Radní se chovají velmi nezodpovědně

Mladá fronta Dnes - 5. 1. 2001
Pražské zastupitelstvo schválilo na svém prosincovém zasedání hlasy ODS, ČSSD a KSČM rozpočet hlavního města Prahy s rekordním schodkem ve výši téměř deset miliard korun.
Že se tak město dostává na hranici maximálního rozumného zadlužení ve výši ročních rozpočtových příjmů se vzácně shodne opozice i koalice. Tento deficit má být určen zejména na financování nákladných dopravních staveb, na výměnu vozů metra, ale i na další bytovou výstavbu.
Jde vesměs o prospěšné záměry, ačkoliv u řady dopravních staveb lze pochybovat o jejich přínosu ke zlepšení dopravní situace a životního prostředí v Praze, a problematická je i smysluplnost bytové výstavby financované přímo z městského rozpočtu.
Město se ale v každém případě chová jako nezodpovědný člověk, který se rozhodne vystavět si velký a luxusní dům, aniž by spočítal, zda bude schopen celou stavbu zaplatit. Začne stavět mohutné základy, možná obvodové zdi a později zjistí, že nemá prostředky na pokračování stavby. Zůstane po něm rozestavěný dům bez střechy a dalších klíčových prvků, který nepřináší užitek.
Rozumný člověk si přeci nejprve spočítá na co má, kolik si může půjčit, kde může ušetřit a teprve potom začne projektovat dům, který odpovídá jeho možnostem. Nebude možná tak velký a luxusní, ale bude dostavěn a bude sloužit svému účelu.
Praha musí zásadním způsobem změnit dosavadní socialistický způsob sestavování rozpočtu
Prahy se chová jako nezodpovědný staviteli zejména při stavbě městského okruhu. Pokud nebude dostavěn celý okruh, ale pouze jeho fragmenty, nelze mluvit o vyřešení kritické dopravní situace.
Po vyčerpání již schválených cizích zdrojů, kterým se město dostane na hranici rozumného zadlužení, se město dostane přesně do této situace budou dokončeny pouze fragmenty městského okruhu a jeho dokončení včetně radiál dle původních megalomanských plánů bude vyžadovat dalších nejméně padesát miliard.
Radní však nejsou schopni říct, kde by Praha v budoucnu tyto prostředky mohla získat, pokud nebude chtít okruh dokončovat dalších 20-30 let.
Nereálné budoucí finanční nároky bohužel přinášejí i další zahajované akce dokončení trasy metra IV.C a výměna vozů metra bude vyžadovat dalších téměř třináct miliard, dokončení rozestavěné bytové výstavby a infrastrukturních staveb dalších cca třicet miliard. Při prostoru cca pěti miliard na kapitálové výdaje u nedeficitního rozpočtu bude tedy jenom dokončení zahájených akcí vyžadovat neskutečných dvacet let bez možnosti zahájit jakékoliv jiné akce.
Praha musí zásadním způsobem změnit dosavadní socialistický způsob sestavování rozpočtu z postupu "zdola nahoru" na "zhora dolů." Celkový objem výdajů, zejména investičních, je nyní determinován zejména požadavky zdola, včetně velkých dodavatelů úzce propojených s městem.
Praha přece musí vycházet z reálných odhadů svých zejména budoucích finančních možností a na jejich základě odpovědně plánovat a zahajovat velké investiční akce.
Ve světle této nepříjemné reality město musí učinit zásadní kroky k provedení programovým prohlášením Rady slibované reformy celého investičního procesu, o jehož neprůhlednosti a neefektivnosti málokdo pochybuje.
Bohužel toto vše bude možné provést pravděpodobně až po příštích pražských volbách a po výměně současné vládnoucí sestavy, která město zadluží na hranici možného a jako svůj odkaz zanechá dlouhý seznam nezodpovědně zahájených a nedokončených investičních akcí.
Jiří Witzany
Autor je členem městského zastupitelstva za opoziční Unii svobody


Jiří Paroubek, náměstek primátora
Odvážně a odpovědně

Ještě nikdy jsem od představitele Unie svobody na pražské radnici nečetl tak ucelený názor na finanční politiku města, jako tomu bylo u J. Witzanyho minulý pátek v článku „Radní se chovají velmi nezodpovědně“. Tento přístup je třeba ocenit, neboť nahrazuje myšlenkové fragmenty, které jednotliví členové US sdělovali své názory k této problematice. Nemohu však říci, že s ním souhlasím.
Pokud jde o objemy celkového zadlužení města, J. Witzany mohl ve svém článku alespoň zmínit, že v červnu 2000 byl pražským zastupitelstvem projednán materiál ke koncepci dluhové služby města. Podotýkám, že tento materiál byl zpracováván ve spolupráci s renomovanými světovými poradenskými firmami.
Ty cizí zdroje, které město postupně zapojilo či zapojí ještě v tomto roce do svého rozpočtu, včetně právě připravované III. emise obligací, dosáhnou částky téměř 23 miliard Kč. Významná část z těchto cizích zdrojů je zapojena v rozpočtu města právě v tomto roce, proto schodek rozpočtu Prahy dosahuje výše 9,5 mld. Kč. Větší část tohoto objemu zapojených cizích zdrojů (15,8 mld. Kč) je půjčena na 10 let, menší (7 mld. Kč) na 20 let. P. Witzany sám nedávno uvedl, že mezní zadlužení města by mohlo činit 27 mld. Kč. Dluhová služba města, jak ji schválilo loni v červnu městské zastupitelstvo, je přitom velmi konzervativně pojatá. Předpokládá v příštích deseti letech nejen splácení úroků a kupónů, ale také vytváření rezerv na splácení II. emise obligací (200 mil. EUR = 7,1 mld. Kč), úvěru ING Barings (3,7 mld. Kč) a III. emise obligací (5 mld. Kč) v letech 2009-2011. A samozřejmě město bude podle smluvně dohodnutých kalendářů v příštích 20 letech splácet také úvěry Evropské investiční banky (7 mld. Kč).
Pokud bude chtít město pokračovat v současné konzervativní dluhové službě, bude muset svou aktivitu v pořizování dalších cizích zdrojů v příštích letech omezit. Za 8 až 10 let však město podstatnou část svých dluhů splatí (zmíněných 15,8 mld. Kč) a může uvažovat o použití dalších cizích zdrojů. Dluhovou službu města je však možné řešit i méně konzervativně. To je však již zřejmě věcí volených funkcionářů města v příštích volebních obdobích.
Výše uvedené dluhy však město „neprojí“, ony jsou či budou přeměněny na konkrétní investice rozvíjející město. Na trasu IV. C metra na sever města, na urychlení výstavby jihozápadní části vnitřního městského okruhu, novou tramvajovou trať Hlubočepy - Barrandov, na nákup nových vagónů metra, na protipovodňová opatření, výstavbu sítě kanalizací. Ve výčtu těchto investic bych mohl ještě dlouho pokračovat. Tyto investice města, zejména stavby, budou přitom sloužit ještě mnoha příštím generacím.
Samozřejmě, velkou neznámou jsou budoucí příjmy města. Stále však ještě existuje šance, že zákon o rozpočtovém určení daňových výnosů, jehož novou podobu bude v krátké době projednávat Poslanecká sněmovna, přihlédne od r. 2002 k investičním potřebám Prahy více nežli v tomto i předešlých letech. To by městu umožnilo rozvinout investice nad dosud obvyklou roční úroveň 6 - 7 mld. Kč (letošních 16 mld. Kč investic města je opravdu výjimečná výše). Avšak čekat, až se naakumulují potřebné finanční prostředky na velké investice Prahy, by nebylo moudré. Stejně tak by ovšem nebylo prozíravé, pokud by město v příštích letech zahájilo některé obrovské investiční akce: např. severozápadní část vnitřního městského okruhu, revitalizaci panelových domů, aniž by vědělo, jak je bude financovat. Těmito investicemi již opravdu nebude možné zatížit rozpočet města. Bude vhodné v této souvislosti hledat rozumnou míru finanční spoluúčasti obyvatel Prahy. Pokud jde o severozápadní část vnitřního okruhu (jedná se o 16 mld. Kč), umím si představit spolupráci se soukromým investorem.
Pokud jde o reálně možné zdroje financování výstavby metra, od tohoto roku je již tato položka zahrnuta přijatelnou částkou (912 mil. Kč) do státního rozpočtu. Bude-li to v příštích letech alespoň 1 - 1,5 mld. Kč, město bude schopno v příštích 5 - 6 letech bez větších problémů dokončit výstavbu metra z Holešovic až do Letňan. Nezbývá než připomenout, že to byl ministr financí za US, kterou na pražské radnici reprezentuje i J. Witzany, za jehož působení se financování výstavby metra vytratilo ze státního rozpočtu.
Samozřejmě nevím, co bude po příštích komunálních volbách. Doufám jen, že o finanční a investiční politice města budou rozhodovat lidé schopní uvažovat bez ideologické předpojatosti, odvážně a přitom odpovědně. Diskuse o míře zadluženosti budou jistě leitmotivem pražských zastupitelstev i za 4, 8 či 10 let. Přitom nejde o zadlužení pro zadlužení, o investice pro investice, ale o to, aby uskutečněné investice učinily život Pražanů příjemnější.
Jinak věřím, že pokud by Unie svobody měla odpovědnost za město (tedy: byla by zastoupena v městské radě), pojímala by realizaci velkých investic města a jejich financování z cizích zdrojů městského rozpočtu, méně ideologicky.


Jiří P a r o u b e k
náměstek primátora hl. m. Prahy