Rozvojový projekt Pankrácké pláně nenaruší panorama Prahy

Pankrácká pláň se ocitla v centru zájmu našich i zahraničních architektů a urbanistů. V rámci dvoudenního workshopu organizovaného městem o budoucí podobě této části metropole diskutují zástupkyně UNESCO Irene Wiese von Ofen, expert na Vídeňské memorandum Wilfried Lipp, zástupci našeho ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Czechinvestu, ale také Klubu za starou Prahu, občanského sdružení Pankrácká společnost či Občanské iniciativy Pankráce.

Závěr workshopu lze shrnout do tří základních a jednoznačně pozitivních bodů: jedná se o doplnění Pankrácké pláně, nová výstavba nebude vyšší než současná zástavba a tudíž nenaruší současné panorama Prahy.

Základní požadavky na zástavbu na Pankrácké pláni byly formulovány takto:

Pankrácká pláň je vymezena ulicemi Na Pankráci, Hvězdova, Pujmanové, Milevská a Na Strži zahrnující stávající výškové stavby.

 

1.případné doplnění lokality výškovými stavbami nepřekročí výše uvedené vymezení výška

2.navrhovaných budov bude nižší než výška budovy Motokovuzástavba z pohledově exponovaných míst v horizontu nesmí tvořit kompaktní hmotu,

3.budou požadovány průhledy mezi jednotlivými objekty uplatňované především z rampy Pražského hradu a dalších tradičních pohledových míst

První studie na výstavbu výškových budov v dané lokalitě se datují již počátkem 30. let 20. století. V 60. letech minulého století tato myšlenka získala konkrétní podobu
v investičnímu záměru výstavby souboru budov Československé televize a rozhlasu vzešlého ze soutěžních  studií  (1957/1962 arch. Todl, arch. Krise, 1961/1962 arch. Šmolík a kolektiv).

V 70.  letech došlo k výstavbě panelových sídlišť Pankrác I a II, přičemž zejména sídliště Pankrác II arch. Lasovského se výrazně projevuje i v městském panoramatu. V 70. a 80. letech byly na pankrácké pláni realizovány první výškové stavby: administrativní budova Motokovu arch. Kuny, arch. Stupky, arch. Honke – Houfka, hotel Panorama/Corinthia arch. Ontla a arch. Semely, a dále budova bývalého Čs. rozhlasu arch. Šmolíka v současnosti rekonstruovaná.

Po roce 1989 se v souvislosti s prudkým rozvojem  stavební činnosti v Praze začalo opět uvažovat o dostavbě centrální části, v l. 1991 a 1997 byly vyhlášeny urbanistické ideové soutěže na dostavbu centra pankrácké pláně, ale s vítěznými návrhy se již dále nepracovalo. V  letech 2000/2001 byla na žádost investorů ECM Radio Plaza zpracována atelierem R. Meier & partners urbanistická studie, která však nebyla přijata kladně, zejména s ohledem na návrh dalších solitérních objektů vyšších než stávající objekt rozhlasu. V r. 1999 Útvar rozvoje hl. m. Prahy zpracoval  na základě výsledků  soutěže z r. 1997 Návrh zadání regulačního plánu, který měl stanovit podmínky pro výstavbu v této lokalitě.

Účastníci workshopu měli možnost seznámit se detailně nejen s dotčenou plání, ale panorama Prahy zkoumali také z rampy Pražského hradu nebo od Petřínské rozhledny. Pro potřeby workshopu byla využita celá paleta různých pramenů, počínaje proslulým Langweilovým modelem a projektem jeho digitalizace, přes archivní dokumenty mapující historii územního plánování Prahy „Od Státní plánovací komise dodnes“, až po školní návrhy a vize věnované Pankrácké pláni. Debaty se ale dotkly také např. revitalizace Vysočan či Nádraží Bubny.

 

V Praze 15. 3. 2007

 

 

Za správnost: Tereza M. Dvořáčková/ tel. 236 002 945

 

 

 

 

 

---

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně  zvolen 30.11.2006, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.

---