02142003-Zahájení desátého plesu Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy

Vážené dámy,

Vážení pánové,

  s potěšením Vás vítám na jubilejním, již desátém plese Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, který se koná v rámci oslav 150. výročí založení profesionálního hasičského sboru na území města Prahy.

Letošní oslavy se konají pod heslem „150 let pomáháme, zachraňujeme“, ale rád bych připomněl, že se sice před sto padesáti lety Praha zařadila po bok významných evropských metropolí, kde městští radní nezapochybovali o nezbytnosti profesionální veřejné vycvičené služby na ochranu před požáry a přírodními katastrofami, ale organizace ochrany města před požáry a katastrofami má v Praze dávnější tradici. Organizování požární ochrany Prahy sahá až do čtrnáctého století a stálé požární hlídky existovaly v Praze již dokonce od roku 1821.

Jak dokládá dlouhá historie a dokumenty o činnosti ve prospěch občanů a návštěvníků hl. m. Prahy, pražský hasičský sbor se vždy osvědčil. Ve vaší práci se přitom velice často nejedná jen o použití požární techniky a taktických postupů při likvidaci požárů a technických havárií, jak praví příručky, ale především jde o osobní statečnost a nasazení pražských hasičů, kteří bez ohledu na vlastní nebezpečí poskytují pomoc svým bližním a svému městu.

Vážené dámy a pánové, je mi líto, že ani z části zde nemohu vyjmenovat významné zásahy pražských hasičů jako požár Národního divadla v roce 1881, požár Staroměstské radnice v květnových dnech roku 1945 či požár století, požár Veletržního paláce roku 1974. Bohužel nelze ani zapomenout – jako poučení pro budoucnost - na zneužití hasičů politickou mocí, a to např. v roce 1942 při dobývání parašutistů v Resslově ulici či v srpnu 1969 při pouličních demonstracích.

Rozhodně nemohu a nechci zapomenout na živelní pohromy – povodně. Dodnes s díky vzpomínají lidé na Moravě na vaši účinnou pomoc v roce 1997. A jen ztěží mohou má úvodní plesová slova postihnout vaši profesionalitu, obětavost, výdrž a statečnost při povodni v Praze v srpnu 2002. Za vaši nepřetržitou činnost při přípravě na povodně, při stavbách protipovodňových hrází, při evakuaci a záchraně osob a při likvidaci následků povodní vám paří díky nás všech. V této těžké zkoušce pražští hasiči obstáli se ctí.

Dámy a pánové, nemohu ani zapomenout na to, že v loňském roce se, bohužel, na čtrnáct jmen rozšířila „Deska cti“ těch hasičů, kteří zahynuli při výkonu svého povolání.

Chtěl bych při dnešní příležitosti ocenit i vzájemnou spolupráci se zahraničními hasičskými sbory. Pomoc Praze při povodních přišla napříkla od hasičů z Frankfurtu nad Mohanem, kteří jsou zde přítomni a které také vítám, pomoc přišla z Dánska a z dalších zemí.

Pražští hasiči bezesporu patří k nejlepším v Evropě. Věřím, že je to i díky stálé vstřícné a občanům města prospěšné spolupráci s představiteli hl. m. Prahy, s odbory magistrátu, se složkami integrovaného záchranného systému a s kolegy Hasičského záchranného sboru České republiky. Myslím přitom, že další rozvoj Hasičského záchranného sboru v Praze, především výstavba nových hasičských stanic, je nutný a že bude mít podporu a pomoc představitelů města.

Vážené dámy a pánové, vážení hasiči, ať vás na vašich cestách za požáry a katastrofami provází svatý Florián. Ať je těch cest co nejméně. Dobře se bavte a alespoň dnes zapomeňte na ty méně příjemné zážitky, které provázejí Vaše poslání.