Pražský místopis, historie a současnost

 

Díky nové výstavbě především bytových a rodinných domů, ale i obchodních či kancelářských a dalších komplexů, přibývají v poslední době každý rok v pražském místopise desítky nových jmen ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství. V roce 2008 bylo pojmenováno 134 veřejných prostranství, převážně ulic. Zcela nových názvů z toho bylo 108, v ostatních případech se jedná o prodloužení stávajících ulic nebo úpravy. V letošním roce do pražského místopisu přibylo zatím 12 nových názvů ulic, v návrhu je dalších osm. K dnešnímu dni je v Praze pojmenováno 7 265 ulic, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství.

 

O tom, kdo pojmenování navrhuje a schvaluje, říká první náměstek pražského primátora Rudolf Blažek, který je zároveň předsedou místopisné komise Rady hl. m. Prahy: „Podle zákona rozhoduje o názvech ulic a jiných veřejných prostranstvích obec, v případě Prahy městská rada. Podněty k pojmenování přicházejí od různých navrhovatelů, například od občanů, od škol, stavebních firem, od městských částí či přímo je navrhuje místopisná komise.Ta také podněty posuzuje a návrhy předkládám Radě hlavního města Prahy, která je schvaluje.“

V komisi, jejímž členy jsou také odborníci – mimo jiné historici, se někdy o návrzích hodně diskutuje a ne vždy jsou doporučeny ke schválení. „Například návrhy na pojmenování ulic po současném prezidentovi Václavu Klausovi či exprezidentovi Havlovi jsme museli zamítnout. Respektujeme ustanovení zákona, v případě pojmenování po osobnostech, nesmí se jednat o žijící osobu. Rovněž se snažíme, aby nové názvy korespondovaly s již existujícími v dané lokalitě, aby měly logické opodstatnění. V případech návrhů cizích jmen jsou posuzovány i z hlediska výslovnosti, svou roli hraje i souvislost názvů s historií místa a podobně,“ poznamenal náměstek Blažek.

Podle doložených pramenů se ulice v Praze začaly úředně pojmenovávat až v roce 1787, ovšem již v době Karla IV. existovaly názvy nahodilé – např. podle řemeslníků v nich sídlících. Jedno z nejstarších jmen představuje Juditin most ze 12. století. Historie pojmenovávání veřejných prostranství v metropoli je velice zajímavá a pestrá. Podrobnosti o názvech více než 6 a půl tisíce náměstí, nábřeží, sadů, parků, mostů a dalších míst lze najít v publikaci „Pražský uličník“, jejímiž autory je tým pražských archivářů (vydání I. dílu v roce 1997, II. dílu v roce 1998).

Ředitel Archivu hl. m. Prahy Václav Ledvinka, který se podílel na tvorbě uvedené publikace, připomíná: „Pokud jde o historii, dá se říci, že jména veřejných prostranství v Praze svým způsobem kopírovala politické poměry, které český národ prožíval, proto se také často měnila. Názvosloví se měnilo i v důsledku správních zásahů – například, když k 1. lednu 1922 vznikla tzv. Velká Praha připojením sousedních města obcí a dalším menším rozšířením města v roce 1960, 1968 a v roce 1974. Původní názvy představují něco málo přes polovinu celkového počtu, nesou je převážně ulice v novější zástavbě, v centru Prahy se jedná jen o výjimky. Změnami prošlo přibližně tři tisíce ulic, nejčastěji přejmenovávanou je lokalita dnešní ulice Pařížská a také dnešní Opletalova, která měla ve své historii už čtrnáct názvů.“

 

Přílohy:
Faktografie
Z historie pojmenovávání

 

 

V Praze 16. 3. 2009

 

---

JUDr. Rudolf Blažek – první náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast legislativní, právní, bezpečnostní, veřejné správy, informatiky a místního názvosloví. V nepřítomnosti primátora je pověřen jeho zastupováním.

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti návrhů vyhlášek a nařízení hl. m. Prahy, Záchranného a bezpečnostního systému, provozu informační infrastruktury hl. m. Prahy.

---