Pražští starostové vyhlásili válku ministerstvům

Profit - 25.6.2001
V poslední době vzrušuje občany především severozápadní oblasti Prahy otázka zda vést na Ruzyňské letiště metro, či rychlodráhu. Poněkud stranou této diskuze bohužel zůstává otázka, která je daleko závažnější, a to realizace severozápadního pražského okruhu. Dopravní situace v této končině Prahy je tristní. Nejde přitom pouze o značné přetížení dopravy, včetně kamionové, v dnes snad nejrychleji se rozvíjejícím pražském regionu, ale i to, do jaké míry bude Praha, jako centrum České republiky, napojena na dopravní infrasrukturu celého státu.

Jižní varianta se zdá nejlogičtější
Jako nejlogičtější se v této oblasti jeví trasa "J", tzv. suchdolská. Tato varianta by navazovala na již dokončenou ruzyňskou část a vedla by přes Horoměřice, Lysolaje, Suchdol a přes most, který by se musel vybudovat přes Vltavu u Březiněvsi, kde by se napojil na silniční radiálu Cínovecká. Z dopravního i ekologického hlediska byla tato trasa vyhodnocena jako nejoptimálnější. Nevedla by totiž žádnými chráněnými ekologickými územími nejvyšší důležitosti, pouze by se jich dotýkala, a hlavně by byla skutečně funkční. Odvedla by provoz z nejvíce zatížených částí Prahy, a zároveň by umožňovala napojení na jednotlivé výpadovky směrem do severozápadních Čech. Jižní trasa splňuje i další náročné kritérium. Nikde se městu nevzdaluje natolik, aby bylo pro motoristy nevýhodné po ní jet.
V neposlední řadě zde hraje roli i fakt, že varianta "J" se zpracovává již deset let, a tak je přípravné řízení prakticky ukončené. V září by mělo být skončeno na ministerstvu pro životní prostředí v pořadí již druhé řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, a pak by vše mělo být již otázkou stavebního řízení a především peněz. Ty by se však měly najít. Vždyť problém se dnes a denně dotýká nejméně půl milionu Pražanů i obyvatel přilehlého středočeského regionu. Pokud by řízení dopadlo dobře, mohla by podle odhadů již za tři, čtyři roky po okruhu jezdit auta. To všechno má však ale jedno velké kdyby...

Co se skrývá za severní variantou?
Vedle jižní varianty, kterou prosazuje vedení přilehlých pražských obvodů, tedy Prahy 13, 6, 7 a 8, a také hlavní město Praha, je ve hře ještě tzv. varianta "S", tedy severní. A ta sama ještě existuje ve dvou podvariantách. Jedna by vedla přes Řež u Prahy, druhá by se dokonce dotýkala jižního okraje Kralup nad Vltavou. I tato varianta má své zastánce. Prosazují ji především ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí a vedení Středočeského kraje. Z místních orgánů veřejné správy však tuto eventualitu prosazují pouze dvě obce - Suchdol a Lysolaje.
Do jisté míry je pochopitelné stanovisko Středočeského kraje a ministerstva průmyslu a obchodu, jejichž argumenty jsou v podstatě shodné. Posunutí okruhu severním směrem by přivedlo do této oblasti dokončenou páteř dopravní infrastruktury, která by se tak mohla stát základem pro budování průmyslových zón směrem na Kralupy nad Vltavou a dále na Kladno. Starostové pražských částí však shodně namítají, že se požadavky středočeské aglomerace nemohou řešit na úkor Prahy, a že jde o zcela odlišná hlediska, u nichž vzhledem ke specifičnosti obou problematik může jenom těžko, ne-li vůbec, dojít k oboustranně přijatelnému kompromisu.

Trumfy drží MŽP
Prakticky všechny trumfy v rukávu má v současné době ministerstvo životního prostředí. To však zatím odmítá poskytovat jakékoli informace, s ohledem na probíhající řízení, které by mělo být ukončeno v září. Mluvčí ministerstva Rita Gabrielová nicméně na náš dotaz sdělila, že většina připomínkových míst se shodla na severní variantě. To ovšem popírá místostarosta na Praze 6 Tomáš Chalupa. "To je nesmysl. Pro jižní variantu se vyslovilo šestadvacet připomínkových míst, pro severní pouze šest," podotýká. Proč se vůbec stále hovoří o variantě, která je z hlediska řešení dopravní situace v Praze nejméně logická? "Hovoří se o tom, že vedle deklarovaných zájmů jsou zde i zájmy některých majitelů pozemků, kteří počítají s jejich zhodnocením v případě zvolení 'jejich' varianty," tvrdí Chalupa. Dodává nicméně, že nic konkrétního se ale o těchto privátních zájmech neví.

Budoucnost nahrává okruhům
Celý spor nyní vyvrcholil poněkud netradičním způsobem. Starostové zmíněných pražských obcí iniciovali minulý týden vedle uspořádané tiskové besedy na Praze 6 i petiční akci, která by měla podpořit jejich představu. Tuto akci nepřímo podpořil i magistrát hlavního města Prahy, takže celá akce hrozí přerůst v zásadní spor mezi místní samosprávou a příslušnými rezortními
ministerstva.
Vedle tohoto jistě pozoruhodného kompetenčního sporu zde však působí daleko závažnější problémy, především otázka, do jaké míry bude vypadat dopravní infrastruktura Prahy, jakožto organického centra republiky, ležícího zhruba ve středu Cech. S tím ale úzce souvisí i vyřešení dopravní obslužnosti sousední, především severní a severozápadní části Středočeského kraje, která je jednou z nejprůmyslovějších oblastí České republiky, a která přímo navazuje na pražskou aglomeraci. Podle dopravních odborníků jsou již v současné době prakticky vyčerpány možnosti radiálního propojení Prahy s okolními městy, a čas teď nažral k tomu, aby byly radiály vzájemně propojeny jednotlivými okruhy. Z tohoto pohledu by měla být vyřešena i dopravní obslužnost mezi středočeskými průmyslovými centry, a to přibližně v průmyslovém půloblouku Mladá Boleslav - Kladno.
I když toto řešení je zatím hudbou budoucnosti, rostoucí industrializace země a nároky národního hospodářství si nepochybně vynutí řešení nejenom tohoto, ale i dalších dopravních problémů. Řešení však nemůže být na úkor problému jiného, a tím je odlehčení dopravy v hlavním městě.
DUŠAN ŠRÁMEK

Redakce IN, Luděk Schreib
Pane redaktore, kvalifikovaně napsaný článek má tu výhodu, že k němu není co dodat. V záplavě více či méně tendenčních informací o tomto problému, které hledají spíše spory než definování a řešení problému, je docela osvěžující přečíst si něco, co má hlavu a patu.