Praha nevlastní dostatek strategických pozemků

pohled na Prahu ze svatého Víta
Autor: archiv MHMP
28. července 2017
28. července 2017

Z analýzy vlastnických poměrů na území hlavního města vyplývá, že Praha, vč. městských částí, vlastní pouze 30 % všech pozemků. Soukromé subjekty přitom vlastní téměř polovinu celkové plochy města a z toho fyzické osoby 31,3 %.

  • 1 minuta čtení

„Praha vlastní jen třetinu pozemků na vlastním území – a z toho velkou část představují komunikace, na kterých se nedá stavět. Nevlastní tedy dostatek strategických pozemků, které by sloužily k dalšímu rozvoji. Je to chyba z 90. let, kdy město své pozemky rozprodávalo. Praha by měla kupovat, ne prodávat,“ uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy.

Vlastnictví pozemků dává městu možnost aktivně rozvíjet tyto plochy – tedy možnost umístit konkrétní veřejné stavby, rezervovat plochy pro školy, nemocnice, parky či zalesnění. Pozemky v majetku města představují jeden z významných předpokladů pro rozvoj a výstavbu nezbytné veřejné infrastruktury. Vlastnictví rozsáhlého podílu ploch spolu ale přináší též nároky na jejich údržbu a ochranu před nepřiměřenou devastací. Neuvážené nakládání s pozemky ve smyslu jejich pronájmu, či prodeje může vést k jejich znehodnocení a zvýšení nepřístupnosti, či negativně podpořit tlak na jejich zastavování.

Podíl rozlohy pozemků podle vlastnických kategorií

„Zákon by měl zakotvit spolupráci mezi městem a státem, která bývá často obtížná,“ dodává Petra Kolínská. Stát přitom vlastní dalších 13 % území Prahy.

Specifickou hodnotu představuje soustředění pozemků v držení města. V souladu se zásadami volného užívání městského prostoru je součástí veřejného majetku prakticky souvislá síť pozemních komunikací města a veřejných prostranství. Vlastnictví města je garancí veřejné přístupnosti a možnosti obecního užívání těchto ploch. Ve vztahu k ochraně životního prostředí a utváření mikroklimatu města je rovněž cenné, že Praha vlastní rozsáhlé pozemky, které se nacházejí na území celoměstsky významných rekreačních oblastí (Troja, Tichá a Divoká Šárka, Prokopské a Dalejské údolí, částečně též Klánovický les) a význačných městských parků (Stromovka, Letenské a Petřínské sady, aj.).

Data vychází z kapitoly 421 Územně analytických podkladů (ÚAP) z dílny Institutu rozvoje a plánování hl. m. Prahy. Jde o soubor podrobných údajů, map, grafů a doprovodných textů, které jsou pro Prahu k dispozici.

„Územně analytické podklady jsou zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební úřady, ale i pro každého laického zájemce o informace o městě,“ říká Petra Kolínská.

Všechna zajímavá čísla, mapy a grafy naleznete na uap.iprpraha.cz.