Významné osobnosti uctily památku bojovníků za svobodu před budovou Českého rozhlasu

 

Na květnové události roku 1945 s úctou zavzpomínali před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě významní představitelé Českého státu a pamětníci Českého národního povstání. Na místě se sešlo několik stovek diváků, pamětníků, bojovníků za svobodu. S položením věnce a proslovem k 65. výročí se připojil také primátor hl. m. Prahy Pavel Bém.

 

„Vážený pane prezidente, vysocí ústavní činitelé, vážená paní předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu, pamětníci květnových událostí v pražských ulicích, dovolte, abych letos vyjádřil radost a osobně přivítal i zástupce té nejmladší nastupující generace, žáky a studenty pražských základních a středních škol.

„Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!“ tato slova přesně před pětašedesáti lety, 5. května 1945 ve 12 hodin 33 minut zaznělo odtud, z tehdejšího Československého rozhlasu, jako zoufalé volání hlasatele Kozáka o pomoc. Českoslovenští četníci se těsně před tím střetli s pětašedesáti vojáky přivolaného cyklistického oddílu SS a došlo k přestřelce přímo v budově. V té době už byla střelba slyšet v celé Praze.

Praha „Mater urbium“ stověžatá matka měst se tak stala jedním z klíčových míst, kde se definitivně uzavřela jedna z nejtemnějších, nejkrutějších, nejničivějších a nejabsurdnějších kapitol naší civilizace i naší novodobé historie, Druhé světové války. Těch, kteří byli přímými účastníky a jsou tak autentickými nositeli naší národní hrdosti i paměti, těch je mezi námi čím dál tím méně. Ubývá pamětníků, kteří mohou popsat hrůzy pěti pražských krvavých dnů. Ubývá těch, kteří mohou být nezpochybnitelným vzorem pro naše děti, vnuky, nastupující generaci, kteří mohou být zrcadlem osobní odvahy, zrcadlem odpovědnosti za český národ, zrcadlem odhodlání i hrdinství v obhajobě hodnot nejvyšších: Svobody, národní suverenity a demokracie. „Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.“ To jsou slova klasika Imanuela Kanta.

Ubránění rozhlasu a fakt, že se českým bojovníkům podařilo udržet pod kontrolou rozhlasovou síť, bylo naprosto klíčové. Prostřednictvím obnoveného českého vysílání uslyšeli Pražané i první prohlášení předsedy České národní rady, která se stala organizačním centrem pražského odporu.

Pověřenec České národní rady pro vojenské otázky povstání kapitán Jaromír Nechanský měl o možnostech ozbrojeného odporu pochyby. Ještě 4. května se v depeši do Londýna netajil obavami: „Bohužel, vojenské věci byly zdejšími politiky opomíjeny. Pokud se týká zbraní, není zde nic, co by stálo za řeč. Proto zoufale čekáme na vaše shozy. Opakuji znovu – v Praze beze zbraní nelze vést žádnou akci.“  Podpora ale nikdy nedorazila. Přesto odvaha a statečnost a pravděpodobně i vědomí hodnot, za které se bojuje, nakonec zvítězily.

Na tomto místě už byly, za 65 let od pražského povstání a konce Druhé světové války, proneseny desítky, možná stovky projevů. Patetických, dojemných i věcných. Chytrých, možná i hloupých. Motivujících, i vzpomínkových. Jedno je ale, podle mého soudu, potřeba připomínat zas a znovu. Nezapomeňme na hrdinství, čest, odpovědnost, odvahu a vlastenectví v tom nejlepším slova smyslu. A tyto hodnoty, pokud možno, ctěme a předávejme našim dětem, vnukům, naši nastupující generaci. Jenom tak zachováme naši národní paměť a s ní naši národní hrdost. Už kvůli těm, kteří za tyto hodnoty položili oběť nejvyšší, vlastní životy, to musíme udělat. Čest jejich památce,“ řekl pražský primátor Pavel Bém před budovou Českého rozhlasu.

 

 

V Praze 5. 5. 2010

 

---

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně zvolen 30. 11. 2006, působnost v oblasti finanční a zahraniční politiky, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl. m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl. m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl. m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.

---