Tisková konference k rekonstrukci barokních částí varhan v bazilice sv. Markéty a k projektu Město Břevnov – vize 2007

Tisková konference k rekonstrukci barokních částí varhan v bazilice sv. Markéty a k projektu Město Břevnov – vize 2007

Primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém a starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa se dnes ve 13.00 hodin v prostorách klášterního kostela sv. Markéty v Praze na Břevnově zúčastnili tiskové konference k rekonstrukci barokních částí varhan v tomto kostele a k projektu Město Břevnov – vize 2007.

V dubnu 2007 uplyne 100 let od povýšení obce Břevnov na město. V rámci dlouhodobého projektu „Město Břevnov – vize 2007“ hodlá Spolek břevnovských podnikatelů a živnostníků k oslavám tohoto výročí přispět realizací rekonstrukce barokní části varhanní skříně a výrobou varhan pro baziliku sv. Markéty v Břevnovském klášteře. Tisková konference odstartovala veřejnou sbírku povolenou Magistrátem hl. m. Prahy, která potrvá až do jara 2007 a jejíž výtěžek bude na rekonstrukci varhan použit.

Shromážděné přivítal převor Petr Prokop Siostrzonek slovy: „Benediktini se vždy řídili heslem 'ora et labora', zúrodňovali krajinu v okolí klášterů a pro sousední vesnice vytvářeli – řečeno jazykem dnešní doby – pracovní příležitosti. Spolek břevnovských živnostníků a podnikatelů teď svým způsobem vrací klášteru tento jeho historický vklad.“

„Na Praze 6 působí několik desítek občanských sdružení, ale na prstech jedné ruky by se dala spočítat ta, která nejsou zaměřena jen na negaci stávajícího, ale na vytváření něčeho budoucího pozitivního,“ převzal řečnickou štafetu starosta Chalupa. „Spolek je v tomto ohledu jedním z nejvýznamnějších, pořádá pravidelné poutě, oživil tradici masopustů a tato jeho iniciativa je dalším významným počinem.“

Barokní varhanní skříň byla navržena stavitelem kostela Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. V roce 1775 do ní byly umístěny barokní varhany. Roku 1896 proběhla jejich první rekonstrukce, která však kvůli neodborným zásahům vedla k porušení statiky a celistvosti barokní skříně. Navíc byly varhany vyrobeny z nekvalitního materiálu a byly tudíž velmi poruchové. Devastaci varhan v podstatě dovršil soukromý varhaník, který zahájil práce na opravách a rozšíření stroje v roce 1977. Dnes je zachováno několik původních dřevěných píšťal barokního pedálu, které budou umístěny v depozitáři kláštera či případně v některém muzeu hudebních nástrojů.

„V Praze je mnoho spirituálně bohatých míst, ale není jich tolik, která mají takovou bohatou a v podstatě nepřerušenou tradici a takovou duchovní sílu, jako Břevnovský klášter,“ ujal se slova primátor Bém. „V Praze je spousta barokních památek, ale není jich zas tolik, které by si zasloužily superlativy, v nichž popisujeme zdejší klášter, jeho baziliku a varhany v ní umístěné. V Praze je hodně míst s bohatým občanským životem, ale tak aktivních, jako je iniciátor této sbírky, takových mnoho nevidím.“

Klášter Břevnovský a bazilika sv. Markéty byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek hlavního města Prahy 22. 12. 1964.

Varhany vyrobí česká varhanářská firma Brachtl – Kánský, která má v oboru bohaté zkušenosti a jejíž práci můžeme očima i ušima obdivovat např. v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

V Praze dne 30.9. 2004

  ________________________________________________________________________