V Praze končí Operační program Praha – pól růstu ČR úspěchem. Peníze putovaly do cca 1 600 projektů

Vlajka Evropské unie
25. července 2024
25. července 2024

Hlavním cílem Operačního program Praha – pól růstu ČR (OPP PR) v programovém období 2014-2020 bylo zajistit efektivní realizaci investic v klíčových oblastech města. Mezi ně patří výzkum a vývoj, energetické úspory, podpora sociálního začleňování a investice do vzdělávání. Celková alokace programu byla stanovena na necelých 11 miliard korun, přičemž díky němu vzniklo přibližně 1 600 projektů. Veškeré finance byly již vyčerpány.

  • 3 minuty čtení

Schválení programu je datováno na červen 2015, kdy byly vyhlášeny i první výzvy z konečných více než 60 v roce 2022. Výzvy se dělily na čtyři prioritní osy: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; Udržitelná mobilita a energetické úspory; Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a dále Vzdělání a vzdělanost a podpora zaměstnanosti. První projekty byly přitom zahájeny už v roce 2016.

„Hlavní město Praha začínalo OPP PR v situaci slabého žáka, ale podařilo se mu skončit na pozici premianta mezi všemi operačními programy v České republice. Velký dík patří všem, kteří se na něm podíleli. Je to dobrá vizitka a úspěch hlavního města,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání Zdeněk Kovářík.

Pražský multifondový program měl k dispozici finance ve výši 10,78 miliard korun, přičemž Evropská unie se na financování podílela z 50 procent. Jednalo se o finance z Evropského sociálního fondu (ESF) zaměřeného na zlepšování příležitostí k zaměstnání a vzdělávání a pomoc fyzicky, mentálně nebo sociálně znevýhodněným lidem a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), jehož cílem je zmírnit hospodářské a sociální rozdíly jednotlivých oblastí investicemi do výroby, dopravy, vzdělávání, budování sociálních a zdravotních středisek, do výzkumu a vývoje a do oblasti životního prostředí.

„Cesta pražského operačního programu byla rozmanitá. Počáteční zájem pražských žadatelů byl menší vzhledem k užšímu zaměření programu a odlišným parametrům. Postupem času se díky práci na zjednodušení pravidel a podmínek pro realizaci projektů podařilo počáteční ostych žadatelů překonat a ve většině výzev jsme začali zaznamenávat převis poptávky, což umožňovalo výběr skutečně kvalitních projektů,“ uvádí ředitel odboru evropských fondů Magistrátu hl. m. Prahy Karel Andrle a dodává: „V rámci programu jsme dokázali reagovat i na nečekané situace a finanční prostředky směrovat tam, kde to bylo pro pražské žadatele nejpalčivější – například do programu Covid-Praha, což pomohlo podnikatelům překlenout období pandemie (úvěry pro 300 podnikatelů přesáhly 1,25 miliard korun). Závěr můžeme zhodnotit pozitivně i díky vyjádření zástupců Evropské komise, kteří blahopřáli k tomu, že jsme přidělenou alokaci programu vyčerpali jako první ze všech dobíhajících operačních programů v ČR.“

V nejmenším českém programu co do objemu financí se nakonec podařilo uskutečnit 1 600 projektů napříč všemi čtyřmi oblastmi (prioritními osami). Výsledkem na poli výzkumu, technologického rozvoje a inovací byla podpora 830 podniků, posílení vzájemné spolupráce výzkumného a podnikatelského sektoru prostřednictvím 104 inovačních voucherů a 163 aktivit proof-of-concept.

Prioritní osa 2 na podporu udržitelné mobility a energetických úspor se stala důležitou součástí operačního programu, což by mělo přinést nejen ekonomické úspory, ale také zlepšení kvality ovzduší a životního prostředí v hlavním městě. Finální částka do náročných projektů vyžadujících dlouhou přípravu i samotnou realizaci činila konečných 2 940 670 100 korun. Postaveno bylo téměř 900 parkovacích míst v systému P+R, vybudovány byly čtyři inteligentní budovy s nulovou spotřebou energie a bylo také zakoupeno 29 elektrobusů a trolejbusů pro Pražany.

Podpora mířila i do 47 sociálních bytů nebo 25 komunitních center. Největší počet projektů se podařilo dokončit na poli vzdělání – celkem se postavilo 141 nových tříd, díky čemuž se navýšila kapacita o 18 tisíc žáků, zlepšila se kvalita prostředí včetně dostupnosti pomůcek a odstranění bariér, což umožňuje zapojení vyššího počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného prostředí. Byly vybudovány dětské skupiny, které nabízejí díky podpoře o 1 000 míst více.