Rok tak akorát

Rok plynul klidně, bez otřesů. Pokouším se vybavit si dramatické okamžiky a nenacházím kromě dennodenního, často otupujícího, koloritu mediálních aférek nic, co by vyčnívalo. Je to dobře, nebo špatně? Jistě, byl to i rok prvního funkčního období nové, reformní vlády a naopak poslední rok ve funkčním období prezidenta naší republiky.

Myslím, že uplynulých dvanáct měsíců bylo obdobím, kdy jsme nezažívali otřesy, zvraty a neklidné dny. Nepotkaly nás katastrofy, politické a ekonomické kolapsy. Pohlédnu-li zpět, co jsme letos prožili, byly to záležitosti zdánlivě veskrze „všední“. Starost o každodenní bezproblémový chod města, jeho další rozvoj a budoucnost. Říká se, že základem úspěchu je vybrat si pravý čas. Přijít s něčím moc brzy je stejně špatné jako přijít s něčím pozdě. Snad mi dáte za pravdu, že většina z toho, co Praha letos pro své občany udělala, bylo načasované správně a že výsledek je také hodně vidět.

Vložili jsme historicky nejvyšší částky do budování infrastruktury, dopravních systémů, občanské vybavenosti, sociální sféry i vytváření podmínek pro rozvoj soukromého sektoru a zlepšování prostředí, které působí kladně na turistický ruch. Ani o korunu jsme nezadlužili městský rozpočet, ba právě naopak.

Pokud bych se měl lapidárně vyjádřit, město fungovalo bez velkých zádrhelů a skřípotu. Snad proto si Praha udržela v obrovské konkurenci měst stálou přední pozici metropole přitažlivé pro obyvatele i pro ty, kteří sem přišli žít a podnikat. Zažili jsme snad největší stavební boom za posledních patnáct let. Město se doslova měnilo před očima. Tam, kde před lety stály pustnoucí objekty a pozemky, dnes nacházíme rozvíjející se obytné i komerční objekty, parky, pulzující život. To vše se událo skoro jaksi až „bezděčně“, normálně a nekonfliktně i bez velkých famfár.

Klidně plynoucí chod hlavního města byl tou nejcennější devízou končícího roku. Právě žijeme první okamžiky roku nového a mnozí říkají, že to bude rok zlomový. Chci vyslovit přesvědčení, že i nový rok, ať již bude „zlomovým“, či nikoli, bude rokem poctivé práce, neboť práce je prostředkem k tomu, jak milovat život, a práce pro toto město je také cestou, jak milovat Prahu. V tom jistě nový rok nebude, ba nesmí být, zlomový a Pražané a jejich Praha si povedou neméně zdatně a úspěšně jako v roce předchozím.