Tištěný a zvukový záznam z tiskové konference po zasedání Rady hl. m. Prahy dne 1. 6. 2004 – 16.00

Tištěný a zvukový záznam z tiskové konference po zasedání Rady hl. m. Prahy dne 1. 6. 2004 – 16.00

  zvukový záznam tiskové konference

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hlavního města Prahy

Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci po jednání rady a jako první bod bych vám rád představil nově jmenovanou ředitelku odboru public relations, slečnu Radku Procházkovou. Dnes rada projednala a souhlasila s tím, že od dnešního dne slečna Radka Procházková bude vykonávat funkci ředitelky odboru PR Jako první by na dnešní tiskovce začal pan radní Slezák.

 Jan Slezák, radní hlavního města Prahy

Dobrý den. Já se omlouvám, že začínám dneska jako první, ale bohužel mám konkurzní řízení na ředitele škol a pouze jsem se uvolnil na deset minut. Rada projednala dneska dva tisky, které se týkají školství. První, takový ten méně závažný tisk, je návrh na využití finančních prostředků investičních a rezervních fondů a přijatých darů u škol, které zřizuje hlavní město Praha. Když se podíváte do usnesení a do přílohy, tak jasně zjistíte, kde jaká škola chce jaké finanční prostředky využít. Ten druhý tisk je – patří mezi tisky závažnější, protože se jedná o již druhé kolo optimalizace škol a školských zařízení, které zřizuje hlavní město Praha. Ty první tři návrhy na sloučení, které rada odsouhlasila, jsou návrhy na sloučení školních jídelen u škol, které vlastně každá z nich má právní subjektivitu, tak řeknu třeba školní jídelna – Praha 3, U Vinohradského hřbitova, měla právní subjektivitu, škola také, takže dneska budou vlastně školní jídelna pod školou. Je zbytečné, abychom měli školní jídelny s právní subjektivitou. Takže to se týká tří škol. Druhou školou a školní jídelnou je Sladkovského náměstí – gymnázium, a třetí školní jídelnou je Praha 2, Podskalská, Průmyslová škola střední potravinářské technologie. Další je návrh na sloučení školy, tj. Střední odborné učiliště Praha – Štěrboholy K učilišti, a to se střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Praha 10, Veilova, s účinností od 1. 7. Jedná se o bývalé zemědělské učiliště. Z těch zemědělských oborů se tam prakticky vyučuje minimum nebo možná už řekl bych nic. Většinou ty obory přešly na automechaniky, kde se učí svářeči, zámečníci atd. To jsou stejné obory, jaké učíme na dalších, jiných školách. Dětí je tam velice málo, takže jsme přistoupili na tuto změnu. A druhý návrh je na sloučení Středního odborného učiliště U Uranie, Praha 7, se Středním odborným učilištěm obchodu a služeb, Praha 9, Za Černým Mostem. Tam opět nám ubývají děti. Je tam sice budova, která byla zasažena povodněmi, byla opravena a  byla i velmi dobře pojištěna a vzhledem k tomu, že  tam máme další úbytek dětí od 1. 9., rozhodli jsme se ke sloučení s tímto středním odborným učilištěm a budovu budeme chtít, tak jak jsem říkal dneska radě, využít po speciální školu, kterou zřizujeme a která je umístěna ve velice nevhodných podmínkách. Pak je tam navrženo sloučení Střediska praktického vyučování Praha 1, Rytířská se Středním odborným učilištěm Praha 10, U krbu, což jsme dělali i v minulosti, protože chceme, aby střediska praktického vyučování byla sloučena k jednotlivým školám, jejichž žáci do těchto středisek vlastně jako jediní dochází. Pak je tady návrh na sloučení speciální školy mateřské při fakultní nemocnici Thomayerově a speciální základní školy při Thomayerově nemocnici Praha 4. Tam je to z těch důvodů, že vlastně jsou to obě dvě speciální školy s tím, že myslíme si, že mateřská škola i základní speciální škola při fakultních nemocnicích a vůbec jako takových nemusí mít obě právní subjektivitu, stačí nám jedna, stačí nám u toho jeden ředitel. Nic se prakticky nemění, jde jenom o to, aby to fungovalo jednodušeji. Pak je tady návrh na sloučení Speciální základní školy Milosrdných sester Karla Boromejského, Vlašská 36, se Speciálními školami Karla Herporta, Praha 1, Josefská. Tam je ve funkci na obou školách jedna paní ředitelka, ta vlastně už o to žádala v minulosti – nevím, proč to nebylo realizováno. Dáváme jí 0,5 % platu na jeden úvazek, 0,5 % na druhý úvazek, takže tam dojde ke sloučení na základě žádosti, protože nám to přichází jako docela opodstatněné a logické. Takže to je asi tak vše.

Bc. Radka Procházková, ředitelka odboru PR

Děkuji panu radnímu Slezákovi. Máte, prosím, nějaké otázky? Můžete se ptát. Pokud ne, tak děkuji a prosím o slovo pana náměstka Paroubka.

 Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Dámy a pánové, dostali jste několik tiskových zpráv, tak bych vás upozornil zejména na tu tiskovou zprávu, která se týká dotace pro TRIANGL. Budu mluvit o zprávě, která byla dnes projednána v radě, která se týká plnění rozpočtu hlavního města Prahy a vyúčtování výsledků hospodaření hlavního města Prahy za rok 2003.

V těch jednotlivých částech byla ta zpráva o hospodaření, troufnu si tvrdit, projednána a projednávána v průběhu celého prvního pololetí a prakticky od počátku roku jsme se snažili vyčíslovat, byť předběžně,  výsledek hospodaření minulého roku. Jaký tedy byl minulý rok finančně a hospodářsky pro hlavní město Prahu? Prakticky pět měsíců po skončení roku, po uzavření všech těch účetních operací, výkaznických operací, je to samozřejmě už věc, která se zdá být minulostí, ale přesto minulostí není, protože přebytek hospodaření, který byl vykázán za minulý rok, přebytek likvidity, který byl vykázán, byl již při úpravě rozpočtu města v měsíci březnu zapojen do rozpočtu tohoto roku částkou 3,6 miliardy korun. Tři celé, šest desetin miliardy korun! Když bych vzal, že tady ten materiál je takto silný, tak předpokládám, že málokdo je takový fajnšmekr, že by to celé přečetl, a myslím si, že pro tu základní charakteristiku toho rozpočtu by mohla stačit ta zpráva, ale já uvedu jenom několik málo čísel z toho rozpočtu. Proč jsme se dostali k takto příznivému výsledku hospodaření za minulý rok, kde jsme plánovali, rozpočtovali ztrátu ve výši 9,7 miliardy korun, a dosáhli jsme ztrátu za vlastní hlavní město Prahu ve výši – nebo za Prahu – 3,6 miliardy korun. Čili ta ztráta byla o 6,1 miliardu korun byla tato ztráta příznivější, nižší. Z toho pak se rekrutuje tedy ten příznivější hospodářský výsledek, kde ovšem částkou zhruba 1,2 miliardy korun, z těch 6,1 miliardy korun se na tom podílí městské části, které skončily svým hospodařením  s přebytkem. V souhrnu těch 57 městských částí skončilo přebytkem 1,2 miliardy korun, což je výborný výsledek. To znamená, že to zlepšené hospodaření vlastního hlavního města, toho se týká ta částka 4,9 miliardy korun, a v čem to je, tahleta částka? Je to především ve vyšších příjmech, které byly vyšší téměř o 1,9 miliardy korun. To jsou vyšší příjmy, než říkal rozpočet, který jsme i v tomto ukazovateli navyšovali v průběhu roku. Tak tedy vyšší příjmy o 1,9 miliardy korun. Nižší výdaje v té oblasti běžných výdajů byly o 2,8 miliardy korun. A to je ta podstata toho, co my nazýváme přebytek likvidity, přebytek hospodaření, chcete-li méně odborně, to je částka, kterou jsme mohli zapojit. Z této částky, z této úspory jsme mohli zapojit těch 3,6 miliardy korun do rozpočtu tohoto roku. Posílit rozpočet tohoto roku. Chtěl bych ještě říci, že částkou 1,4 miliardy korun jsme nečerpali ještě investice, ale to samozřejmě není žádná úspora, to je spíš skluz do roku 2004, takže podstata té úspory je v té oblasti běžných výdajů – opakuji znovu 2,8 miliardy korun, překročení příjmů 1,9 miliardy korun po zaokrouhlení, na čemž se podílí především daňové příjmy, které byly překročeny o 2,3 miliardy korun. Čili vynikající vývoj daňových příjmů, ale velmi dobrý vývoj také v oblasti nedaňových příjmů. Co bylo horší, než jsme očekávali, tak to byly přijaté dotace, které byly o 1,5 miliardy korun nižší, především v té oblasti investičních dotací. Tak jak se vyvíjela rozestavěnost, myslím, že tam velkou úlohu v tom sehrála dotace, která měla přijít na výstavbu Českomoravské, která nepřišla, protože v loňském roce ještě nebylo známo, jestli bude uspořádáno mistrovství světa v hokeji či nikoliv, takže nám to přišlo jako půjčka, až v letošním roce nám to přišlo jako dotace. Jinak bychom i v tomto ukazateli měli samozřejmě jiný vývoj. Takže vynikající vývoj daňových, ale také nedaňových příjmů. Celkový vývoj příjmů města výtečný, s jedinou výjimkou, a to sice měl v oblasti přijatých dotací, a výtečný vývoj v oblasti běžných výdajů, kde je vysoká úspora, převyšující 2,8 miliardy korun.

Jinak pokud jsme hovořili s auditorem, během týdne – deseti dnů se dostanete ke zprávě auditora. Bude zveřejněna. Tak zatím to předběžné hodnocení, protože auditor v té veřejné sféře neprovádí hodnocení toho typu jako v korporátní sféře, jako u společností obchodních, že by končil výrokem, ale myslím si, že k hospodaření města auditor nevznáší v té zprávě tak jak jsem s jejím návrhem byl seznámen žádnou věcnou výhradu a pouze některé nevýznamné výhrady formální. Takže s tím nicméně budete – o té zprávě budete ještě informováni černé na bílém. Takže to hospodaření města myslím mělo vynikající průběh, a přestože tento průběh je tak trošku deformován tím, že díky zapojování především cizích rezerv, cizích zdrojů, rezerv hospodaření z předchozích let, vlastně to hospodaření je schodkové. Nicméně je v něm obrovská úspora likvidity a ještě si uvědomme, že v roce 2003 jsme jako město řešili následky povodní. A i přesto máme takovéto výsledky hospodaření. Znova opakuji částku 3,6 miliardy korun z toho přebytku likvidity jsme mohli použít k posílení rozpočtových výdajů tohoto roku. Především se jedná o strategické investice města, které takto mohly být posíleny. To je všechno. Jestli máte nějaké dotazy? Děkuji.

 Radka Procházková

Nejsou otázky, tak děkuji a prosím o slovo pana náměstka Blažka.

 Mgr. Rudolf Blažek, náměstek primátora hlavního města Prahy

Děkuji. Hezký dobrý den. Já bych vás chtěl informovat o tom, že Rada hlavního města Prahy dnes projednala dopad změny sazby daně z přidané hodnoty u služeb, které stanovy hlavního města Praha svým nařízením v souladu s příslušným výměrem ministerstva financí, což jsou mimo jiné nucené odtahy vozidel, služby parkovišť, krematorií, městská hromadná doprava a podobně. U těchto služeb rada konstatovala, že není po osvobození, případného navýšení daně z přidané hodnoty třeba cenu měnit, nikoli však tomu u cen taxislužby na území hlavního města Prahy, kde na základě propočtu, které připravil příslušný odbor daní, příjmů a cen Magistrátu hlavního města Prahy při započítaní sazby daně z přidané hodnoty a její zvýšení z pěti na devatenáct procent, které se rozhodlo ve sněmovně na návrh vlády na konci dubna letošního roku s účinností od 1. května. Došlo k tomu, že u provozovatelů taxislužby, kteří jsou plátci DPH, kterých je zhruba jedna čtvrtina z celkového počtu provozovatelů taxislužby, došlo k citelnému znevýhodnění oproti právě neplátcům DPH. Byť nechceme – mohu zde konstatovat, že na základě propočtů v podstatě dochází k tomu, že při stávající sazbě maximální 22,- Kč provozovatelé taxislužby, kteří jsou plátci DPH, přichází zhruba o 12% svých příjmů – to znamená, srozumitelně přeloženo, za nějakých 19,30 – 19,40 za kilometr, nikoli za 22,-- korun. Dnes rada souhlasila se záměrem na zvýšení jízdného v pražské taxislužbě právě s ohledem a jako reakci  na navýšení právě sazeb DPH z 5 na 19 %, tento záměr bude rozeslán do připomínkového řízení městským částem, ale především ministerstvu financí, od kterého očekáváme jasné stanovisko a bude se jím do konce června zabývat tak, aby od 1. července, pokud tedy nebude zásadních připomínek, mohlo dojít k tomuto navýšení. Konkrétně jde o nástupní sazbu, která je dnes 30,- korun – navýšení na 34,- korun, ale je to maximální  cena, to neznamená, že to je cena fixní, ale maximální, to zdůrazňuji. Jízdné 22,- korun – navrhuje se sazba 25,- korun. U čekací doby za jednu minutu – maximální cena se navrhuje zvýšit na 5,- korun. Chtěl bych zde říci, že toto rozhodnutí parlamentu nás samozřejmě částečně nemile zaskočilo, neboť rada projednává v této chvíli zatím na pracovní úrovni komplexní materiál k taxislužbě, který se bude zabývat pravidly provozování taxistanovišť obecně, jak správcovských či nesprávcovských, kvalitou poskytovaných služeb, cenovými kontrolami a vůbec kontrolami dodržování dalších předpisů, včetně jak jsme očekávali a předpokládali velmi korektního a systémového posouzení cen pražské taxislužby v návaznosti na to, že poslední změny cen pražské taxislužby byly v roce 1999. Uplynulo přece jenom pět let, určité vstupy se změnily. Nicméně toto nás samozřejmě svým způsobem donutilo k reakci tak, abychom znevýhodnili ty provozovatele taxislužby, kteří jsou plátci. To znamená jsou povinni odvádět daň z přidané hodnoty. Vše.

 Radka Procházková

Děkuji panu Blažkovi. Máte, prosím, otázky?

 Libuše Hanzalová, ČTK

Jaký je nárůst ceny u čekací doby?

 Mgr. Rudolf Blažek

Čtyři koruny v současné době je maximální cena. Navrhuje se pět korun za minutu.

 Radka Procházková

Takže má ještě někdo nějaké otázky? Pokud ne, tak děkuji a – ano?

 Mgr. Rudolf Blažek

Já bych vás ještě s dovolením chtěl informovat o tom, že městská policie – je tady pan ředitel městské policie případně k dispozici, posléze i k dotazům ke konci tiskové konference. Od dnešního dne standardně jako každý rok – máte k tomu tiskovou zprávu k dispozici – městská policie připravila určitá opatření v souvislosti s nadcházející letní, potažmo turistickou sezónou na území hlavního města Prahy. Jednak je to zvýšená hlídková činnost v tramvajových linkách, které jsou vytipovány a které jsou spíše pověstné a skutečně nebezpečné z hlediska potencionálních kapesních krádeží. Za druhé městská policie zavede opět v letní sezóně ta mobilní stanoviště, kdy za podpory 35 studentů středních a vysokých škol, kteří jsou adekvátně jazykově vybaveni, především angličtinou a němčinou, budou poskytovat informace turistům, především ale občanům Prahy, konkrétně na Václavském a Staroměstském náměstí a  před Zlatým andělem na Smíchově. Jenom pro informaci a v té tiskové zprávě je to uvedeno, že vloni poskytli téměř 14 tisíc informací a mimo jiné 334 dotazujícím se občanům, lidem, kteří potřebovali pomoc, jim tuto pomoc poskytli. Třetí opatření, které si myslím je potřeba zmínit, je to, že na teritoriu Královské cesty, především v denní době a v podvečerní době bude 18 strážníků nepřetržitě posilovat právě Královskou cestu, počínaje samozřejmě – včetně Staroměstského náměstí, ulice Celetné atd. a pochopitelně to poslední, a to bych chtěl zde zmínit, je to, že v rámci změny hlídkové služby v metru, bude městská policie dvanácti hlídkami nepřetržitě právě v těch exponovaných dobách, v odpoledních a večerních hodinách jaksi střežit  především vlaky a vykonávat službu ve vlacích pražského metra právě zase z důvodu řekl bych zvýšeného náporu turistů, ale i pochopitelně i zvýšené návštěvnosti hlavního města Prahy v letních měsících. Jinak pan ředitel Kotrouš je samozřejmě plně k dispozici, je támhle v rohu schován. Tak po tiskové konferenci, pokud se ho chcete na něco zeptat nebo doplnit, tak je k dispozici.

 Radka Procházková

Děkuji a prosím o slovo pana Sklenáře, zástupce ředitele Magistrátu hlavního města Prahy.

 Ing. Miroslav Sklenář

Ještě jednou dobrý den.  Já bych rád prezentoval dva materiály, které dnes rada projednala. Zprávy k tomu máte. Jeden se jmenuje Plán informačních aktivit v rámci JPD Cíl 3 a druhý se jmenuje Postup přípravy na čerpání finančních prostředků – Cíl 2 a Cíl 3. Jde o to, že jak určitě vy víte, v tisku, v médiích v poslední době se prezentuje kolik vlastně Českou republiku bude stát vstup do Evropské unie. Objevují se zprávy, že na vstupu Česká republika nemůže prodělat, že ta částka letos a vůbec za první tři roky členství bude pro Českou republiku kladná. Problém je v tom, že to, co ze státního rozpočtu a z dalších odvedeme do Bruselu je dané, to, co dostaneme je dané pouze stropově. Takže my víme, jakou částku může čerpat Praha pro Cíl 2, pro Cíl 3 v období let 2004 – 2006, ale problém je v tom, že musí být dostatek projektů, které umožní částky čerpat. A zkušenosti z poslední vlny nových členů hovoří o tom, že i takovým zemím, jako je Rakousko a Švédsko, se nepodařilo v prvním období po vstupu vyčerpat veškeré zdroje, které měly k dispozici, a pouze Finsko dosáhlo asi úrovně 96 – 98 %. Takže rada hlavního města tomuto problému věnuje velkou pozornost a jednou měsíčně je průběžně informována o tom, jak příprava na čerpání prostředků probíhá. U toho Cíle 2, tam je odpovědné ministerstvo pro místní rozvoj, je tam zpoždění, není tak velké jako u Cíle 3, kde je odpovědné ministerstvo práce a sociálních věcí. U toho Cíle 2 už existuje tak zvaný monitorovací výbor, který vlastně řídí přípravu zásadních dokumentů. Ty dokumenty už byly dokonce některé vytvořeny, tak zvaný programový dodatek, ale ještě pořád není operační manuál, není příručka zpracovatele ani příručka hodnotitele. Čili je evidentní, že i když už jsme členy Evropské unie a můžeme čerpat peníze, tak asi těžko lze připravit projekt, když neexistuje příručka zpracovatele. A jak jsem už říkal, u Cíle 3 je to ještě složitější, tam se ten monitorovací výbor sešel teprve koncem dubna. Tam není ani operační manuál, ani programový dodatek, a dokonce vlastně ani evropská komise ještě neschválila programové dokumenty. Čili tam je zpoždění i na straně evropské komise. Nicméně rada hlavního města, hlavní město i magistrát je si vědomo, že čerpání finančních prostředků je skutečně důležitá věc, proto v oblasti JPD 2  17.dubna byly zveřejněny inzeráty, které potencionální uchazeče upozorňují na to, že i když je určité zpoždění, tak řekněme reálně od podzimu bude možnost předkládat projekty a bude možno žádat o prostředky Evropské unie. U Cíle 3 je to trošku složitější, protože to je vlastně oblast, kde bude více projektů a menší částky. Navíc je tam ještě větší zpoždění, takže právě chceme udělat v plánech informačních aktivit chceme udělat takové opatření, že nejprve zmapuje magistrát, kdo by případně, které subjekty by mohly peníze čerpat a ve druhém kroku se s těmito subjekty spojíme a pokusíme se vyzjistit, jaké projekty mají připravené a zkusíme jim nějak pomoci v tom, aby se vyčerpalo co nejvíc peněz. Tam určitě víte, že ta částka, která se nevyčerpá v letošním roce, se převádí na rok 2005 a 2006. Ale samozřejmě je jasné, že z hlediska přípravy a hodnocení projektů by bylo asi nepříjemné, kdyby se jich nejvíc objevilo v druhém pololetí 2006. Děkuji.

 Radka Procházková

Chcete se, prosím, na něco zeptat k tomuto tématu? Nebo celkově ke všem tématům – nebo i ještě na jiné téma? Pokud ne, moc vám děkujeme, že jste sem dneska přišli a těšíme se příště na viděnou!