Velkou koalici si představuji jen jako řešení krize, říká Pavel Bém

Právo | 29.8.2009 | rubrika: Rozhovor | strana: 7 | autor: Petr Janiš

 

Právo | 29.8.2009 | rubrika: Rozhovor | strana: 7 | autor: Petr Janiš

 

*Pane primátore, vyrazil jste do kampaně na kole a na čele už máte šrám. Vyhlédli si vás také někde potetovaní svalovci?

Chtěl jsem v nadsázce začít rozhovor konstatováním, že volební kampaň je u nás stále tvrdší. Můj šrám je způsoben sportem, naštěstí se jedná jen o banalitu. Hrubost politiky, vajíčka, kameny, to vše je malý krůček vzdáleno od organizovaného násilí. Považuji to za cestu do pekla. Pevně věřím, že se jednalo o jednorázové excesy, které nebudou mít žádné pokračovatele. Vypjatá předvolební atmosféra dělí českou veřejnost na dva tábory. Střet politických stran musí být střetem idejí, vizí, programů, rozhodně ne střetem kamenů, vařených či nevařených vajíček. Nebojím se ani mítinku, ani kontaktní kampaně, jsem přesvědčen, že v Praze se nemáme za co stydět. Politik se nesmí bát vystoupit před voliči na veřejnosti, nemohl by dělat svoji práci.

* Při jakém sportu se vám to stalo?

Mám šrámy i na rukou ze čtyřdenního poměrně náročného lezeckého pobytu v nádherných tisícimetrových skalních stěnách Dolomit. Drobný šrám na levém obočí nemám ani od kamene, ani od vajíčka, ale od squashové rakety mého kamaráda. Abych ho neurazil, jen dodám, že je to způsobeno spíš mou nešikovností než jeho neobratností. Nestačil jsem uhnout.

* Řeknete mi, o kterého kamaráda šlo?

Ne, to nejde.

* Jste dvojka na pražské sněmovní kandidátce ODS, takže je jasné, že se v říjnu stanete poslancem. Už víte, jestli po volbách a po sedmi letech opustíte primátorské křeslo?


Určitě neopustím primátorské křeslo po sedmi letech. V roce 2006 jsem ve volební kampani slíbil Pražanům za několik málo minut jejich času čtyři roky. A přestože jsem v nich stačil odjet na jednu velmi náročnou expedici do Himálají, troufnu si tvrdit, že jsem věnoval obrovské množství času, energie, nápadů, vůle, neústupnosti tomu, aby se Praha někam posunula. A myslím si, že je vidět, že se dostala ekonomicky do mimořádně konsolidované a solidní pozice, která jí umožňuje přežít hospodářskou krizi. Zbavila se povodní a vytvořila jedinečný systém protipovodňové ochrany. Navzdory krizi se pustila do obrovských dopravně infrastrukturních investic, bez nichž není možné v budoucnu vidět rozumný život města. Slíbil jsem, že věnuji čtyři roky, a to se stane.

* Paralelou může být středočeský hejtman David Rath (ČSSD), shodou okolností také druhý muž tamní kandidátky. Vy nemáte obavu z kritiky, že sedíte na dvou židlích, jaká postihla jeho?

Nevím, co plánuje pan Rath. Ale já nemám obavu z nějaké kritiky. Upřímně řečeno, v ČR je tradicí, že ve vysokých exekutivních funkcích, např. předsedy vlády, ministrů jsou dotyční také poslanci. Nikdo to nezpochybňoval jako střet zájmů. Nikdo se neptal, jestli je možné zvládnout mandát poslance a zároveň být výkonným členem vlády. V evropském kontextu je běžné, že starostové velkých měst sedí v národním parlamentu. Hájit potřeby měst v parlamentu má svou logiku. Hlavní důvod, proč jsem se rozhodl kandidovat do Sněmovny, spočívá v tom, že v roce mandátu, který mi v Praze zbývá, bych strašně rád dotáhl některé sliby, projekty, které jsem si vzal do hlavy a které považuji za důležité. Bez každodenního kontaktu s Poslaneckou sněmovnou nejsou realizovatelné. Praha sice má legislativní iniciativu, ale nejsme příliš úspěšní v prosazování našich návrhů. Setkáváme se s pragofobickým úsudkem: No jo, to jste vy, Pražáci... Vím, že bez jasné zákonné normy nebudu schopen garantovat dokončení nadřazeného dopravního skeletu v hlavním městě.

* To znamená vnější obchvat?

Nadřazený dopravní skelet je celý systém, do něhož patří vnější obchvat pro tranzitní dopravu, včetně kamiónů, vnitřní, především tunelový komplex, které dnes za obrovské peníze z vlastního rozpočtu stavíme, a samozřejmě sedm radiálních komunikací, které by je propojily.

* A jak to chcete v parlamentu zařídit?

Pokud to nebude možné jinak, tak speciálním zákonem. Praha dnes tvoří 11 % české populace, 15 % pracovního trhu, 25 % ekonomické výkonnosti celé země. Přes Prahu vedou všechny významné české i transevropské dopravní sítě. Neexistence nadřazeného dopravního skeletu a vnějšího okruhu se nedotýká jenom nás, Pražanů. Dotýká se celé ČR a nejenom jí. To, že dopravní skelet není dokončen, považuji za jeden z největších hříchů předchůdců a sám dělám vše pro to, aby se tak stalo. Pokud to nejde bez ní, musí to jít se zákonnou normou.

* Když už nejste v nejužším vedení ODS, pomýšlel byste jako poslanec také na vládní funkci?

Protože jsem slíbil, že dám Praze čtyři roky svého času a slib chci dotáhnout, nepomýšlím na vládní funkci.

* A chcete za rok obhajovat primátorský post?

V tuto chvíli jsme na začátku horké fáze kampaně. Nevíme, jak bude vypadat situace po volbách, zdali vítěz bude schopen sestavit rozumnou, funkční vládu. Je asi zbytečné dodávat, že si přeji, aby ODS vytvořila rozumnou pravicovou konzervativní vládu. Utopií je vést v tuto chvíli diskusi o tom, kdo v ní má sedět. Bude to v kompetenci předsedy vítězné strany. Co bude za rok, opravdu vůbec netuším. Jsem ale přesvědčen, že je možné krátkodobě plnohodnotně skloubit funkční mandát primátora s mandátem poslaneckým. Nejsem ale teď přesvědčen, jestli je ten mandát možné skloubit dlouhodobě, a tím se možná liším od některých svých politických soupeřů či dokonce kolegů. Odpověď budu muset nalézt vlastní zkušeností. Za rok budu moudřejší.

* Pokud by se opakoval volební pat, uměl byste si představit velkou koalici ODS s ČSSD?

Už jsem před prosincovým kongresem na sklonku loňského roku říkal, že velké koalice považuji za nešťastné, byť možné řešení, a že je třeba je vnímat jako řešení krizové. V Praze na magistrátní úrovni v roce 2002 vznikla velká koalice, ale uvědomme si, že v té chvíli bylo město pod vodou nebo zaplaveno bahnem. Nebyl prostor pro politické hrátky, jedinou cestou byl širší politický konsenzus v podobě velké koalice. Díky bohu, že jsme tak učinili, protože Praha je dnes skutečně za vodou. Taková velká koalice by byla bývala podle mého názoru ospravedlnitelná v roce 2006 po parlamentních volbách, které skočily patem sto na sto. Preferoval jsem tehdy velkou koalici na krátké období do předčasných voleb. Rizika, o nichž jsem v roce 2006 hovořil, se do posledního písmenka naplnila, včetně prokorupčního, nesmírně rizikového chování, které vstoupilo do politiky, přetahování poslanců na jednu či druhou stranu a ve finále dokonce pád vlády. Kdyby volby skončily obdobným patem, věřím ale, že se to tentokrát nestane, jako krizové řešení si dovedu představit takové uspořádání velké koalice. Ale zase s jasnou preferencí dočasného mandátu do jasně definovaného termínu předčasných voleb.

* V létě se začala o pražský magistrát zajímat švýcarská policie kvůli tomu, že obstavila konto Romana Janouška, o němž se píše, že to je váš přítel. Myslíte, že to také souvisí s kampaní?

Naštěstí prokazatelně vím, že švýcarská policie se nikdy nezajímala o pražský magistrát. Z některých seriózních sdělovacích prostředků jsem pochopil, že se švýcarská prokuratura dotázala české strany, konkrétně tedy pana Janouška. Předpokládám, že jí pan Janoušek odpoví. Tím to pro mě končí, nikde nebylo vzneseno žádné obvinění, natož prokázaná skutková podstata trestného činu. Vše, co jsem o tom slyšel, jsou neuvěřitelně nafouknuté mediální bubliny, za kterými bohužel vždycky někdo stojí. V tuto chvíli to není podstatné, stejně tak nepovažuji za podstatný příběh, který rozvířila ve vodách magistrátu má náměstkyně Markéta Reedová. Necitlivě, zbytečně, bez jakýchkoli důkazů vlastně téměř obvinila dva vysoce postavené magistrátní úředníky. Donutilo mě to požádat tyto administrátory, aby se k věci vyjádřili na jednání rady. Učinili tak a veškeré spekulace kategoricky odmítli. Tím pro mě ten příběh skončil s určitým hořkým dovětkem. Myslím si, že ve slušné společnosti se to nedělá. Je to jedna z výhrad, které k náměstkyni Reedové mám. Druhým dechem musím dodat, že přesto platí padni komu padni. Kdyby se kdykoli ukázalo, že někde byla naplněna skutková podstata trestného činu, byť je to nejbližší kamarád, není prostě možné měřit dvěma metry. Pak nechť konají orgány činné v trestním řízení. Zdůrazňuji, že v tomto případě o nic takového nejde. Jedná se o neférový a nepoctivý předvolební boj, chci věřit, že skončí s uzavřením volebních místností.

* Říkal jste, že Praha je navzdory ekonomické krizi v dobré kondici. Není v ní ale dopravní podnik. Může se v Praze zase zdražovat jízdné?

Stoprocentně mohu garantovat, že ani v letošním, ani v příštím roce se nezdraží jízdné. Před dvěma lety se zdražily předplatní kupóny o zhruba 10 % a jednorázové jízdné v průměru o 40 procent. Tehdy schválený střednědobý finanční výhled ekonomického vývoje dopravního podniku nepočítá ani v roce 2009, ani 2010 s jakýmkoli zvyšováním tarifů v MHD. Je třeba si uvědomit, že dlouhodobě rostou ceny pohonných hmot, síť MHD se rozšiřuje, náklady stoupají a stát nepomáhá Praze s úhradou nákladů. Město každou jízdenku dotuje zhruba 70 procenty. Podnik není soběstačný a takové nastavení ho staví do vazalského vztahu k hlavnímu městu. Z mého pohledu to není dlouhodobě udržitelné, ani to není obvyklé v evropských městech. Dopravní podnik se musí více postavit na vlastní nohy. Před dvěma lety jsem zahájil poměrně bolestný proces auditů, které ukázaly, že v podniku byla přezaměstnanost a bylo kde ušetřit. Úspory dosáhly téměř jedné miliardy korun. Rád bych pochválil i odboráře, kteří celý transformační proces podpořili. I to je neobvyklé. Počet pracovních míst se snížil o tisícovku, jednalo se o jedno z největších propouštění v Praze po roce 1989. Absolutorium patří odborářům dopravního podniku, že byli tak odpovědní a přijali můj koncept postavený na tom, že organizace musí být především ekonomicky zdravá. Teď přichází druhá fáze, celkové výkony by měly být efektivnější, a pokud je to možné, také lacinější. Lze toho dosáhnout např. outsourcingem některých funkcí a služeb, zdůrazňuji nikoli privatizací. To nemáme skutečně v úmyslu. Věřím, že odboráři nakonec i tento záměr pochopí.

* Problematická je oprava Karlova mostu. Městští památkáři přistoupili na některé výtky ministerstva kultury. To tvrdilo, že most ztrácí autenticitu a že chybí stavbě historický průzkum. Pane primátore, kde je chyba?

Rozdělil bych problém Karlova mostu na dvě části. Za prvé je ho třeba opravit. Vstoupila do něj nejspíše nešetrná rekonstrukce v 70. letech za minulého režimu, do mostu bylo vsazeno betonové jádro, změnilo parametry vlastního mostu. Už asi před deseti lety se kolem opravy rozhořel spor, který rozdělil odbornou veřejnost na dvě skupiny. Ta menší chtěla vyměnit celý betonový monolit, ale znamenalo by to obrovský zásah do celé konstrukce a uzavření jedné z nejnavštěvovanějších památek na dva tři roky. Šetrnější varianta respektovala ten totalitní zásah a řešila problém izolace prostřednictvím moderních technologií, opravy zábradlí, soch, dlažby, včetně vlastní mostní konstrukce, pilířů celého Karlova mostu. U odborné veřejnosti zvítězila. Mou podmínkou bylo, že se rekonstrukce bude dělat za supervize nejen odborné, ale i laické veřejnosti, že most bude přístupný. Jsem přesvědčen, že to je základní jádro problému. Někteří se neztotožnili s vybranou variantou a výsledkem je, že v uplynulých 18 měsících byly hledány nejrůznější záminky pro to, aby vlastní rekonstrukce mohla být kritizována. Z některých zpráv inspektorek ministerstva kultury mě jímá děs a hrůza, jak někdo od stolu může s takovou zarputilostí, a troufnu si tvrdit i s neodborností, činit závěry, které s reálnou památkářskou praxí nemají mnoho společného. Odpověď na otázku, zda existují nějaká závažná pochybení v technologii vlastní rekonstrukce, že bychom mohli uvažovat o tom, že se jedna z největších památek Prahy a celé ČR ničí, zní nikoliv. Existují pochybení více méně administrativního charakteru, která sice most nepoškodila, ale která by měla být dodržena? Odpověď zní: nejspíš částečně ano. Bylo nezbytné naplnit dikci zákona a napravit to sankcí. Proto vlastně stát jménem města udělil hlavnímu městu Praze tu symbolickou pokutu ve výši tuším 54 tisíc korun. I mně to přišlo absurdní a přitažené za vlasy, nicméně je to naplnění dikce zákona. Čili opravit most je nezbytné, děje se tak pod dohledem odborné i laické veřejnosti. Neustále se ale dotýkáme sporu původních dvou odlišných koncepcí, jak se má most rekonstruovat.

* Proč se teď tak vyostřily spory města s taxikáři?

Spory jsou to poměrně staré. V roce 2002, když jsem nastupoval do funkce, v rozporu se zákony se chovalo zhruba 66 % taxikářů, dnes je nepoctivých méně než 6 procent. Chci říci, že naprostá většina pražských taxikářů jsou slušní, poctiví živnostníci. Existuje drobná skupinka, která si stanovuje vlastní ceny a jezdí za 90 korun na kilometr a okrádá zákazníky. Podle mě se jedná o zločin a proti zločinu je třeba bojovat. Budeme tak činit, až prostě tento zlořád vymýtíme. I když se nepoctiví taxikáři naše nekompromisní kroky snaží napadat, protože i naši právníci udělají chybu, nic to nemění na faktu, že tito nepoctivci dělají Praze ostudu. Nepolevíme v úsilí je buď zpacifikovat, nebo z Prahy vyhnat.

* Víte už, kdo povede pražskou zoo?

Do posledního října ji vede Petr Fejk. Připravujeme výběrové řízení, eviduji v tuto chvíli čtrnáct zájemců o tuto odpovědnou a mimořádně krásnou práci. Sám v tom nemám vůbec jasno, tendr bude vypsán příští týden. Vyhrát musí ten nejlepší.

 

 

31. srpna 2009
31. srpna 2009