Praha pomůže divadelní legendě – Činoheráku Ústí

/zpráva z 24. jednání Rady hl. m. Prahy 24. června 2014/

Činoherák Ústí bezprostředně navazuje na proslulé ústecké Činoherní divadlo, které se však v domovském prostředí nedohodlo se zastupiteli města Ústí nad Labem na způsobu svého dalšího fungování. Ve vyhrocené a pravidelně medializované situaci mu pomocnou ruku podal přímo pražský magistrát v osobě náměstka primátora a radního pro kulturu Václava Novotného.

„Situaci kolem ústeckého divadla nešlo přehlédnout. Byli jsme jí docela překvapeni, neboť v Praze se nám nic podobného neděje. Díky zodpovědné grantové politice se nám naopak podařilo během posledních dvou let pražskou divadelní scénu zkonsolidovat. Takže, když jsme tento problém zaznamenali, mohli jsme souboru nabídnout jeho řešení,“ uvádí Novotný.

Odborníky i publikem respektované ústecké divadlo se těší více jak čtyřicetileté tradici. Po tuto dobu budovaly jeho pověst výrazné domácí divadelní osobnosti, mezi nimiž nechybí ani tak proslulá jména jako Ivan Rajmont, Leoš Suchařípa, Karel Steigerwald, Jiří Schmitzer, Jiří Bartoška či Karel Roden. Rovněž řada jeho současných protagonistů, jako například herci Jan Plouhar či Kryštof Rímský, jsou dobře známi filmovým i televizním divákům po celé republice.

Jednání souboru o budoucnosti na jeho domovské půdě v Ústí nad Labem se však vedlo za dramatických událostí a nakonec skončilo neúspěchem. Jeho vedení si nyní i prostřednictvím veřejné sbírky buduje vlastní zázemí. Než se tak stane trvale, najde Činoherák Ústí dočasný azyl pod střechou pražského Divadla Komedie. Tuto myšlenku navíc podpořily i dobré vztahy mezi oběma divadelními subjekty

Zástupci obou divadel si cení přístupu Hl. m. Prahy a konkrétně i náměstka Novotného. Ten navíc zdůrazňuje, že efekt pomoci má příkladně reciproční charakter: „Domníváme se, že Praha bude mít z této spolupráce prospěch. Nezakrýváme, že z naší strany se v neposlední řadě jedná o racionální pohled na věc. Populární a zkušený herecký ansámbl, jeho pověst a tradice, ale také události, jimiž byl v poslední době stižen, to vše z něho dělají kulturní subjekt hodný pozornosti. Na tomto základě proto může nalákat i diváky, kteří by jinak běžně do divadla nepřišli. Pro pražskou kulturu se jeho představení stanou uměleckým i ekonomickým přínosem.“