Praha bude mít příručku, jak oživit prázdné hřbitovy

olsansky_hrbitov_zarostle_nahrabky
Autor: Vojtěch Kolář
3. prosince 2014
3. prosince 2014

Debata Olšanské hřbitovy – prostor veřejný nastínila možnosti rozšíření funkce hřbitovů a ukázala, jaké zásahy jsou pro občany přijatelné.

  • 2 minuty čtení

Olšanské hřbitovy patří mezi největší plochy zeleně na Praze 3, se svými víc než 50 hektary nejsou pouze největším hřbitovem v Česku, ale také místem s potenciálem aktivní relaxace a společenských aktivit. Veřejná debata, iniciovaná Správou pražských hřbitovů a pořádaná Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a společností Agora CE ve středu 26. listopadu v Základní škole Chelčického, otevřela diskuzi o budoucnosti hřbitova mezi odborníky a občany.

„Prostory Olšanského hřbitova jsou do značné míry nevyužívané, mimo důležité svátky zůstávají převážně nenavštěvované, náhrobky a památky se stávají terčem vandalismu nebo krádeží,“ vysvětluje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený impulzy, které vedly k úvahám o proměně, jež by prostor hřbitova zatraktivnila také pro jiné návštěvníky než pozůstalé.

Myšlenka zpřístupňování prostoru hřbitova širší veřejnosti se stala součástí připravovaného Generálního plánu péče o Olšanské hřbitovy. „Tento dokument má být jakousi příručkou pro všechny, kteří ovlivňují nebo se starají o vizuální podobu Olšan“, informuje Červený. Společně s aktivitami, jako jsou adopce hrobů nebo komentované procházky, mají být Olšany do budoucna nejen pohřebištěm, ale také příjemným a zajímavým prostorem pro návštěvníky i obyvatele okolních čtvrtí.

Dalším smyslem těchto aktivit je podle Správy pražských hřbitovů upoutat pozornost na chátrající části hřbitovů, které již prakticky neslouží svému původnímu účelu. „Zájem stakeholderů, veřejnosti i médií může přinést finance a aktivizuje společenskou odpovědnost i potřebnou pozornost úřadů,“ doplňuje Červený.

Generální plán péče o Olšanské hřbitovy bude připravován v souladu s existujícím Manuálem veřejných prostranství, který vznikl v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), a reaguje na dlouhodobě neřešené problémy hlavního města. „Manuál bude výhledově doplňován o další kapitoly týkající se mimo jiné dalších veřejných ploch. Hřbitovy obecně, nikoli pouze Olšanské, jsou přesně téma, které se nabízí ke zpracování,“ komentuje architekt Filip Ditrich z IPR Praha.

Olšanské hřbitovy jsou významnou součástí takzvaného celoměstského systému zeleně, podstatné je například napojení na Parukářku. Kromě logického propojování klidových zón hlavního města klade IPR Praha důraz také prostupnost daným územím. „V případě Olšan bychom doporučili zejména nové vstupy ze severní a východní strany,“ doplňuje Ditrich.

V rámci debaty Olšanské hřbitovy – prostor veřejný byly odborníky představeny některé způsoby řešení problematiky oživení hřbitovů ze zahraničí: „V berlínském Kreuzbergu vznikla na hřbitově příjemná kavárna Café Strauss. Využívaná je nejen k pohřebním hostinám a smutečnímu setkávání, ale pro její klidnou atmosféru je populární i mezi usedlíky a turisty,“ přiblížila Blanka Dobešová z občanského sdružení Ke kořenům. Podle Dobešové jsou zahraniční hřbitovy užívány také jako muzeum, park nebo prostor pro různé kulturní a společenské akce: „Lidé si tam zvykli trávit daleko více času, na hřbitov běžně vyrazí na koncert nebo třeba na jógu.“

Mínění přítomných občanů bylo k proměně Olšanského hřbitova rezervované. Převládal názor vnímat hřbitovy zejména jako místo pohřbu a piety. Proměnu jejich funkcí občané považují za citlivé téma, ke kterému je potřeba přistupovat s velkou opatrností. Shoda diskutujících odborníků a laické veřejnosti spočívala především v zachování kulturních a přírodních hodnot hřbitova.