Shromáždění se nepovolují, pouze oznamují. Magistrát se řídí zákonem

22. srpna 2016
22. srpna 2016

Včerejší shromáždění v části Staroměstského náměstí s názvem „Obsazení Prahy – akce na podporu demokracie“, které oznámil svolavatel Martin Vítek, vyvolalo paniku především mezi návštěvníky hlavního města a magistrát jednání účastníků důrazně odsuzuje. Rádi bychom proto uvedli na pravou míru několik faktů.

  • 1 minuta čtení

Oblast práva shromažďovacího je upravena zákonem o právu shromažďovacím. Shromáždění se podle Listiny základních práv a svobod nepovolují. Postačuje oznámení jeho konání příslušnému úřadu – v tomto případě Magistrátu hl. m. Prahy. Oznámení posuzuje úřad podle zákona po stránce formální (náležitosti, lhůty), obsahové (soulad účelu se zákonem) a faktické (místní či časová kolize s jiným shromážděním, vliv na dopravu a podobně).

V případě shromáždění svolavatele Martina Vítka úředníci magistrátu znali pouze základní rámec akce, tedy to, že půjde o divadelní představení s příjezdem herců vojáků, podrobnosti úředníkům nebyly oznámeny. Pokud by z oznámení bylo jasné, že by shromáždění mohlo vyvolat násilí nebo mohlo ohrozit skupinu obyvatel, shromáždění by magistrát zakázal. Z oznámení tyto skutečnosti však nebyly patrné.

Vybraných akcí se dle rozsahu a charakteru účastní zpravidla jeden až čtyři úředníci magistrátu, kteří mohou kontrolovat zejména dodržování zákona o právu shromažďovacím. Úředníci jsou povinni řídit se zákonem a posuzují, zda se jedná o oznámené shromáždění, sledují průběh shromáždění a vyhodnocují, zda nebyly naplněny důvody k rozpuštění shromáždění. V takovém případě mají pravomoc shromáždění rozpustit, pak činí výzvu k rozpuštění shromáždění a mohou dát pokyn Policii ČR k zákroku směřujícímu k rozpuštění shromáždění. V případě nedělního shromáždění úředníci vyzvali svolavatele k ukončení akce okamžitě, jakmile jednání účastníků začalo způsobovat paniku a naplňovalo znaky možného ohrožení skupiny obyvatel.