Praha si připomněla oběti komunismu

Pietní shromáždění u památníku obětem komunismu v Praze na Újezdě dnes dopoledne připomnělo všechny zavražděné, mučené, žalářované a jinak perzekuované z dob komunistického režimu. Položením věnců uctil památku obětí ministr obrany ČR Karel Kühnl, náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister, senátoři Jiří Liška a Martin Mejstřík, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, zástupci Junáka a další.

„Popravení a pronásledovaní komunistickým režimem se stali obětmi pro své přesvědčení, stali se obětmi je  pro svou víru,“ řekl ve svém projevu náměstek primátora Jan Bürgermeister. „Stejnými obětmi ale byli jejich příbuzní, kteří se museli vyrovnat s hořkým koncem svých drahých, nemohli svobodně řídit své životy a byli pronásledováni jen proto, že se narodili do „nesprávné“ rodiny.“

Shromáždění se koná ve výroční den popravy Milady Horákové, jež byla odsouzena v zinscenovaném procesu a 27. června 1950 v 5 hodin 35 minut v pankrácké věznici popravena. Rozsudek tehdejší prezident Klement Gottwald potvrdil i přes protesty představitelek mezinárodního ženského hnutí a celosvětově známých osobností politiky, kultury a vědy, jako např. Alberta Einsteina, Bertranda Russella, Winstona Churchilla. Krátce poté se konaly tzv. následné procesy, které probíhaly i v dalších městech ČSR; v 35 procesech bylo souzeno 639 osob a uděleno 10 trestů smrti a 48 doživotních trestů.

Odkazu této statečné ženy byl věnován projev předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové či senátora Mejstříka: „Milada Horáková není jen obětí. Je také vzorem,“ připomněl. „Prosazovat své názory a ideologii hrubou silou je naprosto nepřijatelné a odsouzeníhodné,“ navázal v obecnější rovině senátor Liška. „Svobodu a demokracii si musíme zasloužit právě nekompromisním postojem proti veškerým takovým násilným projevům.“ 

Milada Horáková se narodila a vystudovala v Praze a v roce 1927 nastoupila do Ústředního sociálního úřadu hl. města Prahy na místo právničky. Snažila se o zlepšení postavení žen v tehdejší společnosti, přičemž se držela Masarykova hesla, že „není otázka ženská, je jen otázka lidská“. Část války strávila v Malé pevnosti v Terezíně, za činnost v odboji ji byl navržen trest smrti. Drážďanský soud jej však nakonec změnil na 8 let káznice.

Prezident Beneš ji v osobním rozhovoru přesvědčil, že nová republika potřebuje lidi jako je ona. Horáková se stala poslankyní Prozatímního národního shromáždění. Ve svých veřejných projevech se vyjadřovala nejen k sociálním otázkám, ale i k problémům v hospodářství nebo k zahraniční orientaci republiky. A její názory byly často v rozporu s propagandou komunistů. Poté, co se jí nepodařilo zabránit komunistickému převratu, rozhodla se vzdát poslaneckého místa, což učinila 10. 3. 1948. Její politická činnost však neustala, naopak aktivně přispěla formování tzv. třetího protikomunistický odboje. Této vynikající představitelce demokratické komunální politiky bylo uděleno čestné občanství hlavního města Prahy in memoriam.

V Praze 27. 6. 2006

• Další informace o Janu Bürgermeisterovi najdete na adrese http://www.burgermeister.cz/.
• Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete ve fotogalerii.

Za správnost: Tereza Dvořáčková / tel. 236 002 945