy a 814,431 miliónu Kč na silnice II. a III. třídy). V porovnání s loňským rokem byla celková částka navýšena asi o 50 miliónů Kč.
Vzhledem k velké zanedbanosti, zejména silnic II. a III. třídy, se však jedná o minimální výši vynakládaných prostředků. Po přechodu financování na kraje a pokud to finanční výtěžnost dovolí uvažujeme s navýšením těchto prostředků tak, abychom chátrání komunikací zastavili."
Na Středočeský kraj bylo převedeno 2365 kilometrů silnic II. třídy, 6252 kilometrů silnic III. třídy, celkem tedy 8617 kilometrů komunikací.
"Kolik finančních prostředků jste museli vynaložit na údržbu v období kalamit na přelomu loňského a letošního roku?"
"V době kalamity byly nasazeny všechny vlastní i nasmlouvané mechanismy, což si samozřejmě vyžádalo zvýšené finanční prostředky vynaložené na chemické i inertní posypy, úhradu nasmlouvaných mechanismů a přesčasových mezd. Podle našich údajů jsme posypali zhruba 500 900 kilometrů silnic, spotřebovali jsme asi 22 700 tun soli a 39 700 tun inertních materiálů. Kromě toho jsme museli prohrnout přibližně 764 tisíc kilometrů silnic.
Od začátku loňského listopadu do 10. ledna jsme na tuto činnost vynaložili celkem 166,68 miliónu Kč. S přibližně stejnými prostředky jsme přitom vystačili v celé zimní sezóně 2000/2001!"
"Zabezpečujete také údržbu některých silnic l. třídy, které spadají do kompetence Ředitelství silnic a dálnic. O kolik kilometrů komunikací se jedná?"
"SÚS ve Středočeském kraji provádějí údržbu na všech silnicích l. třídy v celkové délce 851,8 kilometru. Na tuto údržbu, jak už jsem říkal, uvolnil Státní fond dopravní infrastruktury celkem 228,197 miliónu Kč. Ne všechny prostředky však byly poskytnuty jednotlivým SÚS. Značnou část si Ředitelství silnic a dálnic ponechalo jako rezervu a na souvislé opravy silnic l. třídy."
"Jaké jsou nejbližší plány rozvoje komunikací ve Středočeském kraji?"
"Rozvoj dopravní infrastruktury v kraji bude závislý především na finančních prostředcích; do značné míry bude záviset i na úspěšnosti jednání v průběhu územního a stavebního řízení. Mezi nejsledovanější stavby patří především dobudování sítě dálnic (D3, D11), mezinárodních a rychlostních silnic (R6, R7) spojujících Středočeský kraj s okolními kraji, rekonstrukce a výstavba přeložek
silnic l. třídy radiálně napojených na Prahu (silnice 1/9, 1/12) a silnic l. třídy propojujících centra kraje (silnice 1/16 Slaný-Mělník-Mladá Boleslav, 1/38 v úseku Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín, 1/61 na Kladensku v úseku mezi rychlostními komunikacemi R6 a R7) a dokončení silničního okruhu kolem Prahy v severozápadním sektoru, který významně odlehčí silniční síti II. a III. tříd Středočeského kraje. Dále bych rád zmínil rekonstrukce nejvýznamnějších úseků silnic II. třídy (v Jílovém a v okolí Berouna) a obchvaty a přístupy do měst a významných obcí (Mladá Boleslav, Benešov, Úvaly, Slaný, Lysá nad Labem, Líbezníce, Jesenice u Prahy, Roztoky u Prahy)."
"Jaké je stanovisko Středočeského kraje z pohledu dopravy k otázce výstavby dálnice D3?"
"Kapacitní spojení Středočeského a Jihočeského kraje patří mezi priority obou krajů. Z pohledu dopravy je dálnice D3 v trase Praha-Jílové-Netvořice-Mezno-Tábor-České Budějovice velice důležitá pro celý resort dopravy, což potvrdili na lednovém jednání o D3 i zástupci ministerstva dopravy a spojů. Zejména se jedná o úsek Praha-Benešov, kde je předpokládané dopravní zatížení dálnice v roce 2015 asi 20 tisíc vozidel za den. Pro převedení tohoto zatížení bude dálnice D3 nezbytná. O tomto řešení se v současné době vede polemika. Z našeho pohledu je však dálnice nejvhodnější a podporujeme její urychlenou realizaci.
Napojení Jihočeského regionu a Benešovska dálnicí D3 na Pražský silniční okruh u Jesenice a na komunikační síť Prahy je z dopravního hlediska optimálním řešením, neboť dopravní zatížení z dálnice D3 je řešeno samostatně a nikoliv společně s dálnicí D1.
Ministerstvo životního prostředí, některé dotčené obce, občanská sdružení nebo jednotliví občané, kteří nesouhlasí s navrženým vedením dálnice D3, navrhují jiná řešení. Proto náš Krajský úřad, který pořizuje Územní plány velkého územního celku pražského regionu a okresu Benešov, zahrnul tato jiná řešení do obou územních plánů velkých územních celků. Teprve na základě jejich projednání a přijetí bude zvolena výsledná varianta dopravního spojení Středočeského a Jihočeského kraje a bude pokračovat jeho projektová a investorská příprava.
Předpokládáme, že trasa dálnice D3 bude označena jako nezbytná a bude třeba i s dílčími připomínkami schválena. Vyžaduje to však velmi citlivý přístup ke vzneseným připomínkám z naší strany i ze strany zpracovatele."