Praha chce pomoci zachránit chovné stádo huculských koní

Městská rada dnes schválila záměr odkoupit od TJ Aster chovné stádo huculských koní, které je v současné době chováno v Hucul Clubu na Zmrzlíku v Praze 5 - Zadní Kopanině. Rada stanovila maximální cenu na půl miliónu korun. Praha tak chce pomoci zachránit ucelenost a genetickou čistotu chovu huculských koní na území města, kde má tento záchranný chov dlouholetou tradici.

  • 4 minuty čtení

Městská rada dnes schválila záměr odkoupit od TJ Aster chovné stádo huculských koní, které je v současné době chováno v Hucul Clubu na Zmrzlíku v Praze 5 - Zadní Kopanině. Rada stanovila maximální cenu na půl miliónu korun. Praha tak chce pomoci zachránit ucelenost a genetickou čistotu chovu huculských koní na území města, kde má tento záchranný chov dlouholetou tradici.

„Vlastní kupní smlouvu a podrobnosti budeme ještě řešit. Huculský kůň byl celosvětově na pokraji vyhynutí a Hucul Club zaměřil svou činnost na záchranu zbytku huculského stáda z posledního huculského hřebčína v tehdejším Československu, hřebčína Státních lesů na Muráni. Po více než třiceti letech záchranného chovu se podařilo stav huculských koní celosvětově zvýšit na dnešních zhruba 1500 kusů. Pro srovnání, je to přibližně polovina dnešního počtu koní převalského. Od roku 1979 je huculský kůň prohlášen genovou rezervou FAO a od roku 1993 je společně s koněm kladrubským genovým zdrojem České republiky. To jsou nesporné úspěchy, ale celý chov je  stále založen na práci dobrovolníků. Hlavní město Praha sice v posledních letech poměrně pravidelně přispívalo a přispívá na zajištění záchranného chovu v Hucul Clubu i doprovodných aktivit k tomuto projektu - programy ekologické výchovy, hippoterapie, údržba chráněných území s využitím huculských koní a podobně  prostřednictvím grantového řízení, či příspěvkem na stavbu kryté haly pro hippoterapii, ovšem tyto příspěvky zdaleka nestačí pokrýt náklady. A teď se situace vyhrotila. TJ Aster  už chov finančně neutáhne, protože je to nad síly dobrovolné organizace. Má finanční problémy a je nucena přistoupit k prodeji chovného stáda. Hrozí reálné nebezpeční rozmělnění chovu a rozprodání koní po jednotlivých kusech. Praha, na jejímž území tento záchranný chov od roku 1972 kontinuálně probíhá, má zájem tuto část „kulturního dědictví“ zachovat“, řekl radní Miloš Gregar.

Jak upřesnil, cílovým řešením by mělo být umístění chovného stáda v ZOO Praha. Takže pokud Praha stádo odkoupí, bude ještě letos 2006 nadále využíváno (formou pronájmu) pro hippoterapii a jízdy dětí v rámci dětského jezdeckého oddílu Hucul Clubu na Zmrzlíku. A následně  budou huculští koně zařazeni do záchranného chovného programu Zoologické zahrady v Praze a budou tak vhodným expozičním protějškem divokého koně Przewalského. Do budoucna se předpokládá financování ze zdrojů Prahy, ZOO Praha, ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.

 

Faktografie

V roce 1972, tedy v době, kdy již byl huculský kůň celosvětově na pokraji vyhynutí, byl na našem území  členy občanského sdružení TIS – Nezávislé sdružení přátel přírody, založen záchranný chov huculských koní. Záchranný chov je provozován v odborném zařízení, pro tyto účely TISem zřízeném, a nazvaném Hucul Club.

Hucul Club byl a je do současné doby provozován dvěma samostatnými právními subjekty: TIS – Nezávislé sdružení přátel přírody, který zajišťuje část činnosti  spojenou především s osvětou a propagací záchranného chovu a TJ Aster, který zajišťuje především vlastní provoz Hucul Clubu.

Protože finanční náročnost chovu v dnešní době zcela přesahuje finanční možnosti občanského sdružení, došlo v loňském roce k uvalení exekuce na movité věci v majetku TJ Aster. Proto klub chovné stádo prodává.

Toto stádo má ve většině patřičný výcvik pro provádění hippoterapie a práci v terénu a je stádem s mimořádnou chovnou hodnotou, protože se jedná o naprosto geneticky čistý chovný materiál bez příměsi krve jiných plemen koní (např. fjordských koní), jak je tomu v mnoha případech jiných menších chovů huculů.

Jedná se o 18 čistokrevných huculských koní s původem prokázaným nejméně do čtvrté generace  (z toho 11 klisen, 1 uznaný plemenný hřebec, 1 mladý plemenný hřebec dosud nelicencovaný, 4 provozní valaši a 1 jednoroční hřebeček).

Pokud Praha záměr koně odkoupit uskuteční, proběhne ocenění každého jednotlivého koně v předmětném stádě soudním znalcem a  konečná odkupní cena bude stanovena na základě  soudněznaleckého odhadu.

 

Huculský kůň

Vznikl jako plemeno v Karpatech někdy počátkem našeho tisíciletí. Je to  nenáročný, houževnatý a statečný horský kůň menšího vzrůstu, v jehož genech v téměř nedotčené podobě přetrvává genetický základ původních divokých evropských koní - tarpanů (vyhynulých cca před 150 lety).

Odnepaměti byl hucul využíván obyvateli Karpat jako nepostradatelný pracovní kůň. Od poloviny 19.stol. se systematickým chovem těchto koní začala zabývat rakousko-uherská armáda, která huculy využívala jako vojenské koně.  Po r. 1918 dostala nově vzniklá Československá republika  část huculského chovu jako válečnou reparaci a hucul nadále sloužil především armádě.

V obou světových válkách utrpěli huculové střední a východní Evropy obrovské ztráty ve válečných operacích a ty se po 2. světové válce již nepodařilo nahradit, zvláště když armáda (a později i lesní hospodářství) díky motorizaci a mechanizaci přestala mít na chovu zájem. Stav huculských koní postupně poklesal a v sedmdesátých letech žilo na celé zeměkouli již jen necelých 300 čistokrevných huculských koní.

 

V Praze 29. 8. 2006

 


Oblast životního prostředí, odpadového hospodářství a zásobování vodou spadá do působnosti radního hl. m. Prahy RNDr. Miloše Gregara

 

Za správnost: Luděk Schreib / tel. 236 002 061

29. srpna 2006
29. srpna 2006