Výstava přibližuje historii a perspektivy sportu - Právo - 24. 6. 2003

Silák Bivoj, který donesl na hřbetě obrovského kance kněžně Libuši, na výstavě o pražském sportu? Můžeme ho považovat za předchůdce vzpěračů, zdůvodňují s úsměvem černobílý obrázek reka se zvířetem na zádech na jednom z panelů autoři výstavy, která je do konce srpna k vidění v Sále architektů na Staroměstské radnici.

Pradávno se zrodila řada sportů. "Třeba ve středověku zaznamenáme řadu lidských činností, které lze považovat za předchůdce novodobých sportů: šerm, lukostřelba, míčové hry, jízda na koni," konstatuje Ladislav Honeiser, jeden z tvůrců akce, kterou pořádá útvar rozvoje města. Ten dostal za úkol vytipovat vhodné pozemky v metropoli, kde by přicházela v úvahu nová sportoviště pro letní olympiádu v letech 2016 nebo 2020, o niž město projevilo zájem.

"V té souvislosti jsme se zahloubali i do historie sportu," doplnila Eva Skalická, podle níž dnes Praha ve srovnání s ostatními metropolemi vykazuje značný deficit sportovišť v přepočtu na jednoho obyvatele. Nejvíc chybějí bazény, ledové plochy a moderní komplexní zařízení. Minulost sportování u nás je přitom podle ní velmi pestrá. "Málokdo si uvědomuje, že první sportovní budova je Míčovna na Pražském hradě z let 1567-69," upozornil Honeiser. Sport - atletika, veslování, cyklistika, fotbal - se k nám dostal prakticky ve stejnou dobu, kdy vznikal v Anglii a Francii.

Kapitola věnovaná Sokolu mj. říká, že nejstarší sokolovna, z let 1863-64, stojí na Sokolovské třídě, největší na Vinohradské ulici. První slety se konaly na Letné, odtud se přestěhovaly na Strahov, kde byl po roce 1930 dokončen stadión s největší cvičební plochou na světě. Lidé se dozvědí, že Letná byla největší a nejvyužívanější plochou pro sport, např. ve 30. letech stál na pláni klusácký stadión, tenisové kurty, odehrála se tam i ženská olympiáda v roce 1930. Tradici má i cyklistika. První velodrom stával v Bubenči a od půle 90. let 19. století na dnešním náměstí Jiřího z Poděbrad.

Samozřejmě nechybí část o fotbalu s fotografiemi obsypaných tribun, což se dnes už nevidí. Někoho možná udiví, že před Strakovou akademií se na Vltavě nalézala rychlobruslařská dráha, v létě se v řece konaly závody napříč. K vidění je též model íceúčelové haly ve Vysočanech, mapa, kde by bylo možné budovat nová sportoviště pro OH.

Podle ředitelky útvaru rozvoje města Světlany Kubíkové padne odpověď na otázku, zda je Praha schopná zorganizovat olympiádu, na jaře. Do té doby je třeba vyhotovit řadu analýz. "Nevrhneme se do dobrodružství, pokud si nebudeme jisti, že pro Prahu skončí dobře," ujistil šéf Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

LUCIE FIALOVÁ

24. června 2003
24. června 2003